Přísní Dánové nutí běžence učit se řeč

Co se dělo okolo běženecké krize

Dánsko a Rakousko včera znovu přitvrdily azylové zákony. Jejich vlády hovoří o „nejpřísnějších normách v Evropě“. Dle kritiků jsou ale na hraně toho, co dovolují mezinárodní úmluvy.

Dánský parlament včera rozhodl o dalším zpřísnění pravidel pro pobyt uprchlíků.

Nový zákon počítá s tím, že úřady budou moct běžencům kontrolovat zavazadla a přitom zabavovat cennosti, které mají sloužit k úhradě nákladů na azylové řízení i na financování jejich pobytu.

Hodnota majetku, kterou dánští poslanci stanovili, činí v přepočtu 36 tisíc Kč. Původně byla ale nižší a pohybovala se okolo 11 tisíc Kč. Z případného zabavování mají být vyňaty předměty osobní potřeby nebo ty, k nimž mají uprchlíci citový vztah, a to bez ohledu na jejich skutečnou cenu: například snubní prsteny.

Kromě toho dánští poslanci schválili i zpřísnění pravidel o slučování rodin, stejně tak i zkrácení lhůt pro udělení přechodného po- bytu v zemi. Běženci, kteří dostali azyl, budou smět přestěhovat do Dánska své rodiny až po třech letech. Zároveň musí uhradit i náklady spojené s jejich cestou.

Dánsko bude také nově vyžadovat pro získání trvalého pobytu vyšší úroveň znalosti dánštiny. Žadatel bude navíc muset doložit, že v uplynulých třech letech nejméně 2,5 roku pracoval.

Cílem zákona je omezit migraci do Dánska. V roce 2015 dorazilo do země přes 21 tisíc uprchlíků, pro letošní rok se očekává příchod 25 tisíc běženců.

Vládu podpořila i opozice

I když hlasování předcházela několikahodinová debata, bylo schválení zákona předem jasné.

Na zpřísnění azylových pravidel totiž panovala shoda mezi hlavními stranami v zemi. Návrh menšinové liberální vlády podpořila nejenom protiimigrační Dánská lidová strana, ale pro byli i opoziční sociální demokraté.

O to větší kritika na adresu Dánska přichází ze zahraničí. Například komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks vyjádřil pochybnost, jestli budou nové dánské azylové zákony v souladu s lidskými právy.

A některé lidskoprávní organi- zace přirovnávaly zákony – a především možnost zadržovat majetek běženců – k praxi nacistů během druhé světové války, kteří rovněž zabavovali cenné předměty Židům, než je poslali na smrt.

Již v pondělí proto plánované zpřísnění zákona hájili dánští ministři v Evropském parlamentu.

Ministryně pro migraci Inger Stöjbergová v Bruselu prohlásila, že pravidlo, že se při výplatě dávek zohledňuje majetková situace žadatelů, je v Dánsku běžné.

„Považujeme za spravedlivé a přiměřené, že žadatelé o azyl, kteří si přinesou cenné předměty, převezmou náklady na svou stra- vu a ubytování během azylového procesu,“uvedla Stöjbergová.

Liberální premiér Lars Lökke Rasmussen již koncem loňského roku inicioval debatu o změně Ženevské úmluvy o uprchlících. V rozhovoru pro televizi TV2 to odůvodnil tím, že pokud se Evropa nevyrovná s nekontrolovatelným přílivem běženců, je třeba znovu definovat jejich postavení.

Dánsko přitom podepsalo zmíněnou úmluvu, jež definuje právní ochranu uprchlíků a sociální práva, která jim mají být garantována signatářskými státy, v roce 1951 jako jeden z prvních států.

Úřady budou moct běžencům zabavovat cennosti, které mají

sloužit k úhradě nákladů na azylové řízení i financování

jejich pobytu

Nová pravidla v Rakousku

Pravidla pro udělování azylu včera zpřísnilo i Rakousko. Jeho vláda schválila časově omezené právo na azyl, a to na dobu tří let.

Po uplynutí tohoto období mají být u každého uprchlíka znovu přezkoumány důvody ochrany a zohledněna situace v zemi původu. Vídeň také prodloužila lhůtu pro sloučení rodin na tři roky.

Norma, kterou ještě musí schválit parlament, má začít platit zpětně a vztahovat se na všechny žádosti o azyl podané od 15. listopadu. Vídeň již minulý týden rozhodla, že v letošním roce přijme maximálně 37 500 běženců.

Severní Porýní-Vestfálsko se musí starat o příliš mnoho uprchlíků ze severní Afriky, kteří mají jen minimální šanci na azyl a často se dopouštějí trestných činů. Novinářům to včera řekl ministr vnitra nejlidnatější německé země Ralf Jäger a vyzval ke spravedlivějšímu rozdělení běženců. Podle Jägera jsou to většinou svobodní mladí muži, které policie považuje za vysoce problémové.

Nezletilého žadatele o azyl vyšetřuje švédská policie kvůli podezření z vraždy zaměstnankyně zařízení na západě Švédska. Útok se odehrál v den, kdy švédská policie požádala vládu v souvislosti s migrační krizí o posily. Dvaadvacetiletou ženu mladík ubodal v ubytovně pro nezletilé uprchlíky, kteří do Švédska přišli bez doprovodu rodičů. Švédsko v loňském roce přijalo více než 160 000 žadatelů o azyl. Zhruba 35 000 žádostí podaly děti mladší 18 let, které přišly bez doprovodu rodičů. Policistům se přitom často nedaří zjistit jejich skutečný věk.