Odlišnosti slovní zásoby

Ze vzájemné blízkosti češtiny a slovenštiny na všech úrovních, tedy i ve slovní zásobě, vyplývá jejich vzájemná srozumitelnost. Češi a Slováci tak spolu mohou mluvit každý svým jazykem, nepotřebují tlumočníka ani si nemusí druhý jazyk aktivně osvojovat. Přesto může někdy dojít k neporozumění i k nejrůznějším omylům.

Komunikační problémy přinášejí tzv. zrádná slova, která se stejně nebo podobně píší a vyslovují jako v češtině, ale jejich význam je odlišný: stávka ( sázka), stonať ( naříkat), vykúrený ( vytopený) nebo chytro ( rychle). A porozumění přirozeně znesnadňují slova, která jsou v obou jazycích zcela odlišná.

Čechovi, který se ptá Slováka na cestu a nemá se slovenštinou mnoho zkušeností, nemusí být jasné, co znamená odpověď: musíte ísť popri múre ( jít podél zdi). S múrom se pak setkáváme i ve slo- venských pojmenováních významných zdí: Čínsky múr ( Čínská zeď) nebo Múr nárekov ( Zeď nářků). Slováci si pozvou murára ( zedníka), aby jim něco vymuroval ( vyzdil).

Čechům mohou porozumění slovenštiny ztížit také výrazy jako preddavok ( záloha), rojko ( snílek), smäd ( žízeň), olovrant ( svačina), bezočivý ( drzý), čiastkový ( dílčí), naraňajkovať sa ( nasnídat se), nadobudnúť ( získat), naozaj ( doopravdy), skôr ( dříve) atd. A Slovákům by mohla být záhadou česká slova jako řezník ( mäsiar), koště ( metla), polibek ( bozk), buřt ( safaládka), sudý ( párny), lichý ( nepárny), dělat ( robiť), uklidit ( upratať), teď ( teraz) atp.

Mnoho nositelů odlišných pojmenování najdeme v říši zvířat: kočka je slovensky mačka, pulec – žubrienka, fena – suka a beruška – lienka, i mezi rostlinami: libeček je ligurček, lékořice – sladké drievko, meruňka – marhuľa, chřest – špargľa a sky řekne kaleráb.

kedlubna

Co usnadní porozumění

se sloven- I když nevlastníme slovník, jsme oproti dřívějšku ve výhodě, protože slovníky slovenštiny a češtiny i stručné překladové slovníky jsou dostupné na internetu. Při přímé komunikaci se přirozeně můžeme na neznámé slovo zeptat. Češi a Slováci, zejména ti, kteří jsou častěji v kontaktu s druhým jazykem a mají o něm bližší povědomí, mohou někdy uplatnit i jistou komunikační strategii, která vzájemné porozumění usnadní.

Zmožných synonymních pojmenování zvolí ta slova, která jsou společná slovenštině i češtině. V konkrétní situaci by Slovák mohl např. použít výraz mláka, který je ve slovenštině pro označení louže nejběžnější, či barina, obě slova jsou ale pro Čecha značně neprůhledná. Když však uslyší kaluž či kaluža, které mají čeština a slovenština společné, neporozumění se vyhnou. A stejně tak Čech může vyjít vstříc Slovákovi užitím slova kaluž namísto louže, které nemá slovenština.

Kdo ještě zažil společný stát, pamatuje si název sportovních zpráv Góly, body, sekundy. Byla v něm záměrně zvolena slova společná oběma jazykům. Využila se možnost volby slov z českých synonym gól a branka, sekunda a vteřina, jelikož slovenština zde synonymní pojmenování nemá.

Mezi synonymy, kterými je možné si pomoct, má např. slovenština s češtinou společná slova okno vedle oblok, štekať vedle brechať, áno vedle hej, čeština zase disciplína vedle kázeň (slovensky jen disciplína), dým vedle kouř ( dym), suma vedle částka ( suma). Rozdílů ve slovní zásobě češtiny a slovenštiny není málo, ale s trochou snahy vzájemného porozumění dosáhneme.