Máme těch vysokoškoláků moc?

Vposlední době se hodně mluví o tom, že v Česku máme zbytečně moc vysokoškolských studentů. Je to špatně? Pokud ano, pak si špatně počínají prakticky všechny vyspělé země, protože v tomto ohledu nikterak nevybočujeme. Diskutovat by se dalo jen o tom, co pod vysokoškolským vzděláním myslíme u nás a co jinde a jestli není čas víc rozlišovat i uvnitř terciárního sektoru. Protože studium, které následuje po maturitě, nemusí připravovat jen doktory, inženýry a budoucí akademiky.

Apropos maturita. V sousedním Německu je už léta možné nastoupit k vysokoškolskému studiu i bez ní, jen s profesními zkušenostmi. Němce dokonce znepokojuje, že v poslední době toho využívá méně mladých lidí než dřív. Proto chce spolkové ministerstvo školství spolu s průmyslovou a obchodní komorou a dalšími institucemi motivovat ty, kdo se třeba jenom vyučili, finančně. Prostřednictvím speciálního programu bude možné udělit přibližně tisícovku takzvaných kariérních stipendií. Ta by mohli získat absolventi odborné školy s aspoň dvouletou pracovní zkušeností, pokud přinesou doklad o mimořádné výkonnosti. U celodenního vysokoškolského studia má měsíční podpora činit 750 eur, přičemž je ještě možné žádat příspěvek na vlastní děti do deseti let. Studující při zaměstnání získají ročně podporu ve výši 2000 eur, a to bez ohledu na příjem. Jako doplněk k finančním benefitům lze dostat ještě on-line podporu ideovou ve formě poradenství a kurzů. Němci zjevně nevěří, že studijní předpoklady jsou jasně dané už od páté či deváté třídy. A nejspíš vědí proč.