Není předoktorováno? Svět se ptá, nač je Ph.D.

PRAHA/BOSTON Pokročilé studium, vlastní výzkum a obhájená disertace. To jsou podmínky doktorského studia, za něž se i v Česku od roku 1998 udílí „velký“doktorát. Ten je ve světě pod palbou: padají názory, že je lidí s Ph.D. až moc. Zatímco roku 2003 získalo v Americe své „píejčdý“z růz- ných disciplín 21 343 doktorandů, o deset let později již počty v téže kategorii narostly o 41 procent.

Doktorátů, které u nás nahradily dřívější CSc., přibývá i v zemích OECD. Podíl doktorů se ve vysokém školství za sedmnáct let zdvojnásobil – z 0,8 na 1,6 procenta absolventů. V Česku je o titul vyšší zájem, než činí průměr EU.

Problém je v tom, že srovnatelně rychle nerostou pracovní místa, jež by vzdělance potřebovala. „Produkujeme daleko více lidí s Ph.D., než činí poptávka na výzkumné pozice,“řekla časopisu Nature ekonomka Paula Stephanová.

Ne všichni doktorandi chtějí po absolutoriu zamířit do vědy. A hlavně: v Americe už pro ně není tolik míst, takže značná část mladých vědců míří třeba i do továren a jiných firem. Navíc „úmrtnost“je během Ph.D. studia dosti vysoká; často stojí a padá se zájmem studenta a školitele.

Mít doktorát už není tak exkluzivní jako roku 1861, kdy bylo první americké Ph.D. uděleno na Yaleově univerzitě třem lidem: rusistovi, fyzikovi a latiníkovi.

Změnám systému, který pochází z 19. století, se samy univerzity vzpírají. Je pro ně výhodný, protože mladí doktorandi odvádějí mnoho práce: vedou semináře, učí, dělají laborky, měří a musí i psát články, aby jednou získali Ph.D. a vysněné místo v ústavu...

To vše za směšné peníze (stipendium v Česku činí kolem 10 tisíc korun, nejméně u humanitních oborů) a třeba až do třiceti let věku. „Biomedicínský výzkum je vysloveně založen na práci zástupů doktorandů a postdoků,“říká Michael Teitelbaum, ekonom z Harvard Law School.

Co dál s tímhle vzděláním

Někteří akademici proto volají po změně. Jak vytvořit lepší Ph.D.? Jednou z cest je nabírat méně doktorandů, jimž by mohla být věnována větší péče – vždyť na spoustu činností stačí magisterské vzdělání. Na lékařské fakultě Harvardu zvažovali, zda neproměnit systém honby jedinců na převratný model: už na počátku postgraduálního studia nutit zájemce k vytvoření týmu, jehož společná práce by byla nakonec obhajována!

Další možností je zavést více variant Ph.D. V některých zemích, jako je Velká Británie nebo Francie, už teď v technických oborech existují jak badatelské doktoráty, tak „inženýrské“doktoráty (EngD) ve spolupráci s firmou.

I ředitel elitního Max-Planckova ústavu molekulární genetiky navrhuje rozdělení na dvě větve: ve vědecky orientované linii by studium vychovávalo vědce pro převratný výzkum, ale existovalo by též profesní Ph.D. „Bylo by strukturovanější a mířené k určité kariéře: pro radiografii, strojové učení nebo přípravu myších modelů,“říká biolog Anthony Hyman, který vede ústav v Drážďanech, nedaleko od českých hranic.

V Česku bez diverzifikace

Česko takové problémy ještě tolik nezasáhly, ale v budoucnu se mu nevyhnou. Poměr doktorandů mezi vysokoškoláky je v ČR dvojnásobně vyšší (6,4 procenta), než činí unijní průměr (3,1 procenta).

Mladí lidé si studium protahují o dalších pár let, nároky na přijetí se snížily – běžně stačí předložit jen projekt disertace. Po absolutoriu mívají doktoři o diplom více, ale akademický svět ihned opouštějí a hledají si práci někde jinde.

„Největší výzvou je uspořádat doktorské studium tak, aby absolventi mohli odcházet s dostatečnou vědeckou průpravou jak dále do akademické, tak do soukromé či veřejné sféry na pozice, kde mají vysoké nároky na intelektuální práci,“řekl LN Aleš Vlk z think tanku TERI zabývajícím se terciárním vzděláváním. Podle něj dojde nejspíše k diverzifikaci doktorátů, přičemž jedním z amerických příkladů je Executive Ph.D. čili program, který je určen těm, kteří již pracují, ale nechtějí ustrnout, chtějí se vzdělávat, být v kontaktu s akademií a také vypracovat disertaci o oboru, který již dobře znají.

V původní reformě vysokého školství v Česku se počítalo i s diverzifikací, rozlišením škol. Jiného přístupu se mělo dočkat pár výzkumně orientovaných univerzit a jiného většina profesně orientovaných škol. „Ve srovnání se světem není možné, aby ze 26 veřejných vysokých škol mělo 24 doktorské studium. Musíme s tím něco dělat,“varoval tehdejší ministr školství Petr Fiala, dnes šéf ODS. Nic se ale nezměnilo.

Podle Vlka tak zdejší studium trpí tím, že školitelé nemají na studenty dost času, studenti se nemohou věnovat svému výzkumu, protože jsou nadužíváni pro výuku. I propadovost je vysoká.

Školy mluví hlavně o kvalitě

Nejvíce doktorandů má Univerzita Karlova. „Doktorské studium považujeme za jednu z priorit. Na sedmnácti fakultách studuje zhruba třetina z celkového počtu studentů tuzemských doktorských programů,“říká mluvčí Václav Hájek. Mírně převažují zájemci o kombinovanou (dálkovou) formu studia před prezenční. Počty jsou zhruba stejné, bez výkyvů. UK často spolupracuje s ústavy Akademie věd. „Usilujeme o to, aby každé doktorské studium v českém jazyce bylo nabízeno i v angličtině,“doplňuje Hájek. Šancí pro větší mezinárodnost studia jsou doktoráty pod dvojím vedením (tzv. cotutelle) – i z ciziny.

Dalším velkým vzdělavatelem je ČVUT, kde počty zájemců o Ph.D. studium dokonce klesají. „Skončilo obtížné období v české ekonomice a firmy – zvláště tech- nologické – nabírají řadu pracovníků a dobře jim platí,“sdělil LN prorektor Zbyněk Škvor. Na trhu jsou dle něj žádáni inženýři i pro výzkum připravení doktoři.

Poptávka z 48 nových center

Vzrůstající zájem o doktorská studia – právě kvůli potřebě 48 nových výzkumných center, jako je plzeňský NTIS – si pochvalují na Západočeské univerzitě. „Současně se snažíme podporovat příchod vědců ze zahraničí, kteří přispívají ke vzrůstající kvalitě studia. Přínosem jsou též studenti ze zahraničí, díky čemuž vzrůstá konkurence,“řekl LN rektor Miroslav Holeček. Na Vysokém učení technickém v Brně je zájem o doktorské studium konstantní; doktorandi se uplatňují v nových střediscích typu CEITEC či NETME.

Neprodukujeme ale až moc převzdělaných expertů? „To si nemyslím. Není to jako v USA, kde Ph.D. znamená většinově vysoké ambice a kariéru... Je tam příliš motivovaných zájemců o doktorské studium a absolventů, prostě příliš kohoutů na jednom dvorku, což u nás ještě pár let nehrozí,“míní Petr Dvořák, prorektor Masarykovy univerzity.

Přístup se také liší obor od oboru. „Existují oborové rady, které vychovávají svých 20 až 30 studentů velmi podobně jako na špičkových institucích v zahraničí, a pak oborové rady, kde to dobře nefunguje,“upozorňuje Dvořák, dle nějž by měly vzniknout speciální „Ph.D. školy“s jasným zadáním, vizí, vedením a servisem.

S kolegy se shoduje v tom, že klíčová je internacionalizace: hodně kontaktů se světem i lidé, kteří vozí nápady odjinud. „K vylepšení doktorských studií by výrazně přispělo navýšení peněz na zahraniční mobilitu doktorandů. Je potřeba je naučit, že mají a musejí trávit čas ve špičkových zahraničních laboratořích. Dále je potřeba získávat ještě více uchazečů z ciziny,“řekl LN Zdeněk Kůs, rektor Technické univerzity Liberec.

Samotná myšlenka vrcholového Ph.D. je prý ale správná a nositelé titulu si zaslouží uznání.