Konec Schengenu by bolel ze všech zemí nejvíce Česko
PRAHA Česko je malá otevřená ekonomika. Už osm let „vydělává“mimo jiné na tom, že vývozu ze země nebrání žádné pohraniční kontroly. Jenže s proudem uprchlíků se čím dál víc hovoří o konci Schengenu. Uzavření hranic a znovuobnovení kontrol by podle studie UniCredit Bank, kterou mají Lidové noviny exkluzivně k dispozici, mělo pro Česko největší následky ze všech 26 „schengenských“zemí.
Konec Schengenu by česká ekonomika pocítila hned na třech frontách. První by byly náklady spojené s obnovou hraničních kontrol. „Druhým by pak byl růst nezaměstnanosti v oblastech, kde jsou lidé zvyklí dojíždět za prací za hranice, jako například v některých oblastech na hranicích s Rakouskem či Německem,“říká hlavní ekonom UniCredit Bank a spoluautor studie Pavel Sobíšek.
Rána pro vývoz
Nejvíce by trpěl vývoz. Zpomalil by se pohyb zboží a Česko by čelilo ztrátě exportní konkurenceschopnosti. Příčina? Ekonomika je závislá na exportu do zemí schengenské smlouvy. Přes sedmdesát procent českého exportu míří do EU.
Střízlivý odhad hovoří o propadu hrubého domácího produktu o 0,25 procenta, tedy asi 12 miliard korun. Prakticky v totožné situaci by se pak ocitlo i sousední Slovensko.
Vstup do Schengenu napomohl Česku k růstu zahraničního obchodu mezi lety 2005–2014 o víc než 70 procent. Čistý vývoz se pak dokonce podílel více než ze 40 procent na celkovém růstu tuzemské ekonomiky.
Česko nejvíce obchoduje se zeměmi Schengenu, a navíc společně s Belgií má největší podíl citlivých položek, jako jsou základní potraviny a zboží krátkodobé spotřeby. Výsledek je tedy jednoznačný. Česko by tak tratilo nejvíce,“říká hlavní ekonom UniCredit Bank a spoluautor studie Pavel Sobíšek.
Celkové ztráty by však závisely na procentu, o nějž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížilo množství přepraveného zboží. „Pokud by klesl export o pět procent, tak by tyto citlivé položky klesly o plných pět procent. V té druhé skupině, která jeméně citlivá, by došlo k propadu jen ve výši 2,5 procenta. Typicky jde o textilie, skleněná vlákna či chemické polotovary,“říká Sobíšek.
Podle studie by na základě historických vazeb takový pokles exportu připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta hrubého domácího produktu. Jinými slovy česká ekonomika by ročně přišla asi o 12 miliard korun. Pokud by ale byl propad dramatičtější, například ve výši deseti procent, tuzemský HDP by ročně přišel o půl procenta.
Situaci by ani příliš nezachránilo, kdyby se dohodly a nechaly si mezi sebou otevřené hranice státy takzvané visegrádské čtyřky. Tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. V takovém případě by HDP klesl jen o 0,20 procenta.
Obrovské ztráty by rovněž zaznamenali přepravci. Evropská komise odhadla, že by v případě zavedení hranic v celém schengenském prostoru stouply roční náklady na jeden kamion v přepočtu o 1,5 mil. korun, což by se samozřejmě týkalo i českých přepravců.
„Vychází to nejspíše z předpo-
Pohyb zboží do zemí Schengenu vyjádřený objemem exportu k HDP
kladu, že by vzájemné hranice zavedly všechny země EU. Představte si kamion, který jede ze Španělska do Česka a překonává dejme tomu šestery hranice. Když na každé zůstane stát tři hodiny, tak to samozřejmě nese obrovské náklady,“vysvětluje autor studie. Nelze opomenout ani negativní dopady na životní prostředí v okolí hranic v podobě vlekoucích se kolon aut.
Dopad by pocítila i logistická centra v Česku, která často slouží k zásobování okolních států.
Volné hranice rovněž umožni- ly vzniknout spolupráci firem v příhraničních oblastech, kdy se přepravují například rychle se kazící výrobky nebo je ve výrobním řetězci vyžadována časová přesnost.
Přímé ekonomické ztráty z rozpadu Schengenu však nejsou tím největším rizikem. Ty by nejpostiženější země, jako je Česko a Slovensko, ještě ustály. „Riziková se zdá zejména skutečnost, že by konec Schengenu nemusel být izolovaným krokem, nýbrž začátkem procesu postupné dezintegrace Evropské unie,“uzavírá Sobíšek.