Přestupní řád v přestupném roce
Letos máme přestupný rok, což znamená, že v únoru se v kalendáři vedle obvyklých dvaceti osmi dní objevil jeden den navíc. Proto jsme toto pondělí měli datum 29. února neboli přestupný den. Důvodem je snaha o zpřesnění kalendářního času: kalendářní rok má 365 dnů, ale přesnější doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce, je 365,24219 dne (přibližně o čtvrt dne více). Proto se tento rozdíl vyrovnává tím, že každé čtyři roky přidáme do kalendáře jeden den.
Běžně takovému roku říkáme rok přestupný a přidanému dni přestupný den. Přestože se občas objeví i spojení přestupní rok/den, jde spíše o výjimku. V současné češtině totiž mezi slovy přestupný a přestupní vnímáme významový rozdíl. Přídavné jméno přestupný má v sobě hodnoticí rys a užívá se spíše ve významu „přesahující jistý počet“( přestupný rok přesahuje obvyklý počet dní a má jich 366, přestupný den je právě ten den navíc). Přestupní má obvykle funkci obecně vztahového přídavného jména s významovým rysem účelovosti: přestupní jízdenka je taková, která je určena k tomu, aby se s ní mohlo přestupovat, na přestup- ní stanici můžeme přestoupit, máme také přestupní řád.
Zajímavé je, že ve starších textech se často objevují i doklady spojení přestupní rok nebo naopak spojení přestupná stani-
JAZYKOVÉ OKÉNKO
ce. Rozdíl mezi oběma přídavnými jmény, jak ho vnímáme dnes a jak ho uvádějí i slovníky, se totiž formoval postupně. Příklad obou přídavných jmen tak ukazuje, jak se jazyk vyvíjí po stránce formální, ale i významové.
Přestože většina přídavných jmen existuje jen v jedné variantě ( exaktní, naivní, smolný, bezradný apod.), rozdílný význam variant na -ní a -ný můžeme najít i u dalších přídavných jmen a je velmi podobný jako u dvojice přestupní/přestupný. Varianta na -ní vyjadřuje obvykle obecný vztah, zatímco varianta na -ný má spíše význam hodnoticí: zábavní program (určený k zábavě) – zábavný program (který skutečně baví), živelní katastrofa (způsobená živly) – živelný potlesk (nezkrotný, prudký), trestní právo (vztahující se k trestu) – trestný čin (postižitelný trestem), čelní kost (vztahující se k čelu) – čelný představitel (přední). Bohužel (či bohudík, záleží na úhlu pohledu) jazyk není zcela přímočarý a pravidelný, takže se tento významový rozdíl nedá uplatnit vždy. Jsou i přídavná jména, která mají obě varianty, ale ty jsou významově totožné a liší se pouze frekvencí užívání nebo vazbami s rozdílnými podstatnými jmény: obilní i obilný, niterní i niterný, žilní i žilný apod. A nesmíme zapomenout ani na možnost, že dva výrazy vypadají jako varianty, ale ve skutečnosti spolu nemají nic společného: nosní (od nos) – nosný (od nosit).
Autorka pracuje v jazykové poradně ÚJČ AV ČR