Litva po 25 letech soudí sovětské vojáky
VILNIUS/PRAHA Přes 60 osob je obviněno z toho, že 13. ledna 1991 při útoku sovětské armády na televizní věž ve Vilniusu zavinili smrt 14 a zranění 140 litevských občanů. Teprve čtvrt století po této události, která předcházela zhroucení Sovětského svazu a rozpadu komunistického impéria na podzim 1991, o vině obviněných rozhoduje vilniuský obvodní soud.
Mezi obžalovanými z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti jsou hlavně občané Ruska, Běloruska a Ukrajiny, včetně bývalého sovětského ministra obrany Dmitrije Jazova. Soud hodlá předvolat přes tisíc svědků, ovšem někteří účast odmítají, jako například exprezident SSSR Michail Gorbačov. Přes 500 lidí se přihlásilo jako poškození. Celkově se celá kauza vměstnala do 700 svazků. I proto se mnohým litevským novinářům zdá příliš optimistický odhad ukončení soudního přelíčení – verdikt by měl padnout do 8. června letošního roku.
I pokud bude řada osob odsouzena k trestům odnětí svobody, do věznice nenastoupí. Jsou souzeni v nepřítomnosti. Nežijí v Litvě a dobrovolně se k soudu do Vilniusu nedostavili, přestože jim podlemluvčí soudu Vajdy Bitaute byla zaslána na adresu trvalého bydliště obsílka. Zastupují je tedy jejich advokáti, z nichž většinu určila litevská strana. A tak na prvním jednání soudu seděli na lavici obžalovaných pouze dva muži – ruský důstojník v záloze Jurij Mel, který byl zadržen na litevsko-ruské hranici na jaře roku 2014, když se vracel z Ruska přes Litvu do Kaliningradu, kde trvale žije. A bývalý velitel služby rake- tových a dělostřeleckých zbraní Gennadij Ivanov. „Nejsem vinen, neudělal jsem to, z čeho mne obviňují,“řekl včera před zahájením přelíčení. Prý byl jen svědkem události a později odešel z armády na vlastní žádost. Navíc dobrovolně spolupracoval s vyšetřovateli.
Ani sedmačtyřicetiletý Mel, který ve vazbě strávil poslední dva roky, se necítí vinen. Podle obžaloby seděl v jednom ze sovětských tanků, které útočily na televizní věž. Jenže Mel tvrdí, že ten den ani jednou nevystřelil. Střílel jeho kolega, údajně ovšem pouze slepými náboji. Už 11. ledna 1991 požadoval tehdejší prezident SSSR Michail Gorbačov, aby Litva ihned obnovila platnost sovětských zákonů a ústavy, kterou přestala respektovat na jaře předešlého roku. Tehdy totiž Nejvyšší sovět Litvy vyhlásil nezávislost země, respektive ukončení sovětské okupace a návrat k litevské státnosti. Gorbačovův příkaz zůstal bez odezvy, a tak Moskva poslala do Vilniusu tanky. Litevci vyšli do ulic a v noci 13. ledna došlo ke krvavému střetu u televizního vysílače. Jde o největší soudní kauzu v historii Litvy.