Chtějí investovat, co si naspořili
Kdyby do Česka přijel americký prezident, dostalo by se mu stejné protokolární pozornosti, říká k návštěvě čínské hlavy státu Hynek Kmoníček. Podklady k prezidentským rozhovorům, které se z 90 procent budou týkat ekonomiky, čítají podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře 280 stran. Píše se na nich i o lidských právech, ujišťuje.
LN V diplomacii jste už zažil leccos, čím je návštěva čínského prezidenta mimořádná?
V 21. století se v diplomacii koná máloco poprvé. Všechno už někdy bylo. Ale ještě nikdy za posledních tisíc let v českých dějinách anebo za pět tisíc let trvání čínské říše nebylo číslo jedna Číny, ať už se jmenovala jakkoli, na státní návštěvě v Praze. Je to navíc jediná zastávka na cestě na atomový summit v USA, kde se čínský prezident naposledy setká s prezidentem Obamou. Díky tomu je delegace z Číny o to větší.
LN Zastaví se v Praze celá delegace, která se chystá do USA?
Vzhledem k rozsahu problematiky zcela jistě část delegace do USA zamíří přímo. Velmi nám ale pomohlo načasování. Kdyby byla návštěva Praha až po summitu, tak by část klíčových hráčů z Číny nepřijela. Nejde přitom o politiky. Mám na mysli šéfy nejrůznějších agentur.
LN Jaký to má pro nás význam?
Většina evropských zemí se snaží působit na čínském trhu a vyrovnávat tak negativní obchodní bilanci. K tomu je nezbytná jedna věc – licence. Abyste mohl fungovat na čínském trhu, potřebujete licence. Na každou z nich přitom čeká dlouhá řada zájemců. Většina z čekajících jsou naši dobří přátelé z EU. Taková návštěva s velikým množstvím podepsaných smluvních doku- mentů a přítomností šéfů oněch agentur, které spolurozhodují o frontě na licenci, znamená uspíšení jejího získání.
LN Uvedl byste příklad?
Prioritou české strany bylo třeba pokročit v certifikaci letadel L-410 na čínský trh. U nás to má na starosti ministerstvo dopravy a za čínskou stranu letecká agentura. Podobných příkladů je ale víc. Jde například o licence na naše zemědělské produkty anebo o náš farmaceutický průmysl, kde bychom mohli získat licenci během půlroku, ačkoli se na ni standardně čeká i pět let. Úkolem politiků je popostrčit naše firmy v té frontě konkurence kupředu.
LN Jak dlouho se ladilo datum návštěvy?
Klíčovým okamžikem, kdy se rozhodlo, že setkání proběhne letos, byla návštěva českého prezidenta v Pekingu u příležitosti konce druhé světové války. To byl moment, kdy padlo jasné rozhodnutí na čínské straně, že historická návštěva bude a že se uskuteční tento rok. Čína je velmi reciproční, v dobrém i špatném. Něco pro ni uděláte, následuje odpověď. To je v Asii typické.
LNOčem budou spolu prezidenti hovořit?
Aniž bych vyzrazoval nějaké tajemství, tak vám řeknu, že základní špalek podkladových materiálů čítal z naší strany 280 stran.
LN Co bude prioritou?
Obávám se, že v tomto případě oba znají podklady velmi podrobně. A jak znám našeho pana prezidenta, kdyby něco na straně 36 neodpovídalo tomu, co je na straně 211, tak bych se to rychle dozvěděl. Hlavním smyslem návštěvy je to, čemu říkáme „strategické udržitelné partnerství“. Rádi bychom dosáhli stavu, aby se obě strany na udržitelné bázi začaly vzájemně vnímat jako ten, kdo tomu druhému dává přidanou hodnotu.
LN Poprosím o překlad této diplomaticky vyjádřené myšlenky...
Čína zpomalila hospodářský růst a potřebuje nastartovat. Poprvé za posledních 200 let se má každá čínská generace lépe než ta předchozí. U těch minulých to bylo mimochodem přesně naopak.
Země se dostala do situace, kdy chce nastartovat hospodářský růst zvýšením domácí spotřeby. To známe ze západních ekonomik, ale v Číně to byl dosud neznámý koncept. Vždyť třeba teprve nedávno zavedli placenou dovolenou nebo prosadili zákon, který zakazuje domácí násilí. Asijský a evropský standard ani zde není srovnatelný.
Chceme být jedním z ekonomických hubů-center, jež budou součástí růstu spotřeby Číny, která bude bohatší, bude více kupovat a více cestovat. Chceme z toho něco mít i pro nás.
LN A jak to souvisí s investicemi v Česku?
Součástí růstu domácí spotřeby, která má táhnout růst čínského HDP, mají být také výrazné investice do zahraničí. V průběhu loňského roku mi Číňané v Pekingu několikrát opakovali, že si na to alokovali něco mezi sedmi až 30 procenty prostředků, které si za poslední léta naspořili.
Za těchto okolností máme zájem, abychom ve frontě na licence a čínské investice stáli na solidním místě. Nemůžeme si prostě dovolit tam nebýt. Zároveň víme, že tam nikdy nemůžeme mít tak velké ambice, jako mají Britové, Němci nebo Francouzi. Zcela jistě ale máme na to, být nejméně na úrovni Dánů, Nizozemců a srovnatelných ekonomik. Nechceme se ve frontě z politických důvodů posunout někam k Barmě. Abych to shrnul, ekonomika vyplní 90 procent setkání obou prezidentů.
LN Přijde ve zbývajících deseti procentech řeč i na lidská práva?
Lidská práva jsou natolik důležitá, že je s Čínou podle mého názoru správně řeší celá EU. Společná komise pro řešení těchto otázek mezi Čínskou lidovou republikou a EU je jedinou cestou, jak na tomto poli nacházet nějakou shodu. Číňané jsou na toto téma vždy velmi citliví, proto je důležité, aby partner, který s nimi o tom hovoří, měl i v čínských podmínkách váhu, což EU je. Evropský stát o velikosti Šanghaje to naopak není...
LNO lidských právech tedy spolu prezidenti mluvit nebudou?
Nevím, co debatují, když jsou spolu sami. A poměrně hodně času návštěvy má i tenhle charakter. Víte, každý, kdo o lidských právech kdekoliv v Asii hovoří hřmícím hlasem přes média, obvykle pouze nahlas pomáhá svojí vlastní politické kariéře u lidí, kteří mu za to zatleskají. Málokdy takhle pomůže politickému vězni kdekoli po světě. To v praxi dělají třeba hodně tiší Švýcaři, které na žádné demonstraci neuvidíte.
LN Je tedy alespoň téma lidských práv obsaženo ve 280 stranách podkladů?
Samozřejmě. Nemůže tam chybět.
LN Proč Česko vyvinulo veškeré úsilí na uzavření strategického partnerství s Čínou, ačkoli jiní investoři, jako například z Ja- ponska, Jižní Koreje či Tchaj-wanu, již u nás proinvestovali desítky a stovky miliard? Jak to podle vás vnímají?
Vnímají to jako příchod významné konkurence. A když vidí Asijec konkurenci, zvýší své vlastní úsilí. Konkurence je zdravá a pro Česko výhodná.
LN Nepovede to podle vás k odlivu dosavadních investorů?
Investor se v prvé řadě dívá na to, jestli byla investice úspěšná. Korejské, japonské a tchajwanské investice jsou natolik úspěšné, že na nástup čínské konkurence odpoví zvýšením investic.
LN Proč ale neusilujeme o strategické partnerství například s technologicky vyspělým Japonskem?
Japonsko o něj v poslední době neprojevovalo přílišný zájem. Podobně tomu bylo i z české strany. Kdy že byl v poslední době český prezident v Japonsku, a kdy že tady byla naposled větší japonská delegace na nejvyšší úrovni?
LN Máme o ně vůbec zájem?
Japonci byli v Česku na počátku 90. let z Asie první. Bylo velmi obtížné je k nám dostat. Dveře k nám otevřel koncern Macušita (dnes Panasonic – pozn. red.). Jsme za japonské investice velmi rádi, proto se také na Pražském hradě pod záštitou našeho prezidenta loni konalo setkání největších japonských investorů v Čechách. Opravdu to není tak, že by po návštěvě čínského prezidenta odtud v panice Jihokorejci a Japonci prchli.
LN Jde o orientální kolorit, že ulice zdobí čínské vlaječky, billboardy s nápisy v čínštině „Vítejte v ČR“a vypálí se slavnostní dělostřelecká salva, anebo se Česko za příslib čínských peněz hluboce sklonilo?
Ani jedno, ani druhé. Jsme zdvořilí hostitelé a nabízíme to nejlepší, co pro návštěvníka můžeme přichystat. Jsem si zcela jist, že až bude na návštěvě České republiky americký prezident, tak se mu dostane zcela stejné úrovně protokolární pozornosti.
Nebojme se tak po česku někdy i velkých gest.