Digitalizace veřejné správy vázne

Je to trochu paradox. České firmy, především ty malé a střední, jsou v digitalizaci a elektronickém obchodu na špičce Evropy. Státní správa naopak na jejím chvostu. A to nejenže znepříjemňuje život obyvatelům České republiky, ale v dnešním propojeném světě brzdí i růst ekonomiky.

PRAHA Češi si s internetem rozumí. Podle analýzy Digital Economy and Society Index (DESI), kterou pravidelně vypracovává Evropská unie, používá web pravidelně 76 procent zdejších obyvatel. Zhruba 58 procent jich využívá internetové bankovnictví a 52 procent uživatelů online nakupuje. Ve všech těchto ohledech je tak Česká republika nad unijním průměrem.

Zatímco čekání v bankách nebo frontám v obchodech se lidé často vyhnou, úřední záležitosti vyřizují zpravidla osobně. Důvodem, proč jen 14 procent českých internetových uživatelů někdy online podalo vyplněný formulář, ovšem není jejich záliba v pořadových číslech a lavicích v čekárnách. Je to podprůměrná úroveň poskytování vyspělých digitálních veřejných služeb.

Podle statistik je tato oblast největší slabinou a takřka jediným šrámem na jinak slibném hodnocení České republiky. Mezi zeměmi evropské osmadvacítky ji to řadí až na 25. místo. Hůře už jsou na tom jen Maďaři, Slováci a Bulhaři. Není proto divu, že vláda již kvůli tomu dostala varování z nejvyšších bruselských míst.

„Pokud vylepšíte tuto jedinou oblast, můžete být snadno mezi desítkou nejlepších digitálních zemí v celé Evropě,“řekl v rozhovoru pro magazín Index LN při své podzimní pracovní návštěvě Prahy místopředseda Evropské komise Andrus Ansip, který má právě internet, online služby a digitalizaci tradičních odvětví na starosti.

Bývalý dlouholetý estonský premiér přitom ví, o čem mluví. Právě jeho domovský stát je v digitální oblasti často zmiňován jako vzor pro zbytek starého kontinentu a i v hodnocení Evropské unie se umístil na samotné špičce, na čemž má značný podíl Ansipovo skoro desetileté působení v křesle ministerského předsedy.

Digitální ekonomika je pro Evropskou komisi jedna z hlavních priorit a způsob, jak udržet Evropu konkurenceschopnou vůči Spojeným státům a asijským trhům. Dynamika zavádění změn v České republice tomu ale příliš nepomáhá. Státní IT projekty se „proslavily“zatím především problematickými a předraženými tendry, podezřením z korupce či špatnými výsledky a nefunkčními systémy.

Chybí digitální lídr

Řidiče například dodnes udivuje centrální registr vozidel, který je tak centrální, že šoféři musejí kvůli každé změně dojet na úřad v místě bydliště. Letitou praxi by měla v polovině letošního roku změnit novela zákona.

Jedním z nejčastěji používaných příkladů úrovně digitální společnosti je zdravotnictví. Třeba ve Švédsku je dnes už sto procent všech předpisů elektronických. Během krize je zavedli dokonce i v Řecku a v současnosti je tam používá 90 procent lékařů. V České republice je to naopak méně než osm procent. Stejně tak informace si mezi sebou vyměňuje elektronickou cestou jen 23 procent lékařů.

Podle Ansipa za tento stav nemůže současná vláda, je ale potřeba věnovat elektronickým službám státní správy mnohem více pozornosti. Nejde totiž o soutěž v žebříčcích, ale o budoucnost země a její ekonomiky. Pokud lidé budou mít k dispozici efektivní řešení, které jim šetří čas, budou sami chtít další, a to i v soukromém sektoru. Správně učiněné státní investice pak rozhýbou i další odvětví.

Podobně nehezky jako evropský průzkum DESI přitom o Čes- ké republice hovoří i další studie. Například podle Indexu digitální evoluce americké Fletcher School země v rozvoji internetových služeb a elektronického obchodu od roku 2008 udělala jen minimální pokrok a na přední státy v zavádění inovací naopak ještě ztratila. Z tohoto hlediska skončila devětačtyřicátá z 50 hodnocených zemí.

O rostoucím významu digitální ekonomiky pro národní hospodářství i spokojenost obyvatelstva dnes už nikdo nepochybuje. Věnuje se jí několik vládních a ministerských rad a výborů. Od Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace až po Radu vlády pro informační společnost.

„Počítala jsem to a chodím na osm různých pracovních skupin,“uvedla Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj.

Provedení skřípe

Současný nelichotivý stav modernizace veřejné správy je ale paradoxně způsoben nezájmem o tuto problematiku. Stačí totiž nahlédnout do prezenčních listin ze zasedání těchto orgánů a obraz skutečnosti se změní. Většina ministrů a dalších, kdo by měli určovat směr, rozhodovat a prosazovat, se z účasti omlouvá, v lepším případě za sebe posílá náhradníka.

Vypovídající je i skutečnost, že první Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost byla ustanovena v roce 2007 a do svého zrušení v roce 2013 prošla řadou reorganizací a restartů. Zatím posledním z řady pokusů o nadresortní koordinaci v ob- lasti informačních technologií a eGovernmentu je něco málo přes rok starý projekt stínové digitální vlády, pocházející z hlavy předsedy sněmovního hospodářského výboru Ivana Pilného.

Osm pracovních skupin, suplujících resorty financí, hospodářství, sociální politiky, legislativy, veřejné služby, vzdělávání, zdravotnictví a inovací, má nejen definovat priority, shromáždit a analyzovat potřebná data a vytvořit návrhy změn legislativy i organizačních struktur, ale rovněž nalézt potřebné finanční prostředky.

Neskřípe však jen příprava a plánování. Lépe na tom není ani samotná realizace. Například takzvané centrální místo služeb, které umožňuje informačním systémům veřejné správy komunikovat mezi sebou, mělo být dokončeno už v roce 2010. Povedlo se to ale až na konci listopadu loňského roku. Ministerstvo vnitra za něj zaplatilo více než 394 milionů korun, přičemž 85 procent pokryly evropské dotace.

U těch nyní podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu hrozí, že je Česká republika bude muset kvůli zpoždění vrátit, což ministerstvo popírá. Nesrovnalosti se však objevují i při zadávání zakázek a dalších činnostech. Při analýze čtyř projektů digitalizace státní správy a souvisejících právních a konzultačních služeb v celkové hodnotě 700 milionů korun přišli kontroloři na to, že z těchto peněz bylo 390 milionů korun použito neoprávněně.

Státní IT projekty se „proslavily“hlavně problematickými a předraženými tendry, podezřením

z korupce či nefunkčními

systémy

V rozvoji internetových služeb a elektronického obchodu udělalo Česko od roku 2008 jen minimální pokrok a na přední státy v zavádění inovací

ještě ztratilo

Pošta věří „datovkám“

Technologicky gramotný občan tedy zatím nemá příliš možností, jak si vyřizování úředních záležitostí alespoň trochu zjednodušit a ušetřit tím čas. Tedy pokud nedisponuje jedním ze stovek tisíc doposud vydaných elektronických podpisů, které dodají e-mailovému podání potřebnou autenticitu – úředníci se pak mohou začít věnovat problému okamžitě.

Nejviditelnější součástí digitalizace veřejné správy v Česku tak ještě nějakou dobu budou datové schránky. Těch bylo za šest a půl roku zřízeno přes 703 tisíc, z toho 167 tisíc si jich zřídili lidé dobrovolně. Podle statistik České pošty je aktivních necelých 634 tisíc schránek, z toho 65 tisíc jich připadá na fyzické osoby.

„Česká pošta průběžně podporuje datové schránky marketingovou komunikací. Aktuálně probíhá kampaň cílená na podnikatele s cílem informovat je o možnostech řešení prostřednictvím služeb České pošty,“uvedl tiskový mluvčí pošty Matyáš Vitík.