Farmářům pomáhá pilná včelka ze Švýcarska
Drony si pochvaluje kdekdo a nyní už i první farmáři. Stále více se totiž hovoří o takzvaném „přesném zemědělství“a právě v něm by moderní bezpilotní stroje měly sehrát jednu z hlavních rolí.
PRAHA K čemu jsou už dnes drony používané? Třeba ve Spojených státech při sledování stád dobytka na rozlehlých prériích ukazují, zda se nějaký kus neza- toulal. Poskytují obraz o tom, v jakém stavu jsou pole, zda nejsou napadená škůdci, zaplevelená, kde je potřeba přihnojit, jak zraje obilí a mnohem dalším.
V Evropě se v tomto směru zatím výrazně prosadil jen dron SenseFly eBee, kterému se přezdívá „pilná včelka ze Švýcarska“. Je to vlastně létající křídlo s tlačnou vrtulí. Rozpětí jeho křídel je 96 centimetrů a jeho hmotnost 700 gramů, ve vzduchu vydrží až 45 minut. Stojí 12 až 15 tisíc dolarů (288 tisíc až 360 tisíc korun).
Původně byl používaný hlavně pro mapování, ale švýcarský výrobce se sídlem v Ženevě vy- tvořil speciální verzi pro farmáře nazvanou eBee Ag. Může využívat jednotku Multispec 4C a ta umožňuje získat přesné informace například o výnosech, zavlažování nebo indikaci obsahu chlorofylu na sledovaném území.
Proti škůdcům
Další směr naznačila na sklonku minulého roku čínská společnost DJI, světový lídr v oblasti komerčních dronů. Představila svoji novou oktokoptéru Agras MG-1 vybavenou pro postřik polí, vinic, zahrad, pro boj proti škůdcům.
Za jednu hodinu je schopná postříkat 7 až 10 akrů zemědělské půdy. Pracuje nejen mnohem rychleji, ale i lépe než člověk. Podle čínské firmy s až čtyřicetkrát vyšší účinností. Je to dáno tím, že tenhle dron je opravdu „smart“. Pomocí mikrovlnného radaru skenuje okolí a je schopen vyhodnotit ideální vzdálenost od postřikovaných plodina, a navíc postřik správně dávkovat.
Je vybavený desetilitrovou nádrží a ve vzduchu se udrží až dvanáct minut. Létá rychlostí 8 m/s a může být provozován v plně autonomním, poloautonomním či manuálním módu. Jedinou nevýhodou této novinky je, že zatím není na starém kontinentu k dostání. Nejprve se totiž bude prodávat v Asii – v Číně a Jižní Koreji. Bude stát kolem 15 tisíc dolarů (360 tisíc korun).
Z dronu na traktor
Drony mohou výhledově také například sbírat vzorky hmyzu, klást pasti, pomáhat v boji proti invazním druhům. Hlavní přínos bezpilotních letounů pro farmáře ale zcela jistě zůstane v tom, že jsou schopné poskytnou rychlé a naprosto přesné informace.
Třeba model PrecisionHawk Lancaster dokáže shromáždit data ze sto dvaceti hektarů během 40 minut. Při průzkumu polí do velikosti 50 hektarů jsou v tom výrazně levnější ve srovnání s dosud používanými klasickými letouny.
Podle Ernesta Earona, prezidenta společnosti PrecisionHawk ze Severní Karolíny, v nejbližší době větší nasazení dronů zemědělství zcela promění. „Udělají pro něj to, co udělaly mobilní telefony pro telekomunikace.“
Bez dronů by se těžko myšlenka dnešního „přesného zemědělství“mohla vůbec rozvinout. Tento koncept je postavený na „pozorování, měření a reakci“. Jeho podstatou je účinněji využívat omezené zdroje a získat maximální úrodu.
Autor je spolupracovník redakce