Nesnesitelná lehkost létání
Česko se zbláznilo do dronů, nevelkých bezpilotních strojů. Ty dnes bzučí na loukách, kolem kostelů a zámeckých věží, létají i nad opuštěnými továrními halami. Tisíce lidí si tak plní sen Ikarův.
PRAHA Již závěr předloňského roku dával tušit, že v roce 2015 zažijí drony skutečný boom zájmu. A to se potvrdilo. Prodali jsme tisíce kusů – v meziročním srovnání hovoříme o nárůstu v řádu stovek procent. Za ohromným zájmem o drony stojí především popularizace těchto zařízení a jejich cenová dostupnost. „Dron pořídíte již od dvou tisíc korun, nejnovější technologické vychytávky v naší nabídce stojí 137 tisíc korun,“říká Šárka Jakoubková, manažerka internetového obchodu Alza.
Podle ní byl rok 2015 „rokem dronů“a bude to pokračovat i letos. Něco se ale přece jen změní. Zatímco ještě předloni si lidé kupovali levnější modely, poslední prodejní statistiky ukazují příklon k dražším modelům. „Ty přinášejí dokonale autentické záběry díky vysoké kvalitě videopřenosu. K nejčastěji kupovaným značkám aktuálně patří drony výrobců DJI, Nine Eagles a Parrot,“dodala Jakoubková.
Drony neboli kvadrakoptéry jsou podle ní velmi populární, protože pobaví celou rodinu, děti i dospělé. Jsou vhodné pro zábavu i pořizování profesionálních snímků a videí z ptačí perspektivy.
Dronů pro komerční využití je v Česku stále více, za loňský rok se jejich počet ztrojnásobil oproti roku předloňskému. A stále častěji je používají i profesionálové z nejrůznějších odvětví.
„K začátku října Úřad pro civilní letectví (ÚCL) evidoval 150 letadel bez pilota ‚určených k jiným než rekreačním účelům‘,“řekl mluvčí úřadu Vítězslav Hezký. „Ke stejnému datu předloni to bylo 47 strojů. A v roce 2013 prakticky žádné registrovány nebyly.“
Vzniká stále více specializovaných firem nabízejících „letecké práce“s drony. Třeba společnost Cimex, která v Česku vlastní mimo jiné síť hotelů Orea, na podzim spustila prodej a servis dronů.
Nahlédnou všude
Proč se do toho pouštějí? Oproti letounům či vrtulníkům je provoz těchto malých strojů mnohem levnější. Letová hodina vrtulníku stojí desetitisíce, u dronu jde o desetikoruny. Vítězí tak cenou, ale bodují i rychlostí a obratností.
Dostanou se všude. Ať už je to při kontrolách například sloupů vysokého napětí, či zemědělských ploch, polí, vinohradů a sadů. Uplatňují se i při kontrolách výškových budov, mapování. Hodně je využívají také realitní kanceláře.
Po výbuchu ve Vrběticích drony monitorovaly prostor muničního skladu. V Plzni si několik dronů pořídilo město pro kontrolu úniku tepla z městských objektů či z horkovodu teplárny.
Nejvíce se ale bezpilotní prostředky v současnosti v tuzemsku zatím používají k leteckému fotografování nebo natáčení videa pro reklamní či propagační účely. Televizní stanice stále častěji použí- vají letecké záběry i ve zpravodajství.
Rozvoji těchto služeb prospělo, že ceny dronů klesaly rychlým tempem. Profesionální drony, které stály před rokem v průměru 250 tisíc korun, o rok později již 150 tisíc korun, dnes 100 tisíc. A to jsou mnohem lépe vybavené. Jsou však samozřejmě i mnohem dražší stroje, třeba za půl milionu korun.
Umí létat samy
Dražší modely jsou vybaveny špičkovými přístroji na záznam obrazu, umí přijímat GPS signál a mají čidla, s jejichž pomocí se dokážou vyhnout překážkám. Využívají senzory, jako jsou GPS, barometrický výškoměr, akcelerometr, gyroskop i magnetický tříosý kompas. Takové drony jsou schopny létat samy podle naplánované trasy.
„Automatika udrží stroj ve vzduchu, i když ztratí kontakt s pilotem,“říká Jaroslav Řešátko ze společnosti Telink. „Pokud je k tomu naprogramovaný, dokáže dron navést zpět na startovací pozici a přistát.“
Pilotáž takových strojů je náročná, lze však zvládnout do týd- ne. Létat se dá do rychlosti větru 34–36 km/h.
Drony pro komerční využití lze v Česku provozovat pouze s licencí, kterou vydává Úřad pro civilní letectví. A pravidla jsou přísná. Není divu. Drony váží několik kilogramů a pohybují se ve značných výškách – obecně platí, že mohou létat jen do výšky 300metrů nad zemí. Při pádu by mohly zranit lidi či způsobit značné škody na majetku.
I proto zatím jejich využití v některých případech u nás vázne. Třeba když by je chtěl někdo použít při monitorování shromáždění, koncertů, na stavbách, musí vždy požádat o souhlas ÚCO. I proto jsou u nás zatím z devadesáti procent využívány pro fotografování či natáčení videa.
Zrodila se nová profese
Jejich rozvoj ale zcela jistě nic nezastaví, promění také trh práce. Podle Martina Straky z Dronmania.cz „v tak dynamickém oboru, jako jsou bezpilotní prostředky, nalezne uplatnění daleko více profesionálů. Jedněmi z těch nejdůležitějších budou programátoři a softwaroví inženýři. Nápady na nové aplikace pro drony se objevují každý den a jsou to právě oni, kdo je uvádějí do praxe.“
Dron pořídíte již od dvou tisíc korun,
nejnovější technologické vychytávky v naší nabídce stojí 137 tisíc
korun
Nepanuje jen nadšení
Existuje ale i odvrácená strana. Ne všichni ve světě jsou z dronů nadšeni, a nejen proto, že je obtěžují třeba svým zvukem. Mark Blanks z Kansaské státní univerzity v rozhovoru pro U.S.World Today řekl, že jsou jako zbraň. „Tahle úžasná technologie může být používána k dobrým či špatným účelů.“
Mnozí potenciální hrozbu jejich zneužití proto berou vážně. Třeba v Nizozemsku policie zvažuje, že proti nim nasadí dravé ptáky. Jedna haagská společnost už k tomuto účelu cvičí orly a další dravce. Ti by mohli být nasazeni nad místy konání velkých akcí a v blízkosti letišť, kde jsou malé létající stroje zakázány, uvedla agentura AP.
Ve Švédsku zase zkoušeli odchytit dron za letu do sítě, kterou za sebou ve vzduchu táhl jiný, silnější stroj.
A drony už mají za sebou první velké průšvihy, tedy přesněji ti, kdo je ovládali. Při slalomu Světového poháru v Madonně di Campiglio spadl dálkově řiditelný letoun s kamerou ve druhém kole na trať a roztříštil se. Jen těsně minul Rakušana Marcela Hirschera. Vzápětí mezinárodní lyžařská federace (FIS) zakázala jejich používání při všech závodech Světového poháru.