Pacienti jsou před lékaři napřed
Konopí se v Česku smí používat k léčbě od roku 2013, dostane se k němu ale jen minimum nemocných.
Oléčbu konopím mohou teoreticky požádat všichni pacienti, kteří například trpí chronickou neutišitelnou bolestí. V praxi se však k němu pod dohledem lékaře dostane jen minimum nemocných, jimž by tato léčba mohla ulevit.
Jde o důsledek byrokracie, neznalosti i stále vysoké ceny za léčebné konopí. Léčbu nehradí zdravotní pojišťovny, a pacienti se tak ke konopí dostávají na černém trhu nebo si je pěstují sami. Mohou se tím dostat do konfliktu se zákonem, nemluvě o tom, že
Zatím jen pro někoho
V České republice je použití léčebného konopí legální od roku 2013, kdy byl přijat zákon č. 50/2013 Sb. Ministerstvo zdravotnictví tehdy pod vedením Luboše Hegera, přesněji jemu podléhající Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), však zvláštním předpisem zakázaly, aby bylo hrazeno ze zdravotního pojištění.
Konopí mohou předepisovat výhradně lékaři specializovaní v klinické a radiační onkologii, neurologii, revmatologii, ortopedii, interním lékařství, oftalmologii, geriatrii, psychiatrii nebo dermatovenerologii.
Praktičtí lékaři je předepsat nemohou.
Předepisovat se smí konopí druhů Cannabis indica a Cannabis sativa s tím, že pacienti mohou získat maximálně 180 g sušeného konopí měsíčně, počítá se ale s průměrnou měsíční dávkou ve zhruba třetinové výši.
Výdej léčebného konopí je přísně kontrolován, a tak je předepisováno pouze na elektronický recept s omezením, vyzvednout se dá pouze v některých lékárnách. „Léčebné konopí je sledováno ještě přísněji než třeba nakládání s opioidy, které jsou jako drogy mnohem nebezpečnější. Existuje například speciální registr pro recepty na konopí, který zneužívání preventivně brání,“popisuje Hana Vágnerová, ředitelka pacientského spolku pro léčbu konopím KOPAC. Podle ní jsou současná opatření až zbytečně přísná a do značné míry komplikují a zdražují proces dodání léčebného konopí pacientům.
V lékárnách je zatím dostupné pouze konopí ze zahraničí, jehož cena se pohybuje okolo 300 Kč za 1 gram. I proto si jej tam dosud nakupovalo jen pár desítek pacientů. Pro ostatní byla měsíční léčba za nejméně osm, spíše ale dvacet tisíc korun nedostupná.
„Pacienti, kteří potřebují konopí, trpí závažnými diagnózami, jsou většinou invalidizovaní, a tak zkrátka nemají a nemohou mít finanční prostředky na to, aby si konopí v těchto cenových relacích koupili v lékárně,“konstatuje Vágnerová.
Zeptejte se svého lékaře
KOPAC proto požaduje, aby léčebné konopí bylo pro indikované pacienty zadarmo, tedy hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Aby to bylo možné, musel by nejprve změnit Státní ústav pro kontrolu léčiv své opatření, jímž úhradu této léčby zakázal s tím, že není dostatečně vědecky podložená.
„SÚKL i přímo exministr Heger opakovaně tvrdili, že konopí nemá žádné prokázané léčebné účinky. Ale tak to není,“namítá Pavel Kubů, výkonný ředitel Mezinárodního centra pro výzkum konopí a kanabinoidů. Koncem loňského roku pacientský spolek poslal na SÚKL návrh, který by měl změnit jeho předchozí rozhodnutí, a otevřít tak cestu k léčebnému konopí pro více pacientů. SÚKL nyní návrh vyhodnocuje.
Podle Kubů i Vágnerové je velmi důležité, aby se o léčebné konopí aktivně zajímali sami pacienti u svých lékařů, a tak dávali najevo svůj zájem u tuto možnost léčby. Postupně se tím bude zvyšovat povědomí o konopí i mezi odbornou veřejností.
„Jsme v nezvyklé situaci, kdy jsou ve znalostech o léčbě kono- pím pacienti často napřed před svými lékaři, kteří se mnohdy obávají o tomto tématu vůbec mluvit. Přitom léčba konopím je u nás legální a možná, byť komplikovaná nejrůznějšími překážkami, které se ale snad podaří brzy odstranit,“dodává Kubů.
Státní agentura pro konopí pro léčebné použití (www.sakl.cz), jež působí v rámci SÚKL, nicméně již téměř rok vede databázi lékařů registrovaných do systému elektronické preskripce konopí; jen zlomek z nich však dovolil zveřejnění svých kontaktních údajů na webu této instituce.
Pacientské sdružení KOPAC (www.kopac.cz) pak svým členům poskytuje konzultace s odborníky, a tam, kde je to možné, se je snaží navést na možné předepisující lékaře této u nás dosud vzácně dostupné a přitom mezi nemocnými populární a efektivní léčby.