ANO a ČSSD čeká bitva o kraje
Téměř permanentní volební kampaň startuje rokem 2016. Češi si pak od ní neodpočinou příštích 11 let
PRAHA Střety na vládní úrovni může český občan v příštím roce čekat mnohem častěji. Česko čeká rok krajských voleb, a tedy předhánění ČSSD a ANO o to, kdo získá nejvíc.
Počínaje rokem 2016 startuje nepřetržitá volební kampaň. Od billboardů, letáků a politických programů si Češi odpočinou až v roce 2027. Do té doby půjdou k volbám (sněmovním, prezidentským, senátním, evropským či krajským a obecním) každý rok.
Teď se hraje o kraje, které v roce 2012 ovládla sociální demokracie. Svého hejtmana má v 11 ze 13. Právě ČSSD proto může nejvíc ztratit. Aktuální preference hnutí ANO a obliba Andreje Babiše napovídají, že podobný úspěch už nejspíš nezopakuje.
„ČSSD má za ODS zpoždění jednoho volebního cyklu. Sociální demokracie se dostatečně nepoučila z problémů, které ODS vedly k sedmi nebo osmi procentům. Staví kandidáty stejné jako posledních 25 let, nedostávají prostor mladší. To může mít důsledky nejen v krajských, ale i sněmovních volbách o rok později,“říká politolog Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Uni- verzity Palackého. ČSSD navíc v poslední době trápí problémy na Moravě, kde bývala tradičně úspěšná.
V Olomouckém kraji ji poškodila kauza Vidkun – hejtmana Jiřího Rozbořila policie obvinila z korupce. Volební preference v kraji teď nasvědčují vítězství hnutí ANO. Problémy má však sociální demokracie i ve Zlíně a zmítala se také ve vnitrostranických sporech v Jihomoravském kraji.
Podle Šaradína navíc bude platit to, co Česko pamatuje z let 2010 a 2013 – vítězit budou takzvané protestní hlasy. „Příští krajské volby jsou atypické v tom, že poprvé nebudou uprostřed funkčního období vlády. V té době bývají vládní strany méně populární, takže vítězí opozice. Teď ale bude i nadále platit, že lidé budou volit strany, které nejsou spjaté s dvacetipětiletým vývojem,“předpovídá.
Babiš chce šest krajů
Právě to nahrává hnutí ANO, kterému poslední průzkum společnosti SANEP z listopadu předpověděl vítězství v pěti krajích. Kraje jsou navíc poslední místo, kde se Babišovo hnutí ještě neprosadilo. „Pokud se nic mimořádného nestane, hnutí ANO bude mít výrazně navrch,“míní Šaradín. Voliče hnutí totiž příliš nezajímají ani rozpady koalice ve městech a obcích, kde je na vině většinou právě ANO, ani neúspěchy Babiše při prosazování klíčových zákonů ve sněmovně, jako je například elektronická evidence tržeb. Tu zatím úspěšně blokuje opozice. „O straně rozhodne, nakolik bude fit Andrej Babiš – pokud bude populární on, bude populární i hnutí,“dodává Šaradín.
Podle Babiše by pro hnutí bylo úspěchem vítězství v šesti krajích. A tentokrát se chce poučit – do čela kandidátek chce prosadit hlavně lidi, se kterými má hnutí už nějakou zkušenost. Mluví tak například o náměstkyních na ministerstvech nebo třech současných poslankyních.
Úspěšní by ale mohli být i lidovci, kteří se svezou na vlně úspěchu ze sněmovních voleb. „KDU-ČSL je ve vládě považována za klidnou sílu. Není za ní žádná výrazná politická chyba. Strana působí konsolidovaně a svoje voliče si udrží,“míní Šaradín. Prosadí se ale zřejmě i Starostové, kteří se protentokrát rozhodli kandidovat bez TOP 09. Na řadě míst se spojí právě s lidovci. Stejně tak podle politologa mohou uspět regionální uskupení
Dost starostí sama se sebou i strany, které je možné označit jako extremistické. „Pokud by došlo k prohloubení bezpečnostních hrozeb v Evropě, lze i ve velkých krajích očekávat nástup populistických subjektů,“dodává politolog. Ostatně vstup do krajských voleb už oznámil Blok proti islámu Martina Konvičky, který složí kandidátky společně s Úsvitem – Národní demokracií.
Jako v 90. letech
A důležité budou volby i pro opozici. Zatímco TOP 09 v poslední době posilovala na úkor ODS, teď se situace opět mění. TOP 09 se bude muset vypořádat jednak s odchodem Starostů, ale i výměnou na postu předsedy. Stranu totiž už do voleb nepovede táhnoucí tvář Karla Schwarzenberga, ale Miroslav Kalousek. ODS má navíc velmi propracovanou celorepublikovou strukturu.
Volby také ukážou, jak moc je republika roztříštěná: „Dostáváme se někam, kde jsme byli v 90. letech – tehdy bylo například v Brně v zastupitelstvu 13 politických stran. V krajích se k tomumůžeme vrátit, což bude mít za následek, že budou méně stabilní a akceschopné a hledání konsenzu bude obtížnější,“obává se Šaradín.