Hoši, z vandru domů
Do řešení migrační kalamity se zapojí i NATO
teme-li v seriózní zprávě, že migrační kalamitu v Egejském moři má řešit i Severoatlantická aliance, pomyslíme na řadu věcí. Například: To už se v NATO zbláznili, že chtějí zasahovat v humanitárním problému? (Tak reaguje levičák.) Nebo: Že to ale trvalo, NATO mělo zasáhnout nejpozději před rokem. (Tak reaguje pravičák.) Realita nebude tak vyhrocená a černobílá, ale zajímavá určitě.
Zaprvé. Není to idea ze štábu NATO, ale de facto společná žádost Německa, Turecka a Řecka. Podle všeho ta myšlenka patří do škály plánů B (C, D, E…) kancléřky Merkelové. Zatím se nemluví o bojové roli NATO, jen o hlídkování pomocí aliančních lodí v Egejském moři či o posílení monitorovacích kapacit pomocí aliančních letadel. To napovídá, že NATO má dodávat informace, a jak víme, dodávání informací ještě žádnou loď s pašeráky lidí nezastavilo. Ale podle posledních informací souhlasí Turecko dokonce s tím, že NATO bude vracet zachycené nelegální migranty na jeho území.
Zadruhé. Přes veškerou skepsi nelze nevidět světlé body. NATO je jediná instituce, v níž jsou si státy EU (v tomto případě hlavně Řecko) rovny s Tureckem. Jednají-li v Ankaře špičky EU, chtě nechtě vzniká dojem, že kancléřka Merkelová se vlísává prezidentu Erdoganovi. Ale NATO je aliance, která své členy dokáže „postavit do latě“. Už 64 let udržuje mír mezi jinak znepřátelenými Řeckem a Tureckem. Či naopak: jediný případ, kdy spolu v té době Řekové a Turci bojovali, se odehrál v roce 1974 na Kypru, tedy mimo zónu NATO.
Zatřetí. NATO se po čtvrtstoletí vrací do svého původního areálu. Po studené válce se říkalo, že NATO musí změnit buď své poslání, nebo své působiště. Výsledkem byly vojenské akce v Bosně, Kosovu, Afghánistánu či Iráku. Teď éra expedičních válek končí a NATO se vrací na území svých členských států Řecka a Turecka. To by mohli ocenit i jeho kritici. „Hoši, z vandru domů,“říkávala česká levice.
Začtvrté. Není běžné, aby se vojenská aliance pletla do řešení humanitárního průšvihu. I americký ministr obrany Ashton Carter k té ideji řekl, že „může mít ohromný humanitární dopad“. Neoživí emoce „humanitární bombardování“Kosova? Právě ta slova byla léta vyčítána Václavu Havlovi. Bylo by zajímavé vědět, kolik z těch, kteří Havlovi nadávali do „humanitárních bombardérů“, by teď zatleskalo „humanitárnímu bombardování“lodí s běženci. Zbyněk Petráček