Výměny ve vládě? ANO–ČSSD 3 : 1

Kabinet premiéra Sobotky se během dvou let vládnutí vyhnul zásadní přestavbě a prohazování resortů mezi koaličními stranami

PRAHA V den, kdy prezident jmenoval vládu Bohuslava Sobotky, zveřejnily sázkové kanceláře odhady ministrů „na odstřel“. Jako první se z kabinetu měla poroučet ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD), po ní šéf dopravy Antonín Prachař (za ANO) a ministr průmyslu JanMládek (ČSSD). Z uvedených „slabých kusů“však za dva roky vládnutí úřad opustil pouze Prachař.

Naopak odbornice na rodinnou politiku má své křeslo jisté. O její výměně nikdo neuvažuje. To se ovšem nedá říct o třetím do mariáše – Mládkovi. S tím se příliš nesnese premiér Sobotka, který by ve svém kabinetu rád viděl jinou tvář než silně proruského politika „zemanovského“střihu.

Nejvíc výměn má ANO

Ještě v létě se mezi sociálními demokraty šuškalo, že ho vystřídá tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Poté, co vlivný úředník musí řešit problémy spojené s migrační krizí, se zase skloňuje jméno Jiřího Havlíčka (ČSSD). Místostarosta Čáslavi už je dnes na MPO náměstkem.

Kdovíjak silnou pozici nemá ani sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Kritizuje ho zejména vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš, který s ním měl během fungování koalice závažné spory. Napomínat ho ale museli i kolegové z ČSSD.

Během uplynulých dvou let ovšem nejvíce lidí ve vládě vyměnilo hnutí majitele Agrofertu. Z kabinetu odešli tři jeho ministři. Nejohroženějším je dnes zřejmě Prachařův nástupce Dan Ťok. A to kvůli přípravě mýtného tendru, která nepostupuje zrovna očekávaným tempem.

V klidu mohou být lidovečtí zástupci ve vládě. Ministři zemědělství Marian Jurečka, kultury Daniel Herman i vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek předmětem spekulací o personálních šachách nejsou.

Vůbec první změnou byl odchod ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové (ANO). Za jejím koncem ale nestál žádný skandál, nýbrž povýšení do evropských struktur. Zkušená politička se stala eurokomisařkou a na její místo nastoupila Karla Šlechtová, která do té doby vedla odbor evropských fondů na Úřadu vlády.

Jourová skončila v říjnu 2014 a už v listopadu se z kabinetu poroučel Prachař. Ačkoli podal demisi sám, na jeho konec v dopravním resortu tlačili jak koaliční partneři a sněmovní opozice, tak i hnutí ANO, které ho do funkce nominovalo. Kritikou nešetřil ani premiér.

Válková odešla sama, ale...

Nejostřejší výtky směřovaly na průtahy s přípravou mýtného tendru, který by zajistil výběr dálničních poplatků po vypršení stávajícího desetiletého kontraktu s rakouským konsorciem Kapsch.

Časový skluz sice nezavinil přímo on, neboť se o něj zapříčinili jeho předchůdci ve vedení ministerstva, sám Prachař ale v realizaci veřejné soutěže nijak výrazně nepokročil. V uvolněném ministerském křesle tak usedl bývalý manažer Skansky a šéf Americké obchodní komory Ťok.

Nejdiskutovanější změnou byl odchod ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. V pořadí třetí výměna se opět týkala ANO. V případě odbornice na trestní právo ale média mocně spekulovala, nakolik musela skončit kvůli profesním pochybením a nakolik za jejím koncem stálo přání šéfa hnutí a vicepremiéra Babiše.

Válková rezignovala sama, v rozhovoru pro Právo ale řekla, že to bylo až po nátlaku. „Ať to nikdo nevydává za moje svobodné rozhodnutí,“řekla listu. To potvrdil i Babiš, který ji k odchodu vyzval.

Ministryně ovšem dlouhodobě čelila kritice kvůli skluzu legislativních prací i své personální politice. Babiš s ní řešil například odchod náměstkyně Hany Marvanové, s níž se Válková rozhádala.

Z resortu odešel i náměstek za ČSSD Pavel Štern, podle něhož se ministryně až příliš zajímala o podrobnosti tendru na náramky pro vězně. Zmatek způsobila ve vězeňské službě. Z jejího čela od- volala Petra Dohnala kvůli údajným problémům s hospodařením. Odvolaný šéf označil její postup za nezákonný, což později uznal i soud, a Dohnal se na konci loňského roku do funkce vrátil. Ministryni ve funkci nahradil advokát Robert Pelikán. I on ve vládě zastupuje Babišovo hnutí.

Marcelův lahodný konec

Zatím poslední výměnou v kabinetu byl nucený odchod ministra školství Marcela Chládka. Poprvé tak z vlády odešel někdo jiný než člověk nominovaný ANO. Chládek je členem sociální demokracie a na roli šéfa školství se dlouhodobě připravoval. Vaz mu však zlomila šikana podřízených. Jeho terčem se stávaly zvláště ženy, které si na něj opakovaně stěžovaly. Stejná pověst se s ním táhne ještě od doby, kdy působil na úřadu Středočeského kraje. „Vypadáte lahodně,“řekl prý jedné z podřízených.

Ministerský předseda Sobotka se musel Chládkovým chováním zabývat už v prvních měsících fungování vlády. Tehdy ministr nepříjemnou situaci ještě ustál, loni v létě se ale musel poroučet. Našel si místo ve fotbalové asociaci, zatímco do jeho křesla usedla Kateřina Valachová.

Přes uvedené změny se ale vláda vyhýbá tomu, co bývalo obvyklé u řady předchozích kabinetů. Tedy rozsáhlé přestavbě, při níž si jednotlivé koaliční strany vzájemně mění resorty. K žádným škatulatům zřejmě nedojde ani v dohledné době. Rozložení sil ve vládě je tak stále stejné, jako bylo v den prvního uvedení ministrů do funkcí. ČSSD má osm křesel, ANO šest a lidovci tři.