Posudek: Sestra pracovala i 65 hodin týdně
PRAHA Pracovní doba zdravotní sestry z Rumburka Věry Marešové byla neúnosná. Měsíčně ji překračovala i o desítky hodin.
„Byla dlouhodobě přetěžována,“napsali do znaleckého posudku revizní lékaři, díky kterým soudce Věru Marešovou na konci ledna zprostil obžaloby z šestinásobné vraždy. Serveru Lidovky.cz se klíčový posudek podařilo získat.
Předseda trestního senátu Roman Felzmann přitom zdravotnici osvobodil poté, co revizní znalecký posudek potvrdil nález znalce obhajoby a naopak rozcupoval tvrzení znalců, na kterých státní zástupce založil obžalobu.
„Z podaných vysvětlení, svědecké výpovědi, z dalšího obsahu trestního spisu včetně protokolu hlavního líčení lze najisto potvrdit, že obžalovaná Věra Marešová byla dlouhodobě přetěžována v rozsahu pracovní doby mimo rámec zákoníku práce,“stojí v padesátistránkovém dokumentu.
Šestice lékařů z Fakultní nemocnice Olomouc se v něm také vyjadřuje k jedné z otázek soudu, a to: Proč v infuzním vaku, který Marešová připravovala, chybělo kalium.
Právě pracovní doba Marešové mohla podle znalců nejen „jednoznačně vést k omylu a chybě“, ale mohla mít i přímý dopad na „profesionální a lidský přístup“. Své tvrzení dokládají počty hodin, které zdravotní sestra v tomto období v nemocnici odpracovala.
V červnu, kdy podezření na vraždy pacientů odstartovalo úmrtí J. K., činila pracovní doba Marešové celkem 183,5 hodiny, v průměru necelých 46 hodin týdně. Jenže to už za sebou měla poměrně náročný půlrok.
O měsíc dříve překročila pracovní limit o rovných 90 hodin, a to na celkových 255 hodin. Týdně tak strávila v práci zhruba 63,75 hodiny. Podobně tomu bylo i v dubnu, březnu a lednu, v únoru odpracovala o něco méně, konkrétně 213 hodin.
Olomoučtí znalci na základě toho konstatovali, že s největší pravděpodobností došlo ze strany Marešové k nedbalostnímu jednání, když draslík zapomněla do infuze připravit. „Vzhledem ke skutečnosti, že si chystala infuzi o přibližně 1,5 hodiny dříve, než měla předchozí dokapat, lze i s touto variantou pracovat,“stojí dále v posudku.
Draslík přímo do žíly? Nelze prokázat
Tvrzení znalců, které k případu přizvala policie, že poslední pacientka zemřela na vysokou hladinu draslíku podaného přímo do žíly, označil už v soudní síni olomoucký lékař Martin Dobiář za diletantskou interpretaci.
„Vzhledem k vážným nedostatkům při provedené soudní pitvě se nelze jednoznačně k bezprostřední příčině smrti vyjádřit,“konstatovali lékaři a připojili čtyři nejpravděpodobnější možné příčiny smrti. Jaterní selhání či selhá-
Kauzu zdravotní sestry Věry Marešové odstartovalo úmrtí pacientky J. K. v rumburské nemocnici v červnu 2014.
Podle lékaře Petra Vondráčka měla Marešová podat ženě do infuzního vaku kalium, tedy draslík. U soudu však vyšlo najevo, že tak neučinila.
Podle státního zástupce, který se
„Není jiné vysvětlení přítomnosti kalia v krvi poškozené, než že kalium v množství 40 ml obviněná vpravila místo do fyziologického roztoku přímo do žilního systému poškozené, a to injekční stříkačkou o objemu
neboť tento úkon musela jmenovaná provést dvakrát a jako odborně školená zdravotnice si následků svého jednání musela být vědoma,“argumentoval František Stibor v obžalobě.
To se ale podle soudce nepodařilo prokázat. ní více orgánů, kolaps srdce nebo nedostatečnost plic.
Server Lidovky.cz kontaktoval také znalce Radka Matlacha. „Ze spisu si vytáhli jen data, která nás dehonestují a ukazují v tom nejhorším světle. Naopak data, která svědčí v neprospěch obžalované, ignorovali nebo je překroutili,“uvedl k tomu Matlach a dodal: „Je to (posudek) tendenčně napsané ve prospěch obžalované.“Znovu připomněl, že od revizních znalců nemá žádné argumenty, kvůli kterým by svůj závěr přehodnotil. K výtkám se prý vyjádřil v reakci na podnět k disciplinárnímu řízení, který na něj podala obhajoba.
Když k prvnímu obvinění Marešové z vraždy přibylo ještě dalších pět, podal státní zástupce František Stibor návrh na vzetí do vazby. Podle něj prý jednala s rozmyslem a důvodem byla její údajná nenávist k nemohoucím pacientům.
Chyběla pitva
Podle revizního znaleckého posudku se ale ani u dalších pěti úmrtí nenašlo nic podezřelého. Například u jedné ze zemřelých A. Š. nelze ani jistě říct, že se o ni v nemocnici starala právě Marešová. Jak také vyplývá ze zdravotnické dokumentace, pacientce začaly selhávat životní funkce za přítomnosti jiné ošetřující sestry.
U některých dalších zemřelých lze podle olomouckých znalců také jen těžko stanovit, jakým způsobem zemřeli, neboť chyběla jejich pitva. U úmrtí ženy I. K. dokonce upozornili, že vysoká hladina draslíku mohla být způsobena pozdějším zkoumáním. „Vzorek byl odebrán okolo šesté hodiny ranní, ale do laboratoře se dostává až v 11.55, tedy skoro s šestihodinovou prodlevou. (...) Dlouhá prodleva mezi odběrem a zpracováním vzorku vede k falešnému zvýšení hladiny draslíku,“stojí v posudku.