Létající nástroj zločinu?

Dron s kamerou vznášející se na úrovni 72. patra mrakodrapu Shard, další sledující lidi v Hyde parku – takové jsou poslední případy, které řešila londýnská policie.

PRAHA A podobné hlásili jejich kolegové z jiných částí Velké Británie. Deník Guardian uvedl, že policie Thames Valley zaznamenala předloni 21 incidentů s drony, loni již 80, metropolitní policie pak 21. Scotland Yard upozornil na to, že problémů s bezpilotními letouny rychle přibývá.

A nejedná se již jen o přelety nad davy lidí během vánočních svátků, ale třeba i o pokusy propašovat drogy do věznic či zachycení sexuálních scén. Byl zaznamenán i pokus sledovat ženu vybírající v Liverpoolu z bankomatu peníze.

A někde již lidé vzali spravedlnost do svých rukou sami. Podle sdělení policie z hrabství Lincolnshire jeden farmář dron, který se vymkl kontrole a létal nad jeho pozemkem, sestřelil výstřelem z pušky.

Lidi podle britských policistů často rozčiloval zvuk dronů létajících v jejich blízkosti. Někteří vznesli podezření, že s nimi pedofilové sledovali děti na hřištích. A další poukazovali na to, že jimi byli ohroženi ze strany nepřátelsky naladěných sousedů. Psychologové v této souvislosti varovali, že pokud nebudou platit tvrdá pravidla pro jejich používání, vše může přerůst rychle v hysterii.

Ve Velké Británii v současnosti platí, že létající drony se nesmí pohybovat blíže než 150 metrů od zastavěných oblastí a 50 metrů od člověka či vozidla.

Problémy s drony mají i jinde. Třeba v USA plánují vytvoření registru majitelů bezpilotních letounů (netýkalo by se to ale hraček či malých dronů). Vláda tak chce reagovat na rostoucí počet incidentů. Bezpilotní letouny jsou stále více využívány k přepravě drog přes hranice s Mexikem. Třeba jedna přetížená hexakoptéra havarovala s třemi kilogramy metamfetaminu na parkovišti poblíž města San Ysidro.

Drony se také stále častěji objevují na významných sportovních událostech. A Federální úřad pro letectví (FAA) dostává podle jeho šéfa Michela Huerta každý měsíc zhruba stovku hlášení pilotů o dronech pohybujících se v blízkosti jejich letadel či letišť.

V Rakousku se brání tak, že drony s kamerou nesmí používat nikdo. A na Slovensku, kde si i premiér Fico stěžoval, že stroj s malou kamerou létal u oken jeho bytu, se nesmí létat s drony v noci, během dne pouze v případě dostatečné viditelnosti. jam

Jaroslav Řešátko, šéf nevelké pražské firmy Telink, se věnuje amatérským i profesionálním bezpilotním prostředkům tři roky. A jak přiznává, neustále ho něco překvapuje. Naposledy to, nakolik se snížily jejich ceny a kam směřuje jejich vývoj.

LN Drony, které nabízíte, nepatří k těm nejlevnějším a nejjednodušším. Kdo je u vás kupuje?

Naším typickým zákazníkem je v současnosti regionální fotograf, kameraman, občas i produkční filmové společnosti. Odráží to rozvoj videa. Dneska na ně přecházejí i fotografové a letecké záběry prostě musímít – jsou určitým fenoménem doby. Zákazníků jsou už dohromady tisíce a pořád přibývají. Drony začínají používat i podniky a státní složky. A protože jsme na trhu od počátku, mají od nás už třeba druhý či třetí stroj.

LN Jak to? To se jim tak rychle rozbily?

Kdepak, způsobuje to ten překotný vývoj v oblasti dronů. Všechno jde strašně rychle kupředu, hlavně ve snímací technice, která je čím dál kvalitnější. Drony se již dnes dodávají s fotografickými snímači. Ty váží nějakých šest set gramů. Dříve se ale na stroje umisťovaly zrcadlovky,