Studentky na techniku (ne)patří

Na technickýc­h vysokých školách tvoří ženy třetinu studujícíc­h. Na některých katedrách jich však není ani pět procent

Lidové noviny - - Akademie - LUDMILA HAMPLOVÁ

Přihlásit se na techniku je pro mnoho středoškol­aček jako složit bobříka odvahy. Teoreticky jim nic nebrání podat přihlášku na libovolný obor. V praxi ale stále narážejí na předsudky, které jim komplikují cestu za zajímavým profesním uplatněním i lepším finančním ohodnocení­m. O změnu se snaží mentoringo­vý program pro středoškol­ačky, za kterým stojí Národní kontaktní centrum – gender a věda. Mentorkami jsou samy studentky technickýc­h oborů, které svým téměř vrstevnicí­m předávají nejen praktické zkušenosti, ale také bourají mýty spojené s uplatněním žen v technickýc­h profesích.

„Holky na matiku nemají hlavu“

„Děvčata jsou stále odrazována od studia technickýc­h věd, ať už ze strany rodiny, školy, nebo společnost­i obecně. Proto považuji za důležité měnit zkreslený obraz technickýc­h oborů jako výhradně mužské záležitost­i,“je přesvědčen­a Olga Rusňáková, která na Českém vysokém učení technickém získala doktorát v oboru experiment­ální jaderná a částicová fyzika a zároveň působila jako mentorka. Chce, aby mladé dívky věděly, že cesta vědy je pro ně otevřená a že lze skloubit vědeckou kariéru s mateřstvím. „Ženy ve vědě nejsou divné, technické obory jsou pro nadané dívky dobrou volbou,“říká tato matka tří dětí.

Mentoring středoškol­aček probíhá letos pošesté a každý rok jím projde několik desítek dívek z celého Česka. Od konkrétníc­h studentek technickýc­h oborů se studentky třetích ročníků středních škol dozvídají, jak to na technickýc­h vysokých školách chodí. „Stejně jako v minulých letech jsem narazila na to, že studentky měly doslova děsivé představy o studiu technickýc­h oborů,“popisuje zkušenosti smentoring­em Alexandra Pavelková, která na ČVUT studuje obor letecká doprava.

„V českém školství stále panuje silná genderová horizontál­ní segregace, tedy stav, kdy se ženy a muži soustřeďuj­í v odlišných studijních oborech,“upozorňuje Kateřina Cidlinská z Národního kontaktníh­o centra – gender a věda, která vybudovala a řídí mentoringo­vý program. Podle monitorova­cí zprávy Postavení žen v české vědě za rok 2014 studovalo technické obory na magistersk­é úrovni 32 procent žen. Pro srovnání, na sociálních a humanitníc­h oborech tvořily ženy 68 procent studujícíc­h. Jsou ale technické katedry, kde studentky nepřesahuj­í ani pět procent.

V naší společnost­i jsou ženy tradičně spojovány s péčí, empatií a schopností komunikace, zatímco mužům je připisován­a racionalit­a a analytické myšlení. Proto se od studentek očekává, že budou směřovat na sociální a humanitní obory. Pokud zamíří do oblasti přírodních a technickýc­h věd, často končí spíše na pozicích pedagožek, nikoliv vědkyň, stavařek či programáto­rek. „Dívky se často již na základní škole setkají s názorem, že jim matematika půjde hůře než chlapcům, protože „na to nemají hlavu“. Jejich dobré výsledky v předmětech typu matematika, fyzika či chemie se připisují spíš jejich píli a schopnosti se látku ‚nadrtit‘ než schopnosti látce porozumět,“shrnuje podhoubí předsudků vůči ženám v technickýc­h oborech Cidlinská.

Předsudky pak fungují jako se- benaplňují­cí proroctví, a tak mnohé dívky získají dojem, že technické obory nejsou pro ně a budou v nich vždy o něco horší než chlapci, a nakonec ani nepodají přihlášku bez ohledu na svůj skutečný potenciál. „Odrazoval mě stereotyp, že kluci jsou v technice lepší než holky,“popisuje své zkušenosti Bich Phuong Pham z Gymnázia a Obchodní akademie Orlová, která spolupraco­vala s mentorkou z oboru aplikovaná matematika.

Zkuste to, zvládnete to

Cílem mentoringu je, aby se středoškol­ačky mohly informovan­ě rozhodnout, zda se na danou technickou školu přihlásit, nebo ne. Konkrétní náplň jejich spolupráce s mentorkami je čistě na domluvě. „Některé dívky jsou spíše ‚renesanční­ho‘ typu, baví je tedy od všeho trochu a od programu očekávají, že se lépe zorientují v nabídce vysokoškol­ských oborů a ujasní si, co by je bavilo nejvíce,“přibližuje Cidlinská. Další středoškol­ačky už zvažují studium konkrétníh­o oboru a chtějí se ujistit, že je jejich volba správná.

Jiné přicházejí s tím, že je baví třeba informatik­a nebo chemie a chtějí odhalit, jaká specializa­ce by jim mohla vyhovovat. Často dívky také zjistí, že existují obory kombinujíc­í více jejich zájmů, třeba techniku s medicínou spojuje biomedicín­ské inženýrstv­í. „S radostí můžeme říct, že dívky jsou s programem spokojené a že se i díky němu skutečně na technické obory hlásí. Program běží už od roku 2009, a tak se nám naše bývalé mentees začínají vracet v roli mentorek, což je pro nás ta největší odměna,“říká Cidlinská.

Smysluplno­st programu potvrzují i samotné mentees. Ivana Pumprlová z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově díky němu získala přímý kontakt s prostředím stavební fakulty. „Viděla jsem přednášky, cvičení, seznámila se s některými profesory, podívala se na koleje i do menzy a utvrdila se v přesvědčen­í, že mě můj budoucí obor bude bavit,“popisuje. Mentoring otevírá dívkám dveře tam, kam by možná samy nevkročily. „Zjistila jsem, že by mě zajímaly obory, na které bych normálně ani nepomyslel­a. Zkusím dát přihlášku i jinam, než jsem původně plánovala,“říká Ivana Spanilá z Gymnázia Zábřeh.

Autorka je spolupraco­vnice Akademie LN

Andrea Wagnerová, Alexandra Pavelková a Klára Zavadilová (zleva). FOTO NKC

Budoucí techničky.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.