„Levné“peníze věští bankám nepěkné zítřky
LONDÝN/PRAHA Evropský bankovní trh se otřásá. Propad zažívají finanční instituce napříč kontinenty, nejtvrdší ránu ale dostávají evropské bankovní domy. Například sektor bank v evropském akciovém indexu Stoxx Europe 600 se za poslední půlrok propadl o 36 procent. Jen pro srovnání – sektor firem zabývajících se zpracováním a těžbou ropy a zemního plynu se ve stejnojmenném indexu propadl za stejnou dobu jen o 21 procent. Cena ropy přitom teď zažívá jedno ze svých nejvolatilnějších období.
Podle časopisu The Economist se propadly ceny akcií italských bank od začátku roku o 31 procent, a akcie řeckých bank dokon- ce ztratily hrozivých 60 procent.
Ceny akcií bankovních domů v Evropě se přitom dostaly blízko hodnotám z léta roku 2012, kdy se zdálo, že eurozóna je na pokraji rozpadu. Pomohlo teprve, když šéf ECB pronesl dnes již slavný výrok, že „udělá cokoliv, co bude třeba, aby ji zachránil“.
Propad v posledních týdnech však zažil i finanční trh ve Spojených státech či Japonsku. Například akcie Citigroup nebo Bank of America se jen v úterý propadly o sedm procent. Zoufalá situace si přitom žádá „zoufalé činy“. Například Jamie Dimon, šéf banky JPMorgan Chase, která od začátku roku ztratila přes 17 procent, ve snaze zvrátit negativní vývoj hodnoty akcií banky utratil kolem 26 milionů dolarů, aby zpětně odkoupil asi půl milionu akcií této instituce.
A důvod bankovního propadu? Podle listu The Wall Street Journal už měsíce trápí investory obava ohledně propadu cen komodit, zpomalení čínského růstu a velké zadlužení rozvojových zemí. Co je ale relativně nové, jsou snahy centrálních bank v Evropě a Japonsku, které ve snaze podpořit hospodářský růst přistupují k záporným úrokovým sazbám. Například Japonsko přistoupilo k negativní úrokové sazbě ve výši -0,1 %, Švédsko dokonce ve výši -0,5 %. ECB pak účtuje bankám za uložení peněz „přes noc“sazbu -0,3 %. Očekává se, že snižování sazeb bude pokračovat. To pro banky znamená jediné. Budou centrálním bankám více platit, což bude dál snižovat jejich zisky. Problém se přelévá i do širší ekonomiky, lidé platí například za hypotéky stále nižší úroky. S tím jde ruku v ruce i zmenšování bankov- ní úrokové marže. Právě tady lze hledat i příčinu většiny obav. Další snižování sazeb je pro finanční domy stále bolestivější. Na druhou stranu současné negativní úrokové sazby zase nestačí pro větší vzpruhu hospodářského růstu. Zájmy finančních domů a centrálních bank se tak stále více rozcházejí.
Ještě jedna příčina stojí za poklesem budoucích zisků. Banky dnes musí kvůli regulaci, která přišla v důsledku finanční krize, být opatrnější a odolnější. Musí tak vynakládat stále větší prostředky na vytvoření kapitálového polštáře. Rovněž i bankovní příjmy z obchodů s akciemi a dluhopisy, které se dnes také obchodují i se zápornými výnosy, jsou stále menší.