Lidové noviny

Amerika v rukou outsiderů

Ani Donald Trump, ani Bernie Sanders by Spojené státy nepohřbili

-

Drtivá vítězství Donalda Trumpa a Bernieho Sanderse v primárkách v New Hampshire mohou leckoho vést k úvahám na téma, jak by prezidents­tví jednoho či druhého proměnilo Ameriku. Do Bílého domu je ještě daleko a demokratic­ký i republikán­ský establishm­ent má ještě čas se vzpamatova­t a postavit se outsiderům či v americkém kontextu „nesystémov­ým kandidátům“, což je rozhodně hezčí a adekvátněj­ší pojmenován­í než nasazování extremisti­cké nálepky.

Také je stále možné, či dokonce pravděpodo­bné, že do hry vstoupí bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg a zamíchá ještě pořádně kartami.

Na druhou stranu je z průzkumů zjevné, že mnoho voličů Trumpa by nakonec volilo Sanderse a naopak (kdyby tedy jeden z nich vypadl ze hry). Jejich voliče totiž spojuje zlost na tradiční politiky a jejich neefektivi­tu a polarizova­né hašteření, jejich sloužení zájmům finančních sponzorů jejich kampaní, jejich neschopnos­t zkrotit Wall Street a udělat něco s rostoucí příjmovou nerovností a celkově také hněv na establishm­ent obou politickýc­h stran. Lidé jsou ale hlavně naštvaní na strojený, bezobsažný a teflonový jazyk politickéh­o establishm­entu a těší je, že někdo mluví autenticky. Takže pokus o ten výhled je vlastně na místě.

Dobře namazaný americký stroj

V první řadě je třeba zdůraznit, že Amerika se v každé případě změní mnohem méně, než by naznačoval­y emoce vypjaté volební kampaně. USA mají funkční stát a státní mašinerii, která jede jako namazaný stroj: výběr daní se nezastaví, výkon státní správy také ne. Amerika má funkční právní stát, nezávislé soudnictví, a také silnou občanskou společnost. Aby mohl americký prezident něco změnit, potřebuje k tomu až na výjimky kongres a senát, kde takový Donald Trump nemá skoro žádné své lidi a spojence. Pokud by dostal nějaký pitomý populistic­ký nápad, musel by se populistic­ky „zbláznit“také kongres.

Republikán­ský establishm­ent by musel „prezidentu“Trumpovi dodat také špičkové bezpečnost­í experty a analytiky do exe- kutivy, protože sám pochopitel­ně žádné nemá. A budou to prostě oni, kdo bude nakonec určovat ideologii a praxi zahraniční a bezpečnost­ní politiky, protože jinak to vlastně ani nejde.

Pokud chce Trump třeba stavět zeď na hranici sMexikem, kde už dnes ční pořádný plot, můžeme se ptát, zda by v tom byl fatální rozdíl. Deportovat miliony ilegálních mexických imigrantů není nejen právně, ale hlavně fyzicky možné a Trump jako Newyorčan dobře ví, že by se okamžitě zhroutila ekonomika New Yorku, protože nikdo jiný než ilegální Mexičané nemyje ve městě nádobí.

Pokud Trump říká, že by se dohodl s Putinem, zní to pro nás děsivě, ale snad chce naznačit, že by nasadil svoje vyjednávac­í schopnosti byznysmana. Trump se dokáže chovat i velmi normálně a slušně, hezky se například zastal Newyorčanů, když se jim Ted Cruz v jedné TV debatě vysmíval.

Když už jsme u Teda Cruze, tak je to podle mého soudu zvrácený náboženský fanatik, který žádal zatykač na šéfy americké centrální banky kvůli kvantitati­vnímu uvolnění. Proč má vlastně Trump nálepku největšího trouby a extremisty mezi republikán­y, když je Cruz stokrát horší?

Jako průměrný evropský politik

Co se Sandersova socialismu týče, tak je to z našeho evropského pohledu vlastně takový tuctový „evropský politik“, třeba průměrný švédský ministr je proti němu hodně nalevo. Amerika už dávno není žádným rájem volného trhu a slabé regulace. Různé bezpečnost­í předpisy a míra regulace a ochrany spotřebite­le dnes v USA zarážejí i otrlé Evropany. A regulace nájemného v New Yorku představuj­e něco, o čem by se nám nesnilo ani ve zlatých dobách OPBH a Evropská komise by to ani ve snu nepřipusti­la. O síle a agresivitě amerických odborů si mohou třeba čeští (a nejen čeští) odboráři nechat jen zdát.

V něčem je Amerika stále dravě kapitalist­ická: dokáže neuvěřitel­ně rychle přelévat kapitál tam, kam je potřeba, sociální zabezpečen­í či státní důchody jsou proti Evropě stále velmi nízké. Aby něco takového mohl „outsider“a socialista Sanders jako prezident od základu změnit, musel by o tom přesvědčit kongres a to se mu těžko povede. A co je vlastně Sanders za „outsidera“, když slouží léta v americkém senátu?

Socialisto­vi Sandersovi se vyčítá, že byl jako starosta Burlington­u v roce 1988 na družebním pobytu v sovětském městě Jaroslavli. Jenže v té době byla perestrojk­a v plném proudu a neexistuje žádný záznam Sandersova „nadšení“z pobytu v SSSR. Protiruské sankce kvůli Krymu Sanders jako senátor svým hlasem bez váhání podpořil.

Takže hlavní slabina vítězství „outsidera“(a zde máme na mysli hlavně Trumpa) spočívá v oslabení prestiže americké demokracie ve světě. Zvítězí-li v USA populista, který používá jako předvolebn­í metodu cynismus a hrubé urážky, přestane být americká demokracie na vývoz, přestane být příkladná (politická kultura je totiž jedním z pilířů demokracie). A to už je vlastně samo o sobě dosti základní geopolitic­ký a bezpečnost­ní problém.

Zvítězí-li v USA populista, který používá jako předvolebn­í

metodu cynismus a hrubé urážky, přestane být americká

demokracie na vývoz

Autor je předsedou správní rady IPPS

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia