Mladý byznys získá nové impulzy

PRAHA Dnes večer začne v pražském paláci Adria poskytovat své služby nový inkubátor pro startupy, tedy začínající mladé firmy. Slavnostního otevření byznysové líhně, jejíž fungování bude podporovat magistrát, se zúčastní ministr financí Andrej Babiš a primátorka Adriana Krnáčová.

Jedním z těch, kdo vyhledává investiční příležitosti v Česku i na Slovensku, je Andrej Kiska mladší, syn slovenského prezidenta a partner fondu rizikového kapitálu Credo Ventures. Novou příležitost pro české startupy vnímá jako jejich další výhodu ve srovnání se Slovenskem, kde podobné firmy mají méně možností a tamní scéna je také chudší.

Kiska si to vysvětluje teorií sněhové koule. „Valí se z kopce a nabaluje na sebe další a další sníh. A stejně tak rostoucí startupy generují další inovativní firmy,“říká mladý Slovák. Podle Kisky za sebou mají Češi více úspěchů, které plodí další úspěch.

V Česku vyrostly firmy jako AVG, Avast, jsou tu třeba analytičtí Socialbakers, Cognitive Security nebo projekty Romana Staňka GoodData, Systinet či NetBeans. Množství slovenských firem, které dosáhly podobného světového významu, je podle Kisky mladšího zhruba třetinové. Právě z podhoubí těchto firem pak vznikají nové – lidé, kteří v nich jako zaměstnanci získávali zkušenosti při jejich rozjezdu, si často zakládají své vlastní startupy.

Kisovy zkušenosti s kvalitou obchodních plánů takových společností ovšem ukazují, že české startupy jsou napřed. „Na jednu investici musíme v Česku vidět asi 120 byznysplánů, na Slovensku je to 250,“vysvětluje úskalí při hledání atraktivních firem.

Jenže to zároveň dává určitou naději – jestliže u hotových firem je poměr těch atraktivních 3:1, u nových byznysplánů je to už skoro 2:1. Což naznačuje, že slovenská scéna se rozbíhá.

Peníze z EU

Pomoci by k tomu měly i peníze z evropských dotačních programů. Před rokem a půl se rozjely fondy investující ze společných evropských zdrojů pro malé a střední podniky (JEREMIE fondy EU). Tři z nich mají k dispozici 30 milionů eur (810 milionů ko- run), většina peněz jde do startupů v té nejranější fázi a fungují na principu plošné podpory neboli „spray and pray – pokrop a modli se“. Cíl je jasný – statisticky to prostě musí vyjít.

„Je fér přiznat, že za poslední rok se na Slovensku díky fondům udělalo kolem dvacítky investic. A my můžeme debatovat, jestli je to dobře, nebo špatně,“dodává Kiska. Přestože se pohled komunity na státní podporu různí, chystá na druhý pokus státní startupo- vý fond i tuzemské ministerstvo průmyslu.

Česko má v případě startupové scény tu výhodu, že především Praha, ale i Brno fungují jako přirozený agregátor talentů, a to nejen z domácího prostředí, nýbrž právě i z toho slovenského. Řada Slováků totiž studuje v Česku a mnozí z nich rozjíždějí své projekty třeba ještě při studiu právě tady. Velká část z těchto firem se teprve poté v rámci expanze vydá i na slovenský, tedy svým způsobem domácí trh.

Naděje nejen z Bratislavy

Praha je přitom podle Andreje Kisky mladšího pro slovenské startupisty lákavější než třeba Vídeň nebo Budapešť. „Je jednodušší jít si pro peníze k českému investorovi než k rakouskému či maďarskému. Máme k sobě blíž,“říká Kiska. Pro Slováky je přitom samozřejmější než pro Čechy, že vyrazí za svou šancí do zahraničí.

Zajímavou nadějí slovenské scény mladých inovativních podniků je na druhou stranu i to, že vznikají rovněž v menších městech. Kromě Bratislavy pochází nadějné startupy třeba z Popradu, Žiliny nebo Humenného.