V prvním kole uspěla.

prezident republiky na jeho existenci i po více než roce trvá. Podle hlavy státu mohl být z časopisu odstraněn dobovou cenzurou, což však na základě studia archivních dokumentů odmítl literární historik Petr Píša (LN 27. 2. 2016).

Verdikt je zatím nepravomocný, ale i kdyby platil, samotný Zeman se omlouvat nemusí. To by udělala jeho kancelář. Nad tím se pozastavuje uznávaný ústavní právník Jan Kysela. „Když za prezidentovy výroky bude odpovídat stát, může to mít takový dopad, že prezident neplatí za to, co spáchal, ale nechává za sebe platit občany,“říká.

Hrad: Odvoláme se

Vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová je s rozhodnutím soudkyně spokojená. Výsledek stání považuje za první krok na cestě k očištění dědečkova jména. „Ale bylo by gentlemanské, kdyby se prezident osobně omluvil. Vždyť sám říká, že se člověk může mýlit,“říká. Hrad se však chce odvo- lat. Soudkyně přitom dala za pravdu všem argumentům žalobců. Terezie Kaslová žalovala český stát, reprezentovaný Kanceláří prezidenta republiky, protože prezidenta jako fyzickou osobu nelze žalovat, jelikož není dle ústavy z výkonu své funkce odpovědný.

Právní zástupce prezidentské kanceláře Marek Nespala na tom založil svou obhajobu. Podle něj nejde o občanskoprávní, ale veřejnoprávní spor, který by neměl vůbec řešit obvodní soud. „Kancelář prezidenta republiky jako jeho obslužný aparát nemůže v žádném případě hodnotit projevy prezidenta. Je obecně známo, že prezident Miloš Zeman si připravuje veškerá svá vystoupení sám, nejsou v písemné podobě a Kancelář prezidenta republiky na jejich přípravě nijak neparticipuje,“odůvodňoval Nespala, proč by kancelář neměla být žalována. „Prezident republiky má podle ústavy indemnitu a tím to končí. Jím způsobenou škodu nelze přenášet na jiný subjekt,“řekl dále Nespala.

Pokud by podle advokáta Hradu již měla být žaloba na stát přijata, měla by podle zákona směřovat proti ministerstvu financí.

Advokát KPR také požadoval, aby byly jako důkazy připuštěny další články Ferdinanda Peroutky z let 1938–1939, jako svědek vystoupil historik Jan Rataj a o odborný posudek byl požádán Ústav pro studium totalitních režimů, kde prý Rataj pracuje (ve skutečnosti však profesor Vysoké školy ekonomické nemá s ústavem, v jehož vědecké radě dříve krátce působil, dnes již nic společného – pozn. red.). Podle Nespala Zemanovy soudy o Peroutkovi nevznikly na základě několika textů, ale „celoživotního studia díla Ferdi- nanda Peroutky“. Zatímco Hrad na svoji obranu volal Jana Rataje, obžaloba měla v záloze připravené vyjádření čtyř jiných renomovaných historiků – autora Peroutkova životopisu Pavla Kosatíka, Josefa Tomeše, Miloše Havelky a Martina Sekery –, kteří spojování Peroutky s nacismem odmítají. Nakonec ale tyto posudky před soudem vůbec nezazněly, protože soudkyně odmítla diskusi o hodnocení Ferdinanda Peroutky a soustředila se jen na to, zda je žalovaná strana schopná doložit, že novinář byl autorem výroků, které mu Miloš Zeman přisoudil.

Žalovaná strana toto důkazní břímě neunesla, jinak ale činila vše možné, aby prosadila zamítnutí žaloby. Marek Nespala argumentoval 18 let starým případem sporu Petra Cibulky s Václavem Havlem. Ve své závěrečné řeči pak právní zástupce Hradu kauzu dokonce označil za „posthumní píárko osobnosti Ferdinanda Peroutky“a zpochybnil, že by Terezie Kaslová mohla prezidentovými slovy utrpět nějakou újmu. Žaloba je podle něj bezpředmětná, protože Peroutkova vnučka měla dost příležitostí projevit v médiích svůj vlastní názor na věc. Prezident nechtěl Peroutku nikterak dehonestovat, váží si jej a zmínka o něm měla sloužit jen jako „historické zrcadlo“. Tuto argumentaci soudkyně Kateřina Sedláková nepovažovala za podstatnou. Podle rozsudku by Hrad měl do sedmi dnů po nabytí právní moci poslat Kaslové omluvný dopis a text zveřejnit na webu. FRANTIŠEK VYSKOČIL je synem spisovatele, divadelníka a pedagoga DAMU Ivana Vyskočila. Specializuje se na autorské právo a ochranu osobnosti. Zastupoval řadu známých umělců: Michala Cihláře ve sporu se zoo, Zdeňka Svěráka ve sporu s Bauhausem či ve věci „metelescu blescu“nebo dědice Josefa Lady, Františka Drtikola či Zdeňka Sýkory.