Kvótami k nelidskosti

Má-li být přirozený normativní smysl práva nahrazen matematickými vzorečky, jmenujme roboty soudci

Komu slouží právní řád, který je budován jako změť regulí, před níž občan stojí bezradný a bezmocný, bez hodinek, bot a pásku jako při nástupu do letadla?

Podobně se formuje celé takzvané moderní právo. Je to zdivočelá legislativa, jež reguluje pro samo potěšení z regulace. Slavná armádní norma, že koně se zapřahají zpravidla hlavami ve směru jízdy, je oproti tomu zastaralá a neškodná.

Objektivní vlivy

Samozřejmě že působí i objektivní vlivy. Komplikují se společenské vztahy, na něž dopadají výsledky vědecko-technického pokroku. Komunikace na sociálních sítích je složitější než přenos obálky z jednoho místa na druhé pošťákem v placaté čepici. Však je také mnohem účinnější.

Mladík píšící z vandru Máně je minulostí. Dnešní Honza oslovuje dotykem klávesnice celý svět. Míra facebookové citlivosti na tajemství doručovaných zpráv je nesrovnatelně nižší – tento diskurz je totiž veden nejen s milovanou dívkou, ale i se statisíci anonymních příjemců. Drtivá většina uživatelů této komunikace o žádnou regulaci nestojí, pokud se z nich nestanou politici, špioni či obchodníci, jejichž tajemství rozmetá do všech koutů technická chyba nebo šikovný hacker.

Regulace je třeba. Například medicína umožňuje různé druhy léčby za použití rozličných zdravotnických prostředků amateriálů. Ale je drahá, nelze ji uplatňovat na ryze tržních principech, neboť by byla pro řadu lidí nedosažitelná. Je tedy třeba regulovat například financování zdravotnictví z veřejných zdrojů či pravidla pro čerpání zdravotních služeb. Smiřme se s tím, že komplikovanější společnost vyžaduje komplikovanější pravidla.

Přiměřenost právní regulace

Je tu však princip přiměřenosti právní regulace. Podle něj stát nesmí usilovat o právní regulaci jiných než společenských vztahů. Začneme-li právem regulo- vat pažitku, jsme na cestě do pekel. Nelze úspěšně upravovat společenské vztahy, které se právu ze své podstaty vymykají. Lásku zákonem nikomu nevnutíte.

Stát nemá cpát právo tam, kde stačí třeba regulace morální. Zdvořilosti právem stejně nikoho nenaučíte. A tam, kde je právní regulace nezbytná, je třeba ji podrobit testu přiměřenosti. Právo má plnit svou regulativní funkci, ale zároveň co nejméně zatěžovat své adresáty.

Vrátím-li se ke kvótám, které jsou dobrému právu cizí a princip přiměřenosti právní regulace porušují, měl jsem se uspokojit pobavením nad tragikomičností pažitkové legislativy. Měl jsem přestat hledat, ale nepřestal – mea culpa! Našel jsem kupříkladu kvóty rodičovské. Obdivuji sociální fantazii tohoto „konceptu“, předpokládá-li, že se nedostatek sdílené rodičovské péče vyřídí zřízením kvót. Netušil jsem, že George Orwell je už u nás členem nejvyšších pater exekutivy.

Hokejový příklad

Dále jsem pátral s velkým strachem. Přišly 40procentní kvóty jako minimální zastoupení žen v dozorčích radách velkých firem. Hledal jsem – ve snaze zajistit se pro dobu vlastní vetchosti – kvóty pro staré. Ale tahle země není pro starý. Našel jsem pokus o stejné kvóty pro volební kandidátky. Pro penzisty ale zase nic speciálního. Už jsou jich tři miliony, ale rezervováno mají maximálně krmení holubů.

Podobných příkladů lze uvést řadu, princip zůstává stejný. Dodejme jen poslední význačný případ – kvóty pro migranty. Některé kvóty se uplatňují, jiné startují, další zatím neprošly, na tom v dané souvislosti nezáleží. Ať pátráte jakkoliv, kvóty v právu mají vždy jediný proklamovaný účel – zabránit nějaké formě diskriminace. Jsou v tomto pojetí pravidly pro nerovnost – údajně kvůli rovnému výsledku. Tvrdím, že toto pojetí je nespravedlivé, nesmyslné a také neprávní.

Slovo „kvóta“je latinského původu a znamená předem stanovené množství, počet, tedy absolutně určité číslo nebo podíl či poměr, tedy číslo určené relativně. Maximální kvóta hokejistů týmu ve hře je šest. Pokud se trenér zmýlí a pustí do hry někoho navíc, jde o přestupek a tým je potrestán. Tak se to hraje nejen v Kanadě, Rusku, Finsku a u nás, ale i v Bosně a Hercegovině, poslední, 47. v loňském žebříčku – před ní byl třeba Hongkong, Lucembursko, Korejská lidově demokratická republika nebo Jihoafrická republika.

Nikoho zatím nenapadlo, že by Lucemburčanů mělo být ve hře 170 procent, nebo pro Jihoafričany stanovit zvýhodňující kvótu gólů. Možná kdyby se v jejich zápase s Kanadou jí počítala jen každá desátá branka, byl by výsledek pro zastánce kvót spravedlivější. Možná by po čase Jihoafričané koupili pár Kanaďanů a vyhráli by mistrovství světa. To je síla kvót!

Stanovit lze cokoliv

Pro muže a ženu je v euroatlantickém právu stanovena účast v manželství poměrem jedna ku jedné. Nehraje se to tak ale v celém světě, ba už ani v systému anglosaského a kontinentálního práva. Jsou země, které uznaly institut manželství osob téhož pohlaví, a je to považováno za opatření antidiskriminační.

Co když však někoho napadne, zda ještě lépe nezaručit rovnost žen a mužů v manželství kvótami? A co když to zase budou kvóty 40procentní? Jak to uděláme? Narážíme na otázku, kdo má právo určovat, kde kvóty majímísto a kde nikoliv. Pro slepice nosnice je právním předpisem stanoven minimální prostor klece. Kolik místa je stanoveno pro pražského cestujícího v ranní špičce v tramvaji číslo 22?

Proč má být zaručeno kvótouminimální zastoupení toho či onoho pohlaví v dozorčích radách? Proč nemá být zaručeno kvótou minimální zastoupení osob mladších 30 let? Kvótami lze stanovit cokoliv. Bůh je použil – v celkem jednoduché variantě – při velké potopě. A ty naše kvóty, ty snad také stanovují bohové?

Složitý společenský proces

Netvrdím, že kvóty nejsou funkční. Někdy až příliš. Soudím jen, že jsou především nástrojem pro právo zcela nevhodným. Francouzský zakladatel sociologie Auguste Comte (1798–1857) zařadil matematiku na základní příčku věd, protože je schopná vyjádřit jen procesy a jevy jednoduché, převedené na matematické symboly a podléhající matematickým zákonům. (Tyto „jednoduché“matematické procesy a jevy jsou však nesmírně složité, což dokazují maturanti či právníci.)

Kde zůstal Seneca a jeho zdvižený prst: „Zákon musí být stručný, aby si jej i nezkušení snadno zapamatovali!“Kde je Cicerovo: „Všichni sloužíme zákonům, abychom mohli být svobodní!“ Dnes už mnoha pokušitelům migračních kvót dochází, že tyto kvóty katastrofálně selhávají, ale dosud zřejmě nechápou, že matematicky nelze stanovit nejen absolutní, ale ani relativní počty migrantů

Na opačném pólu stojí procesy a jevy společenské, jež vyjádří jen vědy o společnosti. To platilo a bude platit, dokud bude existovat společnost. Dnes už mnoha pokušitelům migračních kvót dochází, že katastrofálně selhávají, ale zřejmě ještě nechápou, proč to tak být musí.

Copak je opravdu nenapadá, že matematicky nelze stanovit absolutní, ba ani relativní počty migrantů, s nimiž se má udělat to či ono – propustit, nepropustit, zadržet, ponechat, registrovat, vyhostit, poskytnout ochranu, udělit azyl nebo občanství? Přece proto, že nejde o matematickou rovnici, nýbrž o trilionkrát složitější společenský proces.

Nebezpečí a katastrofa

Začalo nové stěhování národů a kvóty s ním nemají co dělat. Nevíme o něm prakticky nic, jen to, že se opakuje v dějinách lidstva – stále stejným směrem, jímž putuje z našeho pohledu slunce po obloze. Přináší a přinese události dramatické, někdy tragické a totální změny, mezi nimiž bude hrát významnou roli úplná změna povahy nejdůležitějšího normativního systému moderní společnosti – práva.

Otázkou je, jak dalece na tento zásadní přelom můžeme být připraveni. Myslím, že v jediném směru: lidstvo vždy nejlépe osvědčilo svou základní výhodu, jíž je rozum v ontogenetickém i fylogenetickém smyslu, když se soustředilo na poznání zákonitostí vývoje světa. Nikdy neuspělo, pokud se pokusilo o jednoduchá řešení.

V tom vidím nebezpečí a katastrofický význam kvót. Pokud se k nim uchýlíme a připustíme, aby přirozený normativní smysl práva byl nahrazen matematickými vzorečky, rovnost rovnicemi a pravidla kvótami, místo poslanců posaďme – dokud aspoň toto můžeme ovlivnit – Rossumovy Univerzální Roboty a soudci jmenujme moderní počítače. Bude to systém nelidský, ale bezpochyby – v určitých ohledech – výkonný. To si přejeme?

Viděl jsem kreslený vtip Marka Simona. „Opravit střechu?“ptá se majitel domu. „To ne! Stanovíme kvóty na dešťovku pro jednotlivá patra.“