O silvestrovských zavíračkách
Příprava mého posledního letošního fejetonu se odvíjela za mimořádně dramatických okolností. Dostal jsem totiž od jedné z našich zpravodajských služeb varování, že pokud chci použít větu „Tahle země není a ani nemůže být pro všechny zjevy typu Ovčáčka, Mynáře a Konvičky“a psát o tom, že čelíme organizované invazi mladých, zdravých a neprověřených kágébáků do prezidentské kanceláře, kteří nevezmou do ruky zbraň a nebojují za svobodu své země (na rozdíl od třiadvacetiletého člena KSČ Miloše Zemana, který v srpnu 1968 osobně zneškodnil sedm okupačních tankových divizí), zle se mi povede. Důrazně mi doporučili, abych ji nahradil o něco méně hloupým titulkem: „Tahle země patří bohužel i jim – Refugees do Haló novin Welcome.“Přizná-
Pondělí Neff vám se, že jsem podlehl a budu tedy psát radši o něčem jiném.
A nebude to na konci pochmurného roku zase nic moc veselého. Shodou okolností a kvůli chamtivosti majitelů objektů nyní končí mé dva oblíbené podniky, v nichž si příští novoroční přípitek už nedám. Malostranskou kavárnu U zavěšenýho kafe na Úvozu na Královské cestě znám skrze jejího provozovatele, výtvarníka a loutkáře Jakuba Krejčího a jeho partnerku a čerstvou manželku Helenu ještě z časů proslulé Divadelní poutě. Byl jsem nadšen, jakou pravdoláskařskou oázu zde a předtím na Radnických schodech léta vedli. Však jsem tu slavíval narozeniny, jednou i s Petrem Čepkem. Donedávna jsme se tu minimálně při štědrodenní procházce museli s rodinkou stavit. Desátého ledna ji nějaký blíže neurčený idiot Gros zavírá.
Úterý Putna
Středa Baldýnský
Druhé mé právě zlikvidované útočiště, Ignis Club, nazývané Rudý koutek, v pasáži Lucerna je spjato s Lidovými novinami. Když se koncem osmdesátých let prolnula novinářská šedá zóna s žurnalisty chartisty, scházeli jsme se k piklení v rovněž zaniklé vinárně U rarášků, pak v Mělnické, až po listopadu Jiří Hanák objevil ideální místo přímo v centru. Posledních dvaadvacet let byste nás tam našli každý pátek po čtvrté, jak se hádáme o politice a o fotbale. Vedle doyenů Hanáka a Rudolfa Zemana sem pravidelně docházel nakladatel Dušan Kubálek, Jaroslav Veis, syndik Adam Černý, časem přibyl Jaroslav Šonka, Milan Horáček, malíři Antonín Střížek a Ivan Bukovský, a to naše fousaté křoví a trní ozdobily růže Alena Müllerová, Jana Strunecká, občas Lu-
Čtvrtek Rejžek cie Vopálenská, Tereza Brdečková a Lída Rakušanová s Josefem. Adam B. Bartoš teď vlastně dostal další seznam. Majitel Karlíček sice rychlostí obsluhy rozhodně nechtěl soutěžit s Usainem Boltem, ale uměl vytvořit velmi milé prostředí. Stěhuje se od února kamsi do Dejvic, ale obávám se, že to nebude ono.
Takže mé PF zní: „Ať Vám v novém roce ve zdraví vydrží všechny Vaše oblíbené hospůdky, restaurace a vinárny, a samozřejmě přátelství s lidmi, kvůli nimž je navštěvujete. Všichni se teď budeme dost potřebovat.“ JAN REJŽEK
Pátek Šustrová
Sobota Klíma