Chvála sledování
nit zaměstnání. Já už kamery na pracovišti taky nevnímám. Vím, že tam jsou kvůli bezpečnosti, a daleko víc by mi vadilo, kdyby i odposlouchávaly. Což naštěstí neumí.
Problém občanský se ale na můj stůl jako námět vrací. A od lidí se sklony ke stihomamu i dramaticky. Je to logické: kamer kolem nás přibývá, stejně jako filmů ze špionážního prostředí, kde ozbrojený dron uvidí mouchu na turbanu teroristy z kilometrové vzdálenosti a promění v kapičku páry oba.
Já ale mám kamery rád. A nejen ty, s nimiž točím. Přestože bych měl být paranoidnější než většina populace, protože mé náměty se často týkají policejních i zpravodajských nešvarů, přivítal jsem, když se kamery začaly množit na kandelábrech, v metru, v obchodních domech, na bankách, před obchody. Jsou tam přece kvůli těm, kdo porušují zákon a mohou ublížit i nám,
Putna
Středa Baldýnský kolemjdoucím. Všimli jste si, jak moc přibylo ve zpravodajství záběrů z průmyslových kamer, na jejichž záznamu někdo někoho napadá či okrádá? Ale jak zároveň přibylo případů vyřešených jen díky tomu, že zločince ukázali v televizi přímo při činu? Někteří se dokonce pak sami jdou přiznat, aby si nepřitížili. Jsme pořád ještě příliš mladá demokratická společnost a zaměňujeme to, co osobní svobodu chrání, s tím, co ji ohrožuje. Už před pětadvaceti lety, když jsem byl na stáži v USA, nejcitlivější zemi na otázku osobních svobod, se tam automaticky cestující v metru při čekání na vlak shlukovali pod kamerami, protože věděli, že právě tam jsou v bezpečí. Pocit „jsem sledován, aby se báli ti, kdo se mnou mají špatné úmysly“tam byl už hluboce zakořeněn v podvědomí slušných občanů jako pojistka jiného pocitu: pocitu bezpečí. Bojí-li se paní P. K., že ji
Čtvrtek Rejžek natočili onoho dne kamery technických služeb, kdo by asi ty záběry vyhodnocoval? Kde by seděly tisíce úředníků, kteří by identifikovali desítky tisíc chodců denně, oddělili konkrétně ji a snažili se ji nějak cíleně poškodit? A jak? Že by hodili na síť fotečku, jak se šťourá v nose? Proč? A kdo by něco tak složitého financoval?
Nejsme tak důležití, jak si namlouváme, a pokud neděláme nic nelegálního a kamery jsou institucionální, státu, města, zaměstnavatele, můžeme je klidně ignorovat. A bude-li si vás chtít někdo natáčet potají, s nějakým cíleným záměrem, zase tu kameru neuvidíte. JOSEF KLÍMA
Pátek Šustrová