Cameronův týden rozhodnutí

Co říkají Britům dva soupeřící tábory

Vztahy Londýna a Bruselu čeká sedm dní, které rozhodnou o tom, jestli druhá největší ekonomika Evropské unie opustí osmadvacítku a společenství bude mít o člena méně.

LONDÝN/BRUSEL Pro britského premiéra Davida Camerona nastal rozhodující týden v jeho snaze změnit podmínky britského členství v Evropské unii.

Počínaje minulým víkendem pokračuje ve vyjednávací ofenzivě s nejdůležitějšími evropskými lídry. Setkal se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

Dnes čekají Camerona v Bruselu rozhovory se šéfy největších poslaneckých klubů v Evropském parlamentu.

Vyvrcholením pak bude ve čtvrtek a pátek klíčový summit Evropské unie, který by měl posvětit dosavadní návrhy, jež mají udržet druhou největší evropskou ekonomiku uvnitř společenství.

Evropští partneři v zásadě souhlasí se všemi hlavními požadavky premiéra Camerona: s omezením výplaty sociálních dávek pro občany ostatních států EU, se ARGUMENTY STOUPENCŮ EU (Stronger in Europe)

Každý Brit ušetří ročně 450 liber díky tomu, že obchod s EU tlačí dolů ceny zboží a služeb, pro každou domácnost z toho plynou přínosy ve výši 3000 liber ročně.

Jako součást vnitřního trhu s 500 miliony obyvatel má Británie vyšší váhu, může těžit z dohod o volném obchodu, které uzavřela EU s 50 státy světa.

V dnešním globalizovaném světě má Velká Británie daleko větší možnost promluvit do zahraniční politiky jako člen většího politického celku, jakým je EU. zrovnoprávněním členských států s eurem a bez eura, posílením národních parlamentů i s výjimkou pro účast na další integraci Unie.

Ačkoli Cameron v minulých dnech několikrát označil rýsující se dohodu s Bruselem jako úspěch, veřejnost o tom zatím příliš přesvědčena není.

V závislosti na jednotlivých agenturách pro výzkum veřejného mínění mají zatím převahu stoupenci brexitu čili odchodu Velké Británie z Evropské unie.

Pro ukončení členství by bylo zhruba 41 až 45 procent dotázaných, zatímco v Unii setrvat by chtělo okolo 38 procent Britů. Počet nerozhodnutých je ale zatím vysoký: každý třetí Brit prý zatím netuší, jak by v referendu hlasoval.

Premiér David Cameron podle všeho počítá s tím, že výsledky jeho rozhovorů s evropskými partnery nakonec povedou k tomu, že se většina z dosud nerozhodnutých přikloní na stranu setrvání v EU.

Jak uvedla britská média s odvoláním na zdroje z Cameronova okolí, bude se premiér snažit vyvolat obavy z kroku do neznáma, který by brexit představoval. Do- sud žádná členská země EU neopustila, a proto se nedají odhadnout všechny důsledky.

Bude referendum o brexitu 23. června?

Všeobecně se očekává, že Cameron okamžitě po summitu svolá schůzi vlády, kde bude rozhodnuto o konání referenda.

Jako o jednom z možných termínů se uvažuje o 23. červnu. Zároveň by na zmíněné schůzi mohlo být stanoveno, že ministři se mohou zapojit do kampaně jak ve prospěch, tak i proti Evropské unii.

Jak uvedl deník Daily Telegraph, zvažuje až dvacet členů kabinetu, že by se přiklonili na stranu euroskeptiků.

Cameron by naopak mohl argumentovat tím, že se podařilo dosáhnout „spojení toho nejlepšího z obou variant“, to znamená jak zachování účasti na vnitřním trhu Evropské unie, tak současného posílení národní suverenity a záruky, že se Británie nemusí podílet na další integraci EU.

Skeptici v čele s šéfem Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigelem Faragem ale argumentují, že Británie může zůstat mimo evropské struktury, ale přesto například těžit z přínosů vnitřního trhu. Jako vzor uvádí Norsko, které si vymohlo výjimky v oblasti zemědělství, spravedlnosti a domácích záležitostí.

Kromě toho poukazují na to, že z členství v EU a přístupu k jejímu vnitřního trhu profitují pouze velké koncerny, zatímco drobní a střední podnikatelé, kterých je většina, s EU vůbec neobchodují, ale jsou přesto omezováni různými regulacemi a směrnicemi.

Studie think tanku Open Europe počítá s tím, že v případě brexitu by mohl klesnout britský HDP do roku 2030 až o 2,2 procenta. Naopak pokud by Británie po případném odchodu dokázala uzavřít s Unií dohodu o volném obchodu, mohl by HDP narůst o 1,6 procenta.