Ekoložka bránila posvátnou řeku, zavraždili ji
I přes opakované výhrůžky bojovala více než deset let proti spornému projektu přehrady. Loni za své úsilí dostala i prestižní cenu za ochranu životního prostředí. Ve čtvrtek ale 44letou honduraskou aktivistku Bertu Cáceresovou zavraždili neznámí útočníci ve městě La Esperanza na západě země.
Do domu, v němž právě přebývala, vrhlo ve čtvrtek ráno několik ozbrojenců a indiánskou aktivistku zastřelili. Cáceresová se postavila proti plánované stavbě přehrady Agua Zarca na řece Gualcarque, kterou považuje tamní kmen Lenků za posvátnou.
Během kampaně předkládala oficiální stížnosti, organizovala protesty tamních obyvatel a dostala případ až před Meziamerickou komisi pro lidská práva. Loni proto obdržela Goldmanovu environmentální cenu, která je udělována lidem organizujícím podporu komunity pro ochranu životního prostředí.
Vražda jedné z nejznámějších honduraských aktivistek podle listu New York Times připoutala znovu pozornost k otázce lidských práv v zemi. K vraždě přitom došlo jen krátce poté, co prezident Juan Orlando Hernández odletěl do Mexika a USA, aby zde dokázal, že se jeho vládě daří boj s násilím, které zemi dlouhodobě sužuje. Právě Honduras je zemí s vůbec nejvyšším poměrným počtem vražd na světě.
I když výše zmíněná komise pro lidská práva nařídila úřadům Cáceresovou chránit, v den vraždy ji honduraské bezpečnostní složky nestřežily. Ministr pro bezpečnost Julián Pacheco Tinoco argumentoval tím, že Cáceresová nebyla v době vraždy tam, kde uváděla, že bude – doma.
Bratr zavražděné Gustavo Cáceres ale tvrdí, že policie mohla smrti jeho sestry zabránit. „Za její bezpečnost ve městě byla odpo- vědná policie. Ona se nijak neskrývala.“
Vražda aktivistky vyvolala pobouření a odsouzení v Hondurasu i ve světě. Prezident Hernández ji označil za „zločin proti Hondurasu a úder proti honduraskému lidu“. Slíbil vyšetření zločinu, při němž by měli policii pomáhat i experti ze Spojených států. Zatím ale úřady žádné podezřelé nemají. „Všichni říkají, že to udělala buď vláda, nebo firma. Nikdy se to ale nedozvíme,“neskrýval skepsi synovec Cáceresové Silvio Carrillo, který žije v Kalifornii.
Mezinárodní právo stanoví, že pokud stavební projekty zasahují do území původních obyvatel, musí to být s jejich souhlasem. Lenkové ale tvrdí, že plán na stavbu 22megawattové hydroelektrárny s nimi nikdo nekonzultoval. K elektrárněmá patřit i 300 metrů dlouhá přehrada, která podle indiánů ohrozí jejich vodní zdroje i živobytí.
Organizace Cáceresové proto už rok blokuje přístup k místu. Jeden z demonstrantů už byl při tom policií zastřelen. Zatímco čínská firma Sinohydro z projektu odstoupila, honduraská společnost Desarrollos Energéticos S. A. na něm dál trvá. rok