Kdo neplánuje, zpravidla ani neslyší

Jeden redakční kolega pravidelně v předvečer nějakého fajnového koncertu vzdychá se slovy, tohle bych opravdu chtěl slyšet. Když se mu dostane ujištění, že jestli nějaká vstupenka zbývá, pak určitě ta z nejdražších, vzdychá ještě srdceryvněji. Tento přístup je odstrašujícím příkladem i motivací pro důsledné plánování, jeden tak ušetří (levnější vstupenky bývají dřív vyprodány) a navíc má čas na přípravu. Proto též agituji za koncerty alespoň s lehkým předstihem.

REZONANCE

Naši saští sousedé mají v dubnu veliké oslavy 800 let drážďanského Kreuzkirche a samozřejmě i 800 let slavného chlapeckého sboru Kreuzchor. Největší luteránský kostel v Sasku je tradičně místem krásných koncertů, za kterými se jezdilo z Čech i v dobách Německé demokratické republiky. Kromě koncertů a bohoslužeb budou součástí oslav i přednášky a besedy či veřejná vystoupení nebo prohlídky kostela. Na ty nejoficiálnější oslavy už vstupenky nebudou (bohoslužbu 17. dubna mají živě přenášet některá média), nicméně vrcholem bude pro tuto příležitost komponovaný houslový koncert skladatele Torstena Rasche, drážďanského rodáka a odchovance Kreuzchoru. 17. dubna od 18 hodin jej odehraje Drážďanská filharmonie řízená Leem McFallem.

V celoročním programu si však lze vybrat a v dostatečném předstihu lístky opatřit. S Bachovými Matoušovými pašijemi na Velký pátek to už žádná sláva nebude – pár vstupenek ještě je a levných, jen z těch míst není nic vidět. To na mši h moll téhož skladatele 25. září bude vstupenek více, podobně jako na Brahmsovo Německé requiem 13. listopadu. K tradičním lákadlům pak patří i prosincové několikeré provedení Vánočního oratoria J. S. Bacha. Nenecháte-li se zlákat do Kreuzkirche, můžete zkusit 21. května v rámci Musikfestspiele Mahlerovu 8. symfonii Es dur. Tato skladba, velice náročná na počet hudebníků a nazývaná Symfonie tisíců, stojí za návštěvu nejen pro vzácnost provádění, ale i pro účast Izraelské filharmonie a Pražského filharmonického sboru.