Právník Bělohlávek brání svůj průkaz
Advokátní komora prošetřuje činnost svého vlivného člena. Stížnost podal uhlobaron Antonín Koláček
PRAHA Psal se červen 2015, když kontrolnímu oddělení České advokátní komory přistála na stole stížnost na jednoho z jejích nejvlivnějších členů: prof., prof. zw., Dr. et Mgr. Ing. Alexandra Bělohlávka, dr. h. c. Tím, kdo si na činnost pražského advokáta stěžoval, byl uhlobaron Antonín Koláček.
Někdejší hlavní postava společnosti Mostecká uhelná (MUS) se domnívá, že Bělohlávek, důležitý v privatizacích MUS či OKD, nechránil jeho zájmy a porušoval tak zákon i advokátní předpisy. To naznačují i dokumenty, které mají LN k dispozici.
Na obou stranách barikády
Pro pochopení sporu, kvůli kterému nyní Bělohlávek musí bránit svou advokátní průkazku, je třeba vrátit se do období let 2007 až 2009. V té době advokát pro majitele tehdejší Mostecké uhelné (Koláček, Luboš Měkota, Petr Pudil a Vasil Bobela) vyprojektoval akcionářskou strukturu tak, aby se lukrativního podniku nedotklo vyšetřování švýcarské policie, která v dané době šetřila privatizaci severočeských dolů. Manažeři se totiž obávali, že pátrání detektivů sníží hodnotu MUS, o kterou byl tenkrát na trhu zájem.
A tak se Koláček s Měkotou stáhli do pozadí, předali do správy své podíly Pudilovi s Bobelou a za oponou měli přečkat policejní bouři, než se situace uklidní a oni se znovu do akcionářské struktury dolů budou moci vrátit. Anebo v případě prodeje MUS dostat sumu odpovídající hodnotě jejich celkem 80procentního podílu.
Události však nabraly jiný směr. Nejdříve v roce 2010 Mosteckou ovládl finančník Pavel Ty- kač. Koláček je přesvědčený, že Pudil s Bobelou mu z té doby dluží čtyři miliardy korun. Co hůř, v říjnu 2013 byli Koláček a spol. nepravomocně odsouzeni za privatizaci MUS.
Podle Koláčka trestní řízení ve Švýcarsku mohlo pokračovat jen kvůli Bělohlávkovi a jeho doporučením. Stěžejní radou dle Koláčka bylo, aby společnost Mostecká uhelná (v té době ještě ve vlastnictví stíhaného Koláčka) do vyšetřování vstoupila coby poškozená strana. Kdyby totiž švýcarské orgány nenašly subjekt, který by přihlásil vzniklou škodu (vzniklou z privatizace dolů na konci 90. let), proces v Bellinzoně by se pravděpodobně zadrhl.
„Byl to pan Bělohlávek, kdo připravoval pro všechny vlastníky MUS mnoho právních dokumentů a právních situací, ze kterých jsme nakonec vyšli já a Luboš Měkota jako poškození. Přitom právník ze zákona nesmí zastupovat protistrany smluvních vztahů,“řekl včera LN Koláček.
Kontrolní rada advokátní komory však loni v září stížnost smetla ze stolu. „Z vyjádření advokáta Alexandra Bělohlávka a šetřením vaší stížnosti bylo zjištěno, že jmenovaný advokát na úvod uvedl, že vás osobně právně nezastupoval, nikdy nebyl vybaven žádnou vaší plnou mocí a nikdy vám neúčtoval žádnou odměnu za právní služby,“píše se ve vyjádření advokátní komory.
Tento výsledek Koláčka popudil, takže se na komoru obrátil znovu. Nabídl jí dokumenty, které mu mají dát za pravdu. Kontroloři vzá- pětí Koláčka informovali, že jeho opakovanou stížnost prošetří.
Koláčkovy dokumenty
Na dotaz, zda byl Koláček Bělohlávkovým klientem, podnikatel a praktikující buddhista odpověděl: „Ano, samozřejmě. Jeho klienty jsme byli já, Luboš Měkota, Petr Pudil, Vasil Bobela, naše anstalty, které v Liechtensteinu zakládal, a také Mostecká uhelná společnost.“
O tom, že Bělohlávek majitelům tehdejší MUS právně radil, svědčí i dokumenty, které mají LN k dispozici. Například dopisy Bělohlávka Koláčkovi a spol. ze srpna 2007, v nichž právník informuje o vyřízení plné moci pro partnerské advokáty ve Švýcarsku.
Sám Bělohlávek na dotazy týkající se kontroly v advokátní komoře do uzávěrky tohoto vydání neodpověděl.