Hitparáda autoprůšvihů 2015

Auta se prodávala lépe, objevily se desítky zajímavých novinek. Zároveň však byl rok 2015 i plný přešlapů, afér a velkohubých prohlášení. Vítězem pomyslného žebříčku malérů se stal německý Volkswagen. Podváděl v emisních testech. Jeho „čisté diesely“až tak čisté, jak se tvářily, nebyly.

PRAHA O skandálu hovořil nejhlasitěji Louis Schweitzer, bývalý šéf Renaultu. A nebral si servítky. „Je to největší podvod v automobilové historii!“

K neuvěřitelnému přešlapu Volkswagenu se postupně vyjadřovali i další představitelé automobilového průmyslu, ale nikdo už tak ostře jako Schweitzer.

Jak to? Na rozdíl od něho byli ještě ve funkcích. A která z automobilek se neděsila podobné aféry? Žádná nemohla vyloučit, že jí někde netikala podobná skrytá bomba.

Bezpečnost nadevše?

O zvyšující se nervozitě výrobců ostatně svědčily i svolávací akce. Neminul pomalu den, aby některý výrobce nehlásil, že svolává do servisů svoje vozy. Téměř všechny tyto akce ale byly preventivní, jen aby se vyloučila možnost nějaké poruchy. Naposledy se tak stalo před několika dny s vozy Ferrari 185 California T.

V případě japonského výrobce airbagů Takada šlo ale o „ostrou“akci. Jen v USA musí do servisů kvůli poruchovým bezpečnostním vakům, které způsobily smrt několika lidí, celkem 34 milionů aut. Další miliony automobilů s nimi jezdí jinde po světě.

Americký republikánský senátor Michael Burgess se o vozech vybavených airbagy Takada vyjádřil přímočaře: „Na všech těch autech by měly viset varovné cedulky s jedním slovem – Nebezpečné.“

Nekonečné námluvy

Hodně pozornosti přitáhl charismatický šéf aliance Fiat Chrysler Automobiles (FCA) Sergio Marchionne. Už jednou se mu podařilo spojit nespojitelné, když dal dohromady italského a amerického výrobce. Loni se pokoušel o něco podobného. Ukázalo se však, že nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky.

„Podívejte, já jsem tvrdý vyjednávač a ví se to o mně, ne? Takže pošlete někoho jiného. Pošlete žraloka,“řekl po dalším kole neúspěšného vyjednávání o možném propojení FCA s General Motors.

Na jeho snahu propojit oba výrobce uštěpačně zareagovala Mary Barraová, šéfka obřího amerického výrobce GM. „My se propojujeme sami se sebou.“

To ale nebylo poslední slovo. „Marchionne má v zásadě pravdu – automobilový průmysl vymýšlí zbytečně věci desetkrát navíc,“řekl Karl-Thomas Neumann, šéf Opelu, značky patřící GM.

Jen pro cirkusáky

A ještě jednou koncern Fiat. Pokusil se oživit „mrtvou“značku Alfa Romeo, její model 4C však loni neuspěl. Zájem o hezké sportovní vozítko s motorem umístěným za dvojicí sedadel a zrychlením z „nuly na sto“za 4,5 sekundy byl malý. V USA si ho za prvních deset měsíců pořídilo jen 562 zákazníků, v Evropě 916.

Umřelo na krásu. Má totiž vyso- ký a široký práh dveří a řidič sedící téměř na podlaze karbonového monokoku proto musí být akrobat. Jinak se z ultralehkého auta nikdy sám nedostane. Střela na kolech navíc postrádá i zavazadlový prostor. Před každou jízdou je proto třeba řešit dilema: vezmu s sebou spolujezdce, nebo zavazadlo?

Srážky robotů

Auta bez řidiče se v roce 2015 pohybovala při testech mnohem častěji po veřejných silnicích, než tomu bylo v minulosti. Mnohem častěji se proto o nich také hovořilo a psalo, otázek bylo nespočet.

K nejzajímavějším patřila tato: Jak se budou řešit situace, když jeden robot nabourá druhého robota? Odpovědět neuměl nikdo. Jen se všichni shodli, že advokáti budou mít ve chvíli, když se tyto vozy začnou prodávat, žně.

Ne náhodou Wolfgang Epple, šéf vývoje Jaguar Land Rover, který je velkým odpůrcem „vozů bez volantu“, kategoricky prohlásil: „O přepravnících pro lidi nepřemýšlíme. Nechceme stavět roboty, kteří doručí náklad z bodu A do bodu B!“

K němu se přidal i bezpečnostní technik Charlie Miller, kterému se podařilo převzít na dálku částečně ovládání vozu Jeep Cherokee. „Už jsem v tomto směru vyzkoušel kdeco. Ale když jsem byl poprvé schopný hacknout auto jedoucí kdesi po silnici v Nebrasce, tak jsem se fakt vyděsil. V tu chvíli jsem si pomyslel: ‚Tohle bych už ale opravdu dělat neměl.‘“

Trumpovy direkty

Automobiloví výrobci i loni přesunovali závody ze svých mateř- ských zemí do zemí s levnější pracovní silou. Ford si za to vzal na paškál kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Trnem v oku mu byla plánovaná mexická investice automobilky v astronomické výši 2,5 miliardy dolarů.

Tohle by řekl šéfovi Fordu, kdyby k ní došlo: „Mám pro vás hodně špatnou zprávu: Každý osobní automobil, každý užitkový vůz, každý díl vyrobený v mexickém závodě, pokud by překročil hranice, bychom zatížili 35procentní daní.“

Novinoví komentátoři mu ale vzápětí škodolibě úder vrátili zpět. Donald Trump podle nich očividně nevěděl, jak funguje severoamerická dohoda o volném obchodu.

Autor je spolupracovník redakce