Třikrát stop pro drony!
Nesmíte přes lidi, nesmíte přes budovy a nesmíte přes liniové stavby – tak zní základní poučka pro majitele dronů v Česku.
PRAHA Ať jsou „hobíci“s minikoptérou, nebo profesionálové ovládající vyspělý stroj třeba s kamerou, nesmí létat ani v blízkosti letiště. Dále pak v zakázaných, omezených, vyhrazených, rezervovaných nebo nebezpečných prostorech bez povolení Úřadu pro civilní letectví na základě souhlasu správce daného prostoru. Obecně také platí, že létat mohou jen do výšky 300 metrů.
V současnosti u nás nejsou pro drony vyhrazeny žádné zvláštní letové dráhy. A obecně také platí, že všechny bezpilotní systémy lze provozovat pouze pod přímým, nezprostředkovaným dohledem pilota.
Létání v interiéru budov, halách či místnostech není v působnosti letecké legislativy – to znamená, že se na ně nevztahují žádné omezení.
A jaká jsou další pravidla používání bezpilotních prostředků v tuzemsku, jejichž boom v Česku nastal po roce 2010?
Může si je koupit kdokoli. Ať už v e-shopu, či v kamenné prodejně společností, které se v posledních letech objevily na trhu, v tom nejsou omezení žádná. V roce 2012 však byla přijata vcelku přísná legislativa pro jejich provoz.
Pro bezpilotní systémy určené „pro rekreačně sportovní účely“podle ní platí, že pokud mají hmotnost pod 20 kilogramů, nepotřebujete žádné osvědčení.
Při vykonávání „profesionálních leteckých prací nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu“a pokud provozujete bezpilotní prostředky těžší 20 kilogramů, už se bez osvědčení neobejdete.
Jejich provoz totiž podléhá povolení vydávanému Úřadem pro civilní letectví (ÚCL). S tím pomáhají specializované firmy. Písemné i praktické zkoušky se pak skládají před komisaři ÚCL.
A co musí takový profesionál znát? „Součástí procesu povolení je přezkoušení teoretických znalostí. Zvláště se jedná o doplněk X leteckého předpisu L2 – Pravidla létání. A pak je také třeba prokázat praktické dovednosti,“řekl Jaroslav Řešátko ze společnosti Telink. „Zkoušený musí prokázat znalost systému, předvést předletovou přípravu a potom manévrovat po komisařem předem stanovené dráze.“
Za bezpečný let vždy odpovídá pilot. Pokud jsou bezpilotní prostředky používány k jiným než rekreačním účelům, musí být pojištěny (obdoba povinného ručení u automobilů). To vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady ministrů (ES). Ale i hobby pilotům je toto pojištění doporučováno, cena pro ně je několikanásobně nižší. jam