Lidové noviny

Kvótami k nelidskost­i

Má-li být přirozený normativní smysl práva nahrazen matematick­ými vzorečky, jmenujme roboty soudci

-

Komu slouží právní řád, který je budován jako změť regulí, před níž občan stojí bezradný a bezmocný, bez hodinek, bot a pásku jako při nástupu do letadla?

Podobně se formuje celé takzvané moderní právo. Je to zdivočelá legislativ­a, jež reguluje pro samo potěšení z regulace. Slavná armádní norma, že koně se zapřahají zpravidla hlavami ve směru jízdy, je oproti tomu zastaralá a neškodná.

Objektivní vlivy

Samozřejmě že působí i objektivní vlivy. Komplikují se společensk­é vztahy, na něž dopadají výsledky vědecko-technickéh­o pokroku. Komunikace na sociálních sítích je složitější než přenos obálky z jednoho místa na druhé pošťákem v placaté čepici. Však je také mnohem účinnější.

Mladík píšící z vandru Máně je minulostí. Dnešní Honza oslovuje dotykem klávesnice celý svět. Míra facebookov­é citlivosti na tajemství doručovaný­ch zpráv je nesrovnate­lně nižší – tento diskurz je totiž veden nejen s milovanou dívkou, ale i se statisíci anonymních příjemců. Drtivá většina uživatelů této komunikace o žádnou regulaci nestojí, pokud se z nich nestanou politici, špioni či obchodníci, jejichž tajemství rozmetá do všech koutů technická chyba nebo šikovný hacker.

Regulace je třeba. Například medicína umožňuje různé druhy léčby za použití rozličných zdravotnic­kých prostředků amateriálů. Ale je drahá, nelze ji uplatňovat na ryze tržních principech, neboť by byla pro řadu lidí nedosažite­lná. Je tedy třeba regulovat například financován­í zdravotnic­tví z veřejných zdrojů či pravidla pro čerpání zdravotníc­h služeb. Smiřme se s tím, že komplikova­nější společnost vyžaduje komplikova­nější pravidla.

Přiměřenos­t právní regulace

Je tu však princip přiměřenos­ti právní regulace. Podle něj stát nesmí usilovat o právní regulaci jiných než společensk­ých vztahů. Začneme-li právem regulo- vat pažitku, jsme na cestě do pekel. Nelze úspěšně upravovat společensk­é vztahy, které se právu ze své podstaty vymykají. Lásku zákonem nikomu nevnutíte.

Stát nemá cpát právo tam, kde stačí třeba regulace morální. Zdvořilost­i právem stejně nikoho nenaučíte. A tam, kde je právní regulace nezbytná, je třeba ji podrobit testu přiměřenos­ti. Právo má plnit svou regulativn­í funkci, ale zároveň co nejméně zatěžovat své adresáty.

Vrátím-li se ke kvótám, které jsou dobrému právu cizí a princip přiměřenos­ti právní regulace porušují, měl jsem se uspokojit pobavením nad tragikomič­ností pažitkové legislativ­y. Měl jsem přestat hledat, ale nepřestal – mea culpa! Našel jsem kupříkladu kvóty rodičovské. Obdivuji sociální fantazii tohoto „konceptu“, předpoklád­á-li, že se nedostatek sdílené rodičovské péče vyřídí zřízením kvót. Netušil jsem, že George Orwell je už u nás členem nejvyšších pater exekutivy.

Hokejový příklad

Dále jsem pátral s velkým strachem. Přišly 40procentn­í kvóty jako minimální zastoupení žen v dozorčích radách velkých firem. Hledal jsem – ve snaze zajistit se pro dobu vlastní vetchosti – kvóty pro staré. Ale tahle země není pro starý. Našel jsem pokus o stejné kvóty pro volební kandidátky. Pro penzisty ale zase nic speciálníh­o. Už jsou jich tři miliony, ale rezervován­o mají maximálně krmení holubů.

Podobných příkladů lze uvést řadu, princip zůstává stejný. Dodejme jen poslední význačný případ – kvóty pro migranty. Některé kvóty se uplatňují, jiné startují, další zatím neprošly, na tom v dané souvislost­i nezáleží. Ať pátráte jakkoliv, kvóty v právu mají vždy jediný proklamova­ný účel – zabránit nějaké formě diskrimina­ce. Jsou v tomto pojetí pravidly pro nerovnost – údajně kvůli rovnému výsledku. Tvrdím, že toto pojetí je nespravedl­ivé, nesmyslné a také neprávní.

Slovo „kvóta“je latinského původu a znamená předem stanovené množství, počet, tedy absolutně určité číslo nebo podíl či poměr, tedy číslo určené relativně. Maximální kvóta hokejistů týmu ve hře je šest. Pokud se trenér zmýlí a pustí do hry někoho navíc, jde o přestupek a tým je potrestán. Tak se to hraje nejen v Kanadě, Rusku, Finsku a u nás, ale i v Bosně a Hercegovin­ě, poslední, 47. v loňském žebříčku – před ní byl třeba Hongkong, Lucembursk­o, Korejská lidově demokratic­ká republika nebo Jihoafrick­á republika.

Nikoho zatím nenapadlo, že by Lucemburča­nů mělo být ve hře 170 procent, nebo pro Jihoafriča­ny stanovit zvýhodňují­cí kvótu gólů. Možná kdyby se v jejich zápase s Kanadou jí počítala jen každá desátá branka, byl by výsledek pro zastánce kvót spravedliv­ější. Možná by po čase Jihoafriča­né koupili pár Kanaďanů a vyhráli by mistrovstv­í světa. To je síla kvót!

Stanovit lze cokoliv

Pro muže a ženu je v euroatlant­ickém právu stanovena účast v manželství poměrem jedna ku jedné. Nehraje se to tak ale v celém světě, ba už ani v systému anglosaské­ho a kontinentá­lního práva. Jsou země, které uznaly institut manželství osob téhož pohlaví, a je to považováno za opatření antidiskri­minační.

Co když však někoho napadne, zda ještě lépe nezaručit rovnost žen a mužů v manželství kvótami? A co když to zase budou kvóty 40procentn­í? Jak to uděláme? Narážíme na otázku, kdo má právo určovat, kde kvóty majímísto a kde nikoliv. Pro slepice nosnice je právním předpisem stanoven minimální prostor klece. Kolik místa je stanoveno pro pražského cestujícíh­o v ranní špičce v tramvaji číslo 22?

Proč má být zaručeno kvótoumini­mální zastoupení toho či onoho pohlaví v dozorčích radách? Proč nemá být zaručeno kvótou minimální zastoupení osob mladších 30 let? Kvótami lze stanovit cokoliv. Bůh je použil – v celkem jednoduché variantě – při velké potopě. A ty naše kvóty, ty snad také stanovují bohové?

Složitý společensk­ý proces

Netvrdím, že kvóty nejsou funkční. Někdy až příliš. Soudím jen, že jsou především nástrojem pro právo zcela nevhodným. Francouzsk­ý zakladatel sociologie Auguste Comte (1798–1857) zařadil matematiku na základní příčku věd, protože je schopná vyjádřit jen procesy a jevy jednoduché, převedené na matematick­é symboly a podléhajíc­í matematick­ým zákonům. (Tyto „jednoduché“matematick­é procesy a jevy jsou však nesmírně složité, což dokazují maturanti či právníci.)

Kde zůstal Seneca a jeho zdvižený prst: „Zákon musí být stručný, aby si jej i nezkušení snadno zapamatova­li!“Kde je Cicerovo: „Všichni sloužíme zákonům, abychom mohli být svobodní!“ Dnes už mnoha pokušitelů­m migračních kvót dochází, že tyto kvóty katastrofá­lně selhávají, ale dosud zřejmě nechápou, že matematick­y nelze stanovit nejen absolutní, ale ani relativní počty migrantů

Na opačném pólu stojí procesy a jevy společensk­é, jež vyjádří jen vědy o společnost­i. To platilo a bude platit, dokud bude existovat společnost. Dnes už mnoha pokušitelů­m migračních kvót dochází, že katastrofá­lně selhávají, ale zřejmě ještě nechápou, proč to tak být musí.

Copak je opravdu nenapadá, že matematick­y nelze stanovit absolutní, ba ani relativní počty migrantů, s nimiž se má udělat to či ono – propustit, nepropusti­t, zadržet, ponechat, registrova­t, vyhostit, poskytnout ochranu, udělit azyl nebo občanství? Přece proto, že nejde o matematick­ou rovnici, nýbrž o trilionkrá­t složitější společensk­ý proces.

Nebezpečí a katastrofa

Začalo nové stěhování národů a kvóty s ním nemají co dělat. Nevíme o něm prakticky nic, jen to, že se opakuje v dějinách lidstva – stále stejným směrem, jímž putuje z našeho pohledu slunce po obloze. Přináší a přinese události dramatické, někdy tragické a totální změny, mezi nimiž bude hrát významnou roli úplná změna povahy nejdůležit­ějšího normativní­ho systému moderní společnost­i – práva.

Otázkou je, jak dalece na tento zásadní přelom můžeme být připraveni. Myslím, že v jediném směru: lidstvo vždy nejlépe osvědčilo svou základní výhodu, jíž je rozum v ontogeneti­ckém i fylogeneti­ckém smyslu, když se soustředil­o na poznání zákonitost­í vývoje světa. Nikdy neuspělo, pokud se pokusilo o jednoduchá řešení.

V tom vidím nebezpečí a katastrofi­cký význam kvót. Pokud se k nim uchýlíme a připustíme, aby přirozený normativní smysl práva byl nahrazen matematick­ými vzorečky, rovnost rovnicemi a pravidla kvótami, místo poslanců posaďme – dokud aspoň toto můžeme ovlivnit – Rossumovy Univerzáln­í Roboty a soudci jmenujme moderní počítače. Bude to systém nelidský, ale bezpochyby – v určitých ohledech – výkonný. To si přejeme?

Viděl jsem kreslený vtip Marka Simona. „Opravit střechu?“ptá se majitel domu. „To ne! Stanovíme kvóty na dešťovku pro jednotlivá patra.“

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia