Žijete ještě v mladších čtvrtohorách?

ijeme vedle sebe, a přitom každý v jiném geologickém období. Někteří žijí v holocénu, jiní v antropocénu. A je to podstatné i pro toho, koho nějaké „-cény“nezajímají.

Holocénu (z řečtiny: „úplně nejnovější“) se u nás říká mladší čtvrtohory, je to označení pro geologické období, které začalo koncem poslední doby ledové před 12 000 lety. Přineslo oteplení, jež tehdejším lidem umožnilo přejít od lovu zvěře a sbírání jedlých plodů k zemědělství a nastartovalo naši civilizaci. Podle některých geologů trvá holocén dodnes.

Jiní teoretikové však už dávno argumentují tím, že dnešní dobu bychom měli nazývat antropocén (z řečtiny: „nejnovější

EKOPOHLED

lidský“). Podle nich člověk dosáhl takového vlivu na okolní prostředí, že se dá považovat za sílu utvářející globální ekosystém, a můžeme tedy mluvit o geologické éře člověka.

Mezinárodní tým vědců o tom nyní publikoval v časopise Science shrnutí, v němž navrhuje datovat antropocén od poloviny 20. století. A dodává znaky, podle nichž tuto éru snadno identifikuje každý budoucí geolog.

Patří sem například radionuklidy spadlé po atomových výbuších v atmosféře (dnes už zakázaných). Dále třeba užívání nových materiálů vytvořených člověkem, zejména stavařského betonu, výrobků z hliníku či plastů. Chemické složení půdy bylo změněno průmyslovými hnojivy. Tvář krajiny ovlivňuje vymýcení lesů, dolování, budování přehrad i skládek, umělé proměny mořských pobřeží. To vše se odráží ve stavbě geologických vrstev. Dalším znakem je výrazně rychlejší vymírání přírodních druhů, než stačí nově vznikat. A podstatným činitelem je masivní využívání fosilních paliv, které zvyšuje množství skleníkových plynů v atmosféře, zadržuje víc tepelné energie v ovzduší a vede k proměnám klimatu.

Neboli ti z nás, kdo žijí v antropocénu, už chápou, že nezbývá než přebírat odpovědnost za lidskou činnost. Ty, kdo ještě žijí v mladších čtvrtohorách, může čekat nepříjemné probuzení.