Šanci má koalice Fica s nacionalisty

Slováci dnes vyberou nový parlament. Favoritem je vládní Smer, ale zřejmě oslabí. Země bude od léta poprvé předsedat EU.

BRATISLAVA/ PRAHA Byla to tehdy zvláštní situace. Když slovenský premiér Robert Fico a jeho Smer převálcovali v létě 2010 v parlamentních volbách všechny ostatní se ziskem 35 procent hlasů, ve volebním štábu partaje přesto po zveřejnění výsledků zavládla zvláštní, až tísnivá atmosféra.

Naopak jen o pár stovek metrů dál, v táboře opoziční středopravicové SDKÚ-DS socioložky Ivety Radičové se začalo tančit a zpívat, byť její strana dosáhla sotva na 15 procent. Jedno totiž bylo jasné: Fico nedokáže složit jednobarevnou vládu. Neměl s kým. Mečiar a jeho HZDS vypadli a SNS pod vedením Jána Sloty se přes povinnou hranici „překulilo“jen o pár hlasů. Vždyť sám Slota tehdejší výsledek okomentoval, že „by brečel“.

A Fico vypadal, že se cítí podobně. Tušil proč. Vládu vskutku sestavovala opozice, i když jen na necelého půldruhého roku.

Konec jednobarevné vlády

I v dnešním hlasování o složení nového jednokomorového parlamentu je Ficův Smer naprostým favoritem. Jenže na bezkonkurenční úspěch – bezmála 44 procent hlasů, které strana získala před čtyři lety – mohou socialisté zapomenout. Poslední, tento týden zveřejněné průzkumy naznačily, že Fico nezíská tolik hlasů, aby kabinet mohl sestavit sám. „Všechno závisí na tom, jaké možnosti nabídnou volební výsledky. Kolik různých kombinací. Bude se zvažovat, jaká koalice má šanci přežít. A strany se tak budou poohlížet po spojení se Smerem,“řekl slovenskému deníku HN šéf agentury pro výzkum veřejného mínění MVK Pavel Haulík.

Šanci by mohla mít koalice Smeru a nacionalistické SNS, nyní pod vedením Andreje Danka. SNS patří k nejpopulárnějším stranám v zemi, obě strany už navíc v minulosti tvořily koalici. A obě těží z nynější tíživé uprchlické krize, na níž Smer postavil převážnou část své kampaně.

„Chráníme Slovensko,“zdůrazňuje Fico již od podzimu a vyzdvihuje rizika spojená s migrační krizí, zatímco odmítá kvóty na přerozdělování uprchlíků v rámci Unie. I Brusel bude dnešní hlasování pozorně sledovat: Slovensko od července převezme – poprvé ve své historii – předsednictví EU. Stane se hlasem osmadvacítky na druhou polovinu roku.

Ovšem přestože se Smer zamě- řil na migrační krizi, předvolební kampaň v závěru ovládala spíše domácí témata. Především poté, co v lednu a začátkem února začaly podávat hromadné výpovědi zdravotní sestry kvůli špatnému stavu slovenského zdravotnictví.

Opozice pak připomněla několik vládních skandálů, např. s nákupem předražených zdravotnických zařízení a podivných zakázek neznámým firmám. Neprotestovaly ale jen zdravotní sestry, ke kritice se přidali i učitelé, kterým kromě jiného vadí nízké mzdy (podle portálu Platy.sk si slovenský učitel na základní škole měsíčně vydělá 740 eur, tedy necelých 20 tisíc korun, a jeho kolega ze střední školy zhruba o padesát eur, tedy asi 1300 korun, víc).

Mnozí z bezmála čtyř a půl milionu oprávněných voličů ještě včera zvažovali, zda k urnám vůbec vyrazí. Odhady naznačovaly i více než poloviční neúčast. Přestože o vstup do Národní rady usiluje přes dvacet stran, mnozí Slováci jsou svou domácí politikou znechuceni a volnou sobotu raději stráví po svém.

Podle Denníku N má asi osm stran šanci dostat se do parlamentu. Vedle zmíněného Smeru a SNS ještě třeba slovensko-maďarská strana Most-Híd Bély Bugára, lidovci (KDH) Jána Figela či liberální SaS enfant terrible slovenské politiky Richarda Sulíka. Hlavním vyzyvatelem Ficovy strany se však stalo nové uskupení Sieť někdejšího poslance a právníka Radoslava Procházky. Ten se do podvědomí Slováků dostal i jako neúspěšný kandidát na prezidenta. V průzkumech byl před volbami druhý.

Komentář k tématu čtěte na straně 11