Horečka, Vltava, kýta

Zima je jak obluda Balrog z Pána prstenů. Už se zdála být poražena mocí Gandalfovou, už padala z můstku do podsvětní propasti – ale ještě se z těch hlubin ohnala ohnivým chvostem. Prozaicky řečeno, těsně před Zeleným čtvrtkem jsem klesl, sražen horečkou. Běda, Velikonoce bez kostela. A tak jsem se těšil do Martina ve zdi, zvláště na velkopáteční kázání Jana Štefana.

Co zbývalo, než vzít to z pozitivní stránky. Za prvé, aspoň si člověk prověří, co má opravdu „natvrdo“uloženo v paměti z liturgie, z velikonočních hymnů a biblických čtení na příslušné dny. Za druhé, aspoň má člověk dost času poslouchat rozhlas. Zjistí, že některé stanice skýtají velikonoční program tak skvělý a intenzivní, až má posluchač básnických křížových cest a barokních kantát

Pondělí Neff nad hlavu a začne raději meditovat o tom, na kolik stupňů a na kolik hodin dát péci jehněčí kýtu v římském hrnci.

Ano, hovořím samozřejmě o stanici Vltava. O to víc však zatahá za uši, když se uprostřed promyšleného a vybroušeného programu ozvou naprosté historické nesmysly.

Ve velkopátečním pořadu o Kristově trnové koruně se rozebíraly středověké cesty slavného ostatku z Palestiny do Byzance a cesty jeho úlomků z pařížské Sainte Chapelle až do naší jihočeské Zlaté Koruny. Jenže, jako literární ilustrace, jak to bylo s trnovou korunou na Golgotě, je uveden úryvek z vizí Anny Kateřiny Emmerichové. Běda však, knihy s autorským označením „Emmerichová“sepsal německý romantik 19. století Clemens Brentano po-

Úterý Putna

Středa Baldýnský dle útržků zbožných poudaček negramotné jeptišky Emmerichové a hlavně podle svých vlastních představ o tom, jak má „pořádná“lidová zbožnost vypadat. Knihy „Emmerichové“jsou mimořádně důležitým dokladem o vývoji religiozity od baroka k romantismu. Se zprávami evangelistů a vůbec prvních křesťanů o dění na Golgotě však nemají společného pranic.

A když jsme u zpráv evangelistů: v bělosobotním pořadu o velikonoční symbolice barev tvrdila historička, že prý byl Ježíš podle evangelisty Lukáše mučen v bílé tunice. Jistě, o genezi „Emmerichové“je třeba být hlouběji poučen, neboť nábožná nakladatelství chrlí „Emmerichovou“dál, a ovšem bez vysvětlení. Lukášovo evangelium však stačí otevřít a přesvědčit se, že to je nesmysl. Bílé roucho má Ježíš při proměně-

Čtvrtek Rejžek ní na hoře Tábor, a pak až andělé u prázdného hrobu.

Proč se pohoršovat nad těmito trapnými, leč drobnými dírami ve skvostné stavbě velikonoční Vltavy? A to v době, kdy se jinde blábolí v souvislosti s Velikonocemi tak leda o „pokakání beránkem“? V době, kdy jinde kynou nikoliv nechtěné omyly, ale vědomé lži a hoaxy, jako dobře zadělaný mazanec? Proto, že zápas o pravdu začíná v přesném rozlišování doby a charakteru historických pramenů; jinak řečeno: v detailu. Kýtu jsem dal péci na 150 stupňů, na tři a půl hodiny. Horečka pominula. MARTIN C. PUTNA

Pátek Šustrová

Sobota Klíma