Lidové noviny

Při mrtvici se hraje o čas

- IVANA MATYÁŠOVÁ

Při léčbě mrtvice mají čeští lékaři k dispozici nejmoderně­jší léčebné metody. Ale ne vždycky je mohou úspěšně použít.

as má totiž při tomto onemocnění doslova cenu života a smrti. „Záleží především na tom, jak rychle se pacient dostane do iktového centra,“říká Aleš Tomek, předseda Cerebrovas­kulární sekce České neurologic­ké společnost­i. V převážné většině případů bývají totiž příčinou mozkové mrtvice ucpané cévy. Vzhledem k tomuto uzávěru pak určitá část mozku přijde o nezbytný přísun okysličené krve. Pokud se její proudění do pěti minut neobnoví, začnou odumírat první neurony. A každou minutu pacient ztrácí téměř dva další miliony nervových buněk. Rychlost, s jakou se dostane do nemocnice, je proto zásadní.

První signály

Mozková mrtvice neboli cévní mozková příhoda je zákeřné onemocnění, které může mít různorodé příznaky. Záleží na tom, jakou část mozku má pacient poškozenou. Existuje však mezinárodn­ě uznávaný test, který dokáže ve většině případů mozkovou mrtvici odhalit. Stačí se při něm zaměřit „pouze“na trojici nejčastějš­ích příznaků, které tuto nemoc obvykle ohlašují. Pokud se u pacienta objeví pokles koutku, ochrnutí či slabost paže, nebo porucha řeči, pak je zapotřebí co nejrychlej­i přivolat záchrannou službu.

Loni v říjnu uspořádala agentura Bison & Rose videoanket­u, při níž vyšlo najevo, že mnozí lidé příznaky mrtvice vůbec neznají a v krizové situaci by si nevěděli rady. „Proto jsme také vyhlásili kampaň s názvem Čas je mozek, která pokračuje i v letošním roce,“upozorňuje doktor Tomek. „Vytvořili jsme materiály, které distribuuj­eme do ordinací praktickýc­h lékařů a snažíme se tuto problemati­ku co nejvíce dostat do povědomí veřejnosti.“

Zároveň velmi oceňuje také projekt HOBIT (Hodina biologie pro život), s nímž přišli brněnští kardiologo­vé a neurologov­é. Při něm se děti ze základních škol seznamují s příznaky mozkové mrtvice a infarktu. Vědci nedávno porovnával­i znalosti školáků zapojených do tohoto projektu s dětmi ze škol, kde prozatím tato výuka neběží. Rozdíl mezi nimi byl přitom opravdu výrazný. Také Aleš Tomek, který pracuje jako primář na Neurologic­ké klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze, zaznamenal mezi svými pacienty už první příznivé výsledky kampaně. Přesto však pozdní příjezd do nemocnice zůstává podle něj stále nejčastějš­ím problémem léčby.

Je však třeba počítat i s tím, že na určitou část pacientů udeří mrtvice s takovou silou, že nejsou schopni si pomoc včas přivolat. Své o tom ví padesátník Zdenek Tvrdík, který loni v srpnu prodělal cévní mozkovou příhodu. Po ránu šel s pejskem ven, uvařil si kafe a právě se chystal do koupelny, když ucítil prasknutí v hlavě a pokles koutku. Vzhledem k tomu, že před pár lety prodělal takzvanou mini mrtvici neboli tranzitorn­í ischemicko­u ataku celkem dobře věděl, kolik uhodilo. „Snažil jsem se dovolat manželce, alemobilní síť zrovna nefungoval­a,“říká. „Když se mi to přece jen povedlo, stačil jsem říct jen, že na mě jde mrtvice, ať přivolá záchranku,“dodal.

Sotva položil telefon, už ze sebe nedostal ani slovo. A než záchranka přijela, měl pravou ruku i nohu ochrnutou. Naštěstí se ale na specializo­vané pracoviště dostal včas.

Polovina pacientů přijíždí pozdě

V současné době existuje v České republice 45 iktových center, kde dokážou pacientům po mrtvici poskytnout vysoce specializo­vanou péči. Pokud se tito lidé dostanou do hodiny od jejího začátku na správné místo, mají naději na úplné uzdravení až 70 procent. U těch, kteří dorazí jen o pět hodin později, je však tato šance už jen 20 procent.

„V současnost­i bohužel přijíždí až polovina pacientů příliš pozdě a my už jim nemůžeme pomoci,“uvádí primář Tomek.

Nejčastěji používanou metodou léčby mrtvice je trombolýza, kdy lékař podává pacientovi látky rozpouštěj­ící sraženinu. Od loňska se u velkých mrtvic, při nichž dochází k uzávěru největší mozkové cévy, začala používat i mechanická trombektom­ie. Metoda, která je v současné době považována za nejšetrněj­ší a zároveň nejúčinněj­ší techniku.

Intervenčn­í radiolog při tomto zákroku pomocí malého aparátu odstraňuje sraženinu a tím obnovuje zásobení mozku krví. V případě trombektom­ie, kterou mnohdy lékaři kombinují s trombolýzo­u, má větší procento pacientů šanci na úspěšnou léčbu. Metoda přitom dává odborníkům k dispozici ještě pár hodin navíc.

S její pomocí je totiž možné léčit pacienty do šesti hodin od jejich příjezdu do iktového centra. Úspěšnou léčbou ale mnohdy boj o pacientův život nekončí, někteří z nich totiž prodělají cévní mozkovou příhodu opakovaně.

Polovina nemocných trpí depresí

Mrtvice navíc nepostihuj­e pouze fyzickou, ale i psychickou stránku nemocných. „Lidé, kteří náhle zjistí, že se budou muset naučit fungovat úplně jinak, než byli dosud zvyklí, trpí velice často stresem,“říká klinický psycholog Martin Jung z Neurologic­ké kliniky pražské motolské nemocnice. „Cévní mozková příhoda téměř vždycky zasáhne emoce, změní chování a někdy i celou osobnost člověka.“

době existuje v České republice 45 iktových center,

kde dokážou pacientům po mrtvici poskytnout vysoce specializo­vanou péči

Pacienti trpí také leckdy agnozií – mívají problém s určováním barev, tvarů a tváří, přestože jejich smysly jsou v naprostém pořádku. Postihují je poruchy paměti, mnohdy zápolí s úzkostmi a strachem. Téměř polovina z nich trpí depresemi, které zpětně nepříznivě ovlivňují jejich zdravotní stav. Tito lidé často nedodržují léčebný režim, nestarají se o zdravou životosprá­vu a riskují tak, že se jim nemoc vrátí. Málokdy přitom najdou odvahu se svěřit odborníkov­i. Podle slov doktora Junga by o pacienty po mrtvici měly pečovat specializo­vané týmy, k nimž by vedle neurologa patřil i sociální pracovník a psycholog. Návštěva psychologa však bohužel není běžnou součástí komplexníh­o vyšetření pacienta, a tak ho leckdy na problém upozorní až neurolog nebo rodinní příslušníc­i, kteří si povšimnou, že se s jejich blízkým něco děje.

„Dneska už u nás máme dostatečno­u síť iktových center, která poskytují pacientům s mrtvicí akutní péči na vynikající úrovni,“míní předseda Cerebrovas­kulární sekce neurologic­ké společnost­i Aleš Tomek. „S následnou péčí a sekundární prevencí už ale tak spokojeni být nemůžeme, zejména v menších centrech, která nemají dostatečné personální obsazení.“Posílit by podle jeho slov bylo také třeba rehabilita­ci přímo v domácím prostředí pacienta.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia