Kde se berou hlasy pro Trumpa
Donald Trump dokonale vystihl frustrace významné části americké populace
I kdyby Donald Trump nakonec nominaci republikánské strany nezískal, „trumpismus“zůstane vlivným proudem americké politiky. Ztělesňuje totiž obavy stárnoucích konzervativnějších bělochů.
enkláv na jihu a oblastí dělnických profesí z takzvaného rezavého pásu na severovýchodě země.
„Řada konzervativců se cítila podvedena již za George W. Bushe, který dělal přesný opak toho, co tito lidé požadovali,“říká Jeanne Zainová, profesorka politologie z univerzity Iona ve státě New York, která analyzovala takzvané exit polls během volebního superúterý. „Bush navýšil státní deficit, použil miliardy z daní na záchranu bank a jeho vláda se stala příliš velkou a mocnou.“
Donald Trump jejich frustraci vycítil. Při superúterý jej podpořila nevídaná koalice evangelíků z jihu a takzvaných Reaganových demokratů. Jejich přízeň Trump získal v liberálním Massachusetts, kde se málem přehoupl přes padesát procent. „Poprvé od Reaganových dob by republikáni mohli díky Trumpovi získat zpět právě tyto konzervativní demokraty, kteří se cítí zcela odříznuti od prosperující části společnosti stejně jako své strany,“míní profesorka.
Podle politologa a spisovatele Charlese Murrayho je trumpismus právě hlasem „obklíčené“dělnické třídy. Murray pro list The Wall Street Journal nedávno napsal, že neodbytný pocit zabředlosti v určité sociální třídě je v rozporu s americkým přesvědčením založeným na hodnotách jako jedinečnost, svoboda a individualismus.
V širším významu už jen fakt, že se tato část Američanů sama řadí do určité třídy (a k tomu ještě nižší třídy), ukazuje na posun Ameriky k přízraku výše uvedeného systému oligarchie, tedy společnosti, z níž se vytratila víra v sociální mobilitu směrem nahoru bez ohledu na sociální původ.
Konzervativně ladění lidé žijící v odlehlých zemědělských oblastech, včetně demokratických států jako třeba Oregon, za poslední dekádu byli a stále jsou svědky drastického úbytku pracovních míst, exodu kapitálu a s tím souvisejících mizivých příležitostí. Podle studie neziskové organizace Headwaters Economics je například polovina pracovních míst v Oregonu nahuštěna v pouhých třech okresech státu, a to kolem města Portland. Oregon mezi lety 1980 až 2010 ztratil tři čtvrtiny továren na zpracování dřeva, zdejší hlavní komodity. Není se proto proč divit frustraci lidí z těchto okresů, když vidí „své konzervativní politiky“, jak finančně podporují firmy s miliardovým obratem kdesi v New Yorku či Los Angeles.
Donald Trump k těmto lidem našel cestu svou prostořekou rétorikou. Dokonale vystihl pocity a frustrace těchto rozhněvaných lidí. Trump si nebere servítky a ostře kritizuje nejen Obamovu, ale i Bushovu ekonomickou politiku a celý politický establishment.
Zakázat, deprotovat
Trumpismus je rovněž hlasem lidí, kteří se cítí ohroženi terorismem. Konzervativní televize typu Fox News často zveličují hrozbu tzv. Islámského státu, aby ukázaly na to, jak Barack Obama selhal v oblasti národní obrany. Neutěšenou situaci v oblasti Blízkého východu využívá Trump s pomocí televizních záběrů a sociálníchmédií s brutální lačností. Neostýchá se dokonce veřejné lhát a na svých nepravdivých tvrzeních neústupně trvat. Nedávno například tvrdil, že poté, co teroristé zničili Světové obchodní centrum, to „tisíce a tisíce“muslimů na druhé straně řeky Hudson v New Jersey slavily v ulicích. Tyto „barbarské oslavy“podle Trumpa natočily lokální i celostátní televize, žádný záznam takového veselí se ale nenašel. Trump si prostě celou věc vymyslel. Strategie byla jasná: zasít mezi svými potenciálními voliči strach a vzápětí je ubezpečit, že jako lídr země bude nekompromisní a tvrdý.
Filmař Gary K. Griffin, který v roce 1992 vyhrál Oscara coby kameraman v kategorii dokumentárních filmů, říká, že strach sevřel Američany již po 11. září. Sociální média podle něj jen přispěla k větší panice a pocitu ohrožení. Faktem je, že v poslední době se diváckým hitem staly televizní seriály, které upřednostňují příběhy krutosti s temnými hlavními hrdiny. „Američané mají za to, že nebezpečí číhá za každým rohem, a tvůrci těchto seriálů to umně využívají. Je otázka, zda seriály odrážejí realitu společnosti, nebo je tomu naopak,“říká Griffin.
Oblíbenost seriálu jako Breaking Bad, kde se hlavní hrdina ze slušného středoškolského profesora chemie změní v drogového gangstera a zabijáka, Griffin vysvětluje jako spřízněnost s člověkem, se kterým instituce lidově řečeno „vydrbaly“. Konkrétně Walter White, protagonista Breaking Bad, se spolu se svou rodinou ocitne na hraně bankrotu poté, co mu lékaři diagnostikují rakovinu. Walter i přes celoživotní disciplinovanost a pracovní píli nemá dostatečné pojištění na to, aby zaplatil drahé léčení. Příběh, který lze slyšet v americké společnosti celkem často.
Svět Johna Wayna
Drtivá většina voličů Donalda Trumpa v Jižní Karolíně (mogul tu suverénně vyhrál) podporuje jeho plán na zákaz vstupu muslimů do USA a sledování těch, kteří tu již žijí. Většina jeho voličů v Jižní Karolíně se rovněž svěřila, že časy Konfederace, kdy bylo 57 procent obyvatel státu otroky, vnímá se sympatiemi a nostalgií.
Pokud Donald Trump našel v zemědělských koutech severovýchodní Ameriky publikum svým ekonomickým populismem, v takzvaném biblickém pásu na jihu, kde dominují bílí evangelíci, hraje na přežívající rasismus a xenofobii.
Faktem je, že se Amerika dnes stala národem minorit. Bílá rasa, která kdysi dominovala politickému, ekonomickému a kulturnímu životu, ztrácí svůj vliv. Rostoucí komunita Latinos, kteří již dnes dominují ve velkých státech jako Kalifornie a Texas, stejně jako ame- rických Asijců (jejich počet roste například ve Virginii, jež přiléhá k Washingtonu, D. C., a v New Jersey) a zvyšující se počet lidí s multirasovým původem jen přispívají k depresím Trumpových voličů. Mnozí z nich nedokážou přijmout fakt, že se země v posledních letech v mnoha ohledech skutečně radikálně změnila – stačí jmenovat sňatky lidí stejného pohlaví, legalizaci marihuany či zdravotní reformu, kterou Trumpovi příznivci vnímají jako socializaci zdravotní péče.
Tyto „sociální otřesy“jdou ale ruku v ruce nejen s liberálnější Amerikou současnosti, ale rovněž vypovídají o její větší tolerantnosti, dané právě faktem, že tu dnes minority hrají zásadní roli. V této souvislosti je zajímavý průzkum zveřejněný časopisem National Journal, v němž 62 procent republikánských voličů souhlasilo s následujícím prohlášením: „V současnosti se ve své vlastní zemi cítím cizincem.“Ještě o deset procent více konzervativců se ztotožnilo s výrokem: „Nedokážu se identifikovat s tím, co se z Ameriky stalo.“
Donald Trump opět dokázal podchytit tuto obavu z „neznámého“a začal hlásat nativism neboli politiku ochrany práv a zájmů „původních obyvatel“(rozuměj bělochů protestantského vyznání) na úkor imigrantů. Trump se vyslovil pro zrušení 14. dodatku Ústavy USA, v němž stojí, že kdokoliv narozený na území Ameriky automaticky získává americké občanství, a to bez ohledu na původ rodičů.
„Voliči Trumpa a jemu podobných prostě nedokážou unést fakt, že tohle už není země Johna Wayna. Je to poslední výkřik stárnoucích bělochů. Realita je úplně jiná, Amerika je kaleidoskop ras a etnik,“říká na mítinku demokratického uchazeče o Bílý dům Bernieho Sanderse ve Virginii student, který se představil jako Marty Carson.
I kdyby Trump nakonec nominaci republikánské strany nezískal, trumpismus určitě hned tak nezmizí. Stárnoucí běloši jsou v Americe stále velmi vlivnou skupinou, a kdo dokáže podchytit jejich obavy, bude se hřát na politickém výsluní.
Podle průzkumu publikovaného v časopisu National Journal 62 procent republikánských voličů souhlasí s větou: „Ve své vlastní zemi se v současnosti cítím cizincem.“