Z rumunských vězňů jsou vědci. Zkrátí si tak trest

BUKUREŠŤ/PRAHA Být vlivný a bohatý otevírá mnohé jinak nedostupné dveře všude na světě. Být ovšem vlivný a bohatý v Rumunsku otevíralo ještě donedávna dokonce i dveře od vězeňských cel. A to velmi pozoruhodným způsobem, který nemá vyjma této balkánské země nikde jinde v Evropské unii obdoby.

Rumunští prominenti z řad vrcholných expolitiků a podnikatelů, které soud poslal za mříže nejčastěji za korupci, praní špinavých peněz, krácení daní či vydírání, v posledních letech objevili kličku, jak si zkrátit tresty. Ke smazání 30 dní za mřížemi stačí podle legislativy, která v obměněné podobě přetrvala od roku 1969 až do současnosti, napsat a publikovat vědeckou práci.

Zatímco v letech 2007 až 2010 takto vznikla v průměru podle rumunské ministryně spravedlnosti Prunaové jedna publikace ročně, v roce 2014 jich už bylo 90 a loni takřka čtyřikrát tolik – rovných 340. Některé práce přitom vznikly dosti nestandardně, v rekordně krátkém čase, kdy je zřejmě napsal někdo jiný, nebo jsou to rovnou plagiáty.

Zákona, prostřednictvím něhož chtělo Ceaușeskovo komunistické Rumunsko zapřáhnout do pracovního procesu ve věznicích i intelektuály nehodící se pro tvrdou manuální práci, využila za poslední roky celá řada prominentů. Patří mezi ně mimo jiné i jeden z nejbohatších Rumunů, vlastník několika televizních stanic a někdejší senátor Dan Voiculescu. Soud ho v srpnu 2014 poslal na deset let za mříže za praní špinavých peněz. Jako jeden z nejproduktivnějších vězeňských psavců stihl tento mediální magnát od té doby publikovat už deset akademických prací, čímž si z trestu odmazal něco kolem deseti měsíců.

Voiculescu měl svého času velmi úzké vazby na dnes již bývalého premiéra Victora Pontu. Ten odstoupil loni na podzim oficiálně pod tlakem pouličních protestů kvůli smrti víc než čtyř desítek lidí v jednom z bukurešťských klubů. Premiér Ponta nicméně už dlouhé měsíce předtím čelil výzvám k demisi kvůli mnohačetným obviněním z korupce.

Přinejmenším stejně jako samotná existence takovéto možnosti snížení trestu, která získala na nebývalé oblibě mezi prominentními vězni, ovšem vyvolává rozpačité reakce i samotná kvalita prací. Aby text mohl být označen za vědecký, musí jeho téma schválit některý z rumunských akademiků a následně musí být publikován v některém z odborných časopisů či pod odborně zaměřeným vydavatelstvím. Jak ale upozorni- la rumunská protikorupční prokuratura, jež se záležitostí začala zabývat, některé práce vznikly za dosti nestandardních okolností.

Například jedna z publikací totiž navzdory tomu, že čítá 212 stran, vznikala za mřížemi pouhopouhých sedm hodin. Jiný blíže neupřesněný odsouzený, o němž informovala prokuratura, pro změnu sepsal práci o 180 stranách oficiálně za 12 hodin. Vyvstává tak přirozeně podezření, že některé texty musel za vězně napsat někdo jiný nebo jsou to plagiáty.

Přehlasovaná ministryně

Naznačuje to i fakt, že vězni nemají přístup k internetu ani do odborných knihoven, a k některým materiálům tak zkrátka nemají přístup. Navíc mnozí z nich nemají žádnou zkušenost s odbornými publikacemi.

Poté, kdy se počátkem roku kauza kontroverzních vězeňských prací dostala na veřejnost, oznámila ministryně spravedlnosti Raluca Prunaová, že takovéto praktiky nelze dále tolerovat. Jenže, nebyla by to tato balkánská země, notoricky proslulá korupcí, aby prsty mocných a bohatých velmi pravděpodobně nezasáhly i zde. Počátkem měsíce proto byla Prunaová přehlasována a vláda platnost zákona jen pozastavila do 1. září. Co bude poté, se teprve uvidí. Třeba v budoucnu takovouto práci nabídne i stíhaný expremiér Ponta, bude-li odsouzen. Zkušenosti s obdobnými rychlopracemi už má – předloni přišel o doktorský titul, svoji disertační práci totiž opsal.