Vinen je stát, ne Zeman. Proč?

Za Zemanovy výroky na Peroutkovu adresu se má omluvit stát. Ale za co? ptá se ústavní právník Jan Kysela

LN Ústava stanoví, že prezident není z výkonu své funkce odpovědný. Na co všechno se tato neodpovědnost vztahuje?

Primárně jde o politickou odpovědnost. V případě prezidenta totiž není žádný orgán, který by jej mohl z funkce odstranit, je-li nespokojen s jeho kroky. Oproti tomu vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí může vyslovit nedůvěru. Dále platí, že prezidenta republiky nejde po dobu výkonu funkce stíhat za trestný čin ani za přestupek. Tudíž je politicky neodpovědný a trestně i přestupkově neodpovědný. Jedinou formou právní odpovědnosti z výkonu funkce je možné stíhání za velezradu nebo hrubé porušení ústavního pořádku, kde je jedinou možnou sankcí ztráta úřadu.

LN Ale v oblasti soukromého práva zůstává prezident „normálním člověkem“.

Přesně tak. Pokud s prezidentem spoluvlastníte dvojdomek a vznikne mezi vámi spor, řeší jej civilní soud. Pokud prezident zasáhne do něčích osobnostních práv, nikomu nic nebrání, aby ho žaloval jako fyzickou osobu.

LN Terezie Kaslová (Peroutkova vnučka) ale zvolila jinou konstrukci, a sice že za Zemanovy výroky byl zažalován stát. Je tedy stát odpovědný za jednání prezidenta?

Když jsem se o žalobě dozvěděl, o jejím úspěchu jsem pochyboval. Měl jsem za to, že měla být podána proti Miloši Zemanovi. Ne proto, že by vystupoval jako soukromá osoba – bylo zjevné, že vystupoval jako prezident, byla to oficiální akce na Hradě a on byl slavnostním řečníkem.

Spíše mi šlo o to, že by se měly odlišovat dvě situace. Za prvé situace, kdy prezident republiky vykonává určitou kompetenci, např. rozhoduje o něčích právech a po- vinnostech. Neboli když prezident někoho jmenuje, odvolá či nejmenuje, bylo by divné, kdyby dotyčný žaloval konkrétního prezidenta, a nikoli Českou republiku. Od toho by ale šlo odlišit verbální projevy. Je totiž zvláštní, aby stát jako abstraktní entita odpovídal za veškeré projevy svých představitelů. Nebo jen některých? Nicméně soud na argumentaci paní žalobkyně přistoupil a nyní to vypadá, že když prezident jedná jako prezident republi- ky, a nikoli spoluvlastník dvojdomku, pak i za jeho výroky odpovídá Česká republika.

LN V tomto případě to vypadá tak, že samotný Miloš Zeman za své výroky odpovědnost neponese. Kancelář prezidenta republiky (KPR) by musela poslat dopis, že „Česká republika se omlouvá“…

Ale za co se omlouvá? Pokud žalujete autora výroku, ten se za něj samozřejmě může omluvit. Když ale zažalujete Českou republiku, ta se může omluvit leda za to, jakého má prezidenta. To je trochu zvláštní, ne? Tento postup ale může mít určitou výhodu z hlediska vynucování. Pokud by se rozsudek stal pravomocným a Kancelář prezidenta republiky se přesto odmítla omluvit, zůstalo by žalobkyni vynucení cestou exekuce, kde by mohly být KPR ukládány pokuty.

LN Dá se tedy říci, že prezident může lhát, pomlouvat a zasahovat do cizích práv podle libosti a škody pak napraví stát?

Proto mi tato konstrukce na začátku přišla sporná. Kdyby totiž prezident běžně urážel a jinak zasahoval do cizích osobnostních práv, ale případné omluvy a odškodnění by si vyřizoval sám, tak – s trochou nadsázky – do toho vlastně nikomu nic není. Ale když za to bude odpovídat stát, může to mít takový dopad, že prezident neplatí za to, co spáchal, ale nechává za sebe platit občany. To může mít symbolický význam, že si občané přispějí pár haléři na výroky svého prezidenta. I když v této konkrétní kauze šlo jen o omluvu, například náklady za právní zastoupení jdou ze státních peněz, nikoli prezidentových.