Velký pátek se vrátí mezi státní svátky po 65 letech

PRAHA Po 65 letech se mezi státem uznané svátky objeví Velký pátek, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Komunisté ho ze seznamu vyškrtli v roce 1951. Jako neodmyslitelnou součást nejvýznamnějších křesťanských svátků, tedy Velikonoc, jej světí Němci, někteří Rakušané, ale i Spojené království, Brazílie, Kanada či Slovensko.

Zavedení již čtrnáctého svátečního dne v českém kalendáři, jenž příští rok připadne na 25. březen, prošlo sněmovnou bez většího odporu. Ekonomové upozorňují, že negativní dopad volného dne na HDP lze odhadovat na sumu přesahující 4 miliardy korun. Přesto se pod návrh KDU-ČSL podepsali zástupci všech sněmovních frakcí s výjimkou KSČM.

Při samotném schvalování proti návrhu překvapivě vystoupil Miroslav Kalousek. „Já prostě hlavní svátek Velikonoc vnímám jinde než na Velký pátek, když spasitel světa visí na kříži a všichni na něj plivou. Pokud moje víra nebo víra mojí rodiny vyžaduje, abych se ten den sebral a nerozptyloval se prací, tak si můžu vzít dovolenou. Pokud mi moje víra nestojí za to, abych si dovolenou vzal, proč bych měl mít volno,“protestoval.

Kromě specifických liturgických obřadů se k Velkému pátku po staletí vztahovala řada omezení. Etnografka Marie Úlehlová Tilschová cituje například z kroniky z roku 1870: „Nemá se chleba píct ani ohňa rozdělávat ani zem orat, že když Syn Boží zemřel, nemá se zemijó hébat.“Ani sami hospodáři nejedli prý celý den nic, jen jedno vejce po slunce západu, a také nekouřili ani nešňupali a v rámci půstu se vzdali lihovin, připomíná etnografka. Dále se dle tradice nemá nic půjčovat, zahrada se nemá okopávat ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. buš