Kariéra ve vojsku? Jen lepení děr

Armáda se chystá přijmout pět tisíc lidí. Stále ale nemá dokončený kariérní řád, který by nováčkům jasně ukázal, co od služby mohou čekat a jak dlouhý čas ve vojsku stráví.

PRAHA Jmenovat šéfem vojenské policie plukovníka? To jde proti kariérnímu řádu.

Přesně před rokem takhle gradoval spor mezi končícím náčelníkem generálního štábu Petrem Pavlem a Martinem Stropnickým. Generálovi vadilo, že ministr obrany svůj návrh nekonzultoval s armádou a do čela sboru policistů si vybral právníka, a nikoliv zkušeného velitele.

I když se tehdy Pavel odvolával na kariérní řád, ten dodnes není kompletní a fungují jen jeho části. Přestože se na něm pracuje už od roku 2010.

Cílem systému je, aby si každý voják dopředu naplánoval svou kariéru v ozbrojených silách a zavčas se připravil na to, co musí udělat pro povýšení, a také dopředu věděl, s jak dlouhým kontrak- tem a jakou výsluhou může počítat. Mohl by tak zjistit i to, jestli se bude muset v budoucnu stěhovat na jinou základnu.

Kariérní řád je proto i důležité vodítko pro velitele při vytváření jednotek. Jenže pořád nefunkční.

„Je stále spíše karikaturou řádu a lze ho aplikovat jen na velmi omezenou část naší armády,“kritizuje například praporčík Petr Švaňa z Krajského vojenského velitelství v Českých Budějovicích.

Taková slova od vojáka – a nikoliv ojedinělá – rezonují v nynější situaci, kdy armádní náboráři připravují masivní posílení vojska. Přijít má podle představ ministerstva až pět tisíc nových profesionálů. Těm ale musí resort nejdřív nabídnout možnost kariérního posunu, aby jen nelepili díry zrovna tam, kde vojáci dlouhodobě chybí.

Obrana: Nejdříve analyzujeme

„Nejde o kouzelný proutek a žádný termín nebo zaklínadlo nemáme,“odpovídá Petr Sýkora, mluvčí ministerstva, na dotaz, kdy by se mohl řád stoprocentně rozjet. „Čeká nás období nejméně několika let, než se nové zásady řízení kariér projeví v plném rozsahu,“pokračuje.

Jako možný mezník uvádí roky 2018 a 2019, kdy by se měl spustit nový systém služebního hodnocení.

Nováčci, kteří dnes do armády nastupují, se dozvídají jen takzvanou rozhodnou dobu – tedy dobu, jak dlouho mohou na svém místě zůstat. Pokud do daného termínu nesplní stanovené podmínky, může následovat vyhazov z armády. To ale vojáci označují za paskvil. Chybí prý přehledná pravidla a jasné možnosti, z nichž mohou vybírat.

„Žádná norma není perfektní, a tak i při zavádění novelizovaného zákona se mohou projevit nedostatky, které je však možné upravit. Vždy však až po celkové analýze dat a trendů,“reaguje Petr Sýkora.

„Na druhé straně je již upraveno kariérové vzdělávání vyšších důstojníků, probíhá změna nastavení kariérního vzdělávání u ostat- ních hodností, připravuje se nový systém zapojení vojáků do výběrů pro postup v kariéře či nové popisy postupů v jednotlivých vojenských odbornostech,“vypočítává Sýkora.

„Takový yetti“

Kariérní řád v české armádě se začal rozjíždět během ministrování Alexandra Vondry (ODS). Byl to hlavní úkol jeho stranického kolegy a náměstka Michaela Hrbaty. Jenže i když se stále plánovalo, konkrétní kroky nepřicházely. Proto se mezi důstojníky začalo připravovanému systému přezdívat yetti. „Všichni o něm mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl,“vtipkovali často.

Podle velitelů i ministerských úředníků je taková norma ke zdravému fungování vojska nutná. Zaniknou tak trafiky, na nichž vojáci seděli dlouho a o něž se nemuseli strachovat, a zároveň budou příslušníci ozbrojených sil donuceni neustále na sobě pracovat.

důležitost kariérního řádku ještě vzrostla nyní, kdy má vojsko v plánu zorganizovat velký nábor do poloprázdných posádek. I přehledně nalajnovaná kariéra prý může generálnímu štábu pomoct, aby vůbec přilákal vhodné zájemce o službu.

Kariérní řád? Mezi důstojníky

se začalo připravovanému systému přezdívat yetti. „Všichni o něm mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl,“vtipkovali často.