Ropná choroba
Evropa může využít ruských potíží a snížit závislost
Co nedokázaly západní sankce vůči Rusku, to se podařilo černému zlatu. Ruská ekonomika ochabuje kvůli padajícím cenám ropy, v tomto roce zřejmě o téměř čtyři procenta. Ve stínu pozornosti ale zůstávají další souvislosti „ropné choroby“největší země světa. Ukazuje se, že Evropané dnes dostávají do rukou mnohem více pák, jak omezit surovinovou závislost na Rusku. To určitě potěší evropské bojovníky za větší diverzifikaci surovinových zdrojů.
A čemu přesně za to Evropa vděčí? V době nízkých cen ropy se do souboje o evropský trh pustili s daleko větší vervou Arabové. Především ti ze saúdské monarchie, kteří v zájmu dobývání trhu byli ochotni jít s cenou výrazně dolů. Významný průlom přišel v listopadu, kdy Saúdové začali dodávat surovinu pro největší švédskou rafinérskou společnost Preem, která byla dosud tradičním odběratelem ruské ropy.
„Hrátky“s Araby si ovšem neodpustil ani majitel českých rafinérií – polská společnost PKN Orlen. Také Poláci začali brát ropu od Saúdů, čímž zároveň vytvořili cenový tlak na Rusy. A aby toho nebylo málo, firma PKN Orlen ještě vypustila úvahy o tom, že do českých rafinérií by zase mohla časem dorazit ropa íránská. Faktem je, že očekávaný návrat Íránu na západní trhy může být pro Rusko další Jobovou zvěstí.
O nervozitě v Moskvě svědčila podrážděná slova šéfa Rosněfti Igora Sečina, podle nichž se Evropě sázka na Saúdy nevyplatí. Stejně nervózní ale mohl být podnikatel Vagit Alekperov jako vládce soukromého ropného impéria Lukoil. Maďaři a Finové si mu stěžovali na špatnou kvalitu Lukoilem dodávané uralské ropy. Zřejmě dobře věděli, že Rusové teď nemají nejlepší vyjednávací postavení. Alekperov také promptně slíbil, že stížnost předá ruské vládě.
Není možné říct, že by Rusové prohrávali na všech frontách. Na asijském trhu se jim naopak relativně daří a celkový ruský export ropy letos mírně stoupne, byť za něj v Moskvě utrží mnohem méně.
Koneckonců není důvod, proč by nám ruská expanze v Asii měla vadit. Stejně jako my chceme diverzifikovat zdroje surovin, má Moskva plné právo na diverzifikaci svých trhů. Usilovat o co nejmenší závislost na ruských surovinách je v nezpochybnitelném zájmu Česka i dalších zemí, ale ekonomická nestabilita v Rusku by z dlouhodobého hlediska nebyla žádnou výhrou ani pro Evropu. Jan Žižka