Inkluze ze zákona nám pomůže, tvrdí liga škol

PRAHA Módní vlna. Nezdařený experiment. Neštěstí. Tak označil prezident Miloš Zeman v rádiu Frekvence 1 společné vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí, které se v českých základních školách rozběhne už v září.

„Pokud inkluze skutečně začne, tak to bude jeden z mnoha nezdařených experimentů v našem školství, který dětem i učitelům uškodí,“pronesl doslova Zeman.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) však kvůli inkluzi čelí kritice i ze strany krajů, ředitelů škol, učitelů a v neposlední řadě rodičů.

Výtky na adresu jejího resortu se týkají hlavně toho, že údajně nedostatečně informuje odborníky a veřejnost o tom, jak budou školy od září fungovat a zda budou peníze na asistenty pedagogů.

Právě jeden ze stěžejních projektů sociální demokracie dosud komunikoval jen minulý ministr školství Marcel Chládek – a nyní Valachová. LN oslovily její stranické kolegy ze sněmovny s otázkou, jaký je jejich názor na výroky prezidenta Zemana k inkluzi. „S těmi se neztotožňuji. Inkluze je podle mého dobře připravená odborníky,“sdělil poslanec Pavel Ploc. „To, zda začleňování handicapovaných dětí bude, či nebude úspěšné, rozhodne až praxe. Důle- žité je to umožnit a to ministerstvo učinilo,“myslí si Antonín Seďa s tím, že ho slova prezidenta nepřekvapila. Podobně vidí situaci i poslanec Jan Chvojka: „Hlava státu léta ignoruje stanoviska odborníků, jejichž studie dokládají přínos společného vzdělávání dětí s různými vzdělávacími potřebami.“

Školy „pro“existují

Vlnu nevole vůči společnému vzdělávání se snaží uklidnit i Liga komunitních škol. Sdružuje vzdělávací instituce, které už mají s inkluzí při vyučování zkušenosti. Podle nich se mohou v jedné třídě učit zdravé i handicapované děti bez toho, aby to ubli- žovalo jedné nebo druhé skupině. „Existuje celá řada škol, které jsou na cestě k inkluzi, uplatňují principy společného vzdělávání, ale dosud se k této cestě veřejně nepřihlásily, berou ji samozřejmě a přirozeně,“stojí v prohlášení ligy.

Jednou z takových institucí je Základní škola a mateřská škola Regionu Karlovarský venkov, která začala s inkluzí zhruba v roce 2001. Podle ředitelky Jitky Topičové škola razí hlavně lidský přístup. Nabírá tak i děti, které mají handicap a jiné školy je nechtěly přijmout.

Do této školy proto docházejí žáci s různými druhy postižení – od zrakových a sluchových až po poruchy chování i učení. Z 240 žáků jich má handicap 48, z toho 20 těžší. Že by ale škola zvládala inkluzi bez obtíží, ředitelka odmítá: „Musíme si ještě zjistit specifika některých druhů postižení. Učitelům druhého stupně chybí didaktika prvního stupně. To se na vysoké škole neučili. U některých mentálních postižení je to ale potřeba znát.“

Učitelé jsou základ

Nejdůležitější ale podle ní je, aby ředitel spolupracoval s učiteli, kteří společnému vzdělávání věří. I když tomu tak v této škole je, pedagogové si podle Topičové tři roky zvykali na to, že je spolu s nimi ve třídě i asistent pedago- ga. Ten se však musí starat o více dětí, nebo dochází jen na pár hodin.

Proinkluzivní je i Základní škola Poběžovice, kterou vede Vladimír Foist. Do ní navíc docházejí i děti znevýhodněné svým sociálním zázemím. „Společné vzdělávání je naprosto přirozené a všechny formy stigmatizace a segregace zadělávají na další sociální problémy,“říká ředitel.

Podle obou pedagogů nová legislativa jejich školám pomůže. V současné době totiž oproti speciálním školám musí bojovat o peníze na asistenty nebo programy všemožnými cestami, a přesto nevěděly, zda další rok budou mít k dispozici stejnou sumu.