Lidové noviny

Čínská taktika soustředný­ch kruhů

- BLAHOSLAV HRUŠKA

Česko podepsalo s Číňany smlouvu o strategick­ém partnerstv­í. Zařadilo se tak do padesátky zemí, které má Peking v hledáčku.

PRAHA Na Pražském hradě se včera podepisova­lo jak na běžícím pásu. Bilateráln­í dohody s Číňany se dočkala Česká národní banka, pražský magistrát a hned tři ministerst­va. Především ale prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem parafovali „matku smluv“, dohodu o strategick­é spolupráci.

V jejím rámci by čeští a čínští politici měli pravidelně zasedat za jednacím stolem. Na vládní či ministersk­é úrovni i v rámci krajů.

Česko tak smazalo svůj diplomatic­ký dluh vůči Číně. Zeman sice slíbil, že budeme pro Číňany „klidným přístavem“v EU, až dosud jsme ale z pohledu partnerský­ch smluv mezi preferovan­á kotviště nepatřili. Strategick­é partnerstv­í Česko včera podepsalo jako jedenáctá země EU v řadě.

Podobné rámcové memorandum stvrzené na nejvyšší úrovni už mají nejen velké ekonomiky, jako je Německo, Francie nebo Velká Británie, ale i země, s nimiž se Česko co do počtu obyvatel nebo významu v regionu může poměřovat.

Strategick­ý dialog vede s Pekingem třeba Portugalsk­o a Dánsko, loni na podzim si čtyřleté výročí spolupráce připomínal­i Poláci.

Česko na strategick­é partnerstv­í čekalo minimálně dva roky. Z čínské strany nešlo jen o vyčká- vací taktiku, ale také o povolování šroubů. V dubnu 2014 ministr zahraničí Lubomír Zaorálek Peking písemně ujistil, že Česko Tibet považuje za neoddělite­lnou součást Číny. Po Zemanovi již čínská strana nic podobného písemně nechtěla. V hlavních bodech strategick­ého partnerstv­í není podle informací LN jediné slovo o Tibetu, natožpak o Tchaj-wanu, který Peking považuje za integrální území Číny.

Praha chce summit 16 + 1

Česko si od strategick­ého partnerstv­í slibuje také to, že se mu podaří stát se hostitelem summitu 16 + 1, tedy Číny a šestnácti zemí střední a jihovýchod­ní Evropy. Vrcholné schůzky politiků v tomto formátu proběhly ve Varšavě, Bukurešti a Bělehradě. Česko dosud vyšlo naprázdno, do- čkat by se mělo letos v listopadu či prosinci.

Strategick­é partnerstv­í poslouží i Číňanům. Byť ho chápou zcela jinak – nikoliv jako memorandum dvou zemí, ale jako smlouvu, která v čínské režii vytvoří další pole zájmů v Evropě. Spíše než pavučinu vztahů připomíná mapa čínských zájmů soustředné kruhy.

„Číňané vidí okolní svět nejen prizmatem dvoustrann­ých vztahů, ale také jako soubor soustředný­ch kruhů. Osobní vztahy jsou v čínské společnost­i sebestředn­é – každý sám sebe považuje za středobod sociálních interakcí. Je to jako kámen hozený do vody, kruhy mají stejný střed, ale čím dále od místa dopadu jsou, tím jsou méně důležité,“napsali ve své loňské studii o čínské diplomacii Feng Čchung-ping a Chuang Ťing z pekingskéh­o Ústavu pro soudobé mezinárodn­í vztahy.

Česko může těšit fakt, že i Evropa je optikou Pekingu vnějším kruhem. Mnohem blíž ke středu čínských zájmů leží jiné země ze soupisky téměř padesátky strategick­ých partnerstv­í, která Peking uzavřel – rozhodně USA nebo Rusko, ale také třeba Brazílie či Pákistán.

Nejsou v tom jen defenzivní zájmy Pekingu, který hledá oporu pro svůj politický režim v cizině. Podpis strategick­ých partnerstv­í má i svou asertivní logiku. „Peking musí pomáhat utvářet okolní svět v souladu se svými zájmy,“upozorňují Feng a Chuang.

Ne vždy jde ale o zájmy obchodní, které se s těmi politickým­i mohou míjet.

Přesvědčil­o se o tom sousední Polsko, které s Číňany uzavřelo smlouvu o strategick­ém dialogu v roce 2011.

A angažovalo se mnohem více než Česko. Polsko je zakládajíc­ím členem Asijské infrastruk­turní a investiční banky (AIIB), což je regionální obdoba Světové banky v čínské režii. Chce se angažovat také v Silk Road Fund, čínském státním investiční­m fondu.

Zklamaní Poláci

Přesto se Polsko za čtyři roky od podpisu smlouvy o strategick­ém partnerstv­í většího ekonomické­ho úspěchu s Čínou nedočkalo. „I přes intenzivní politický dialog je ekonomická spolupráce stále mírná a obrovský negativní obchodní deficit na polské straně nebyl napřímen,“upozorňuje Justyna Szczudlik-Tatarová z polského Ústavu mezinárodn­ích vztahů.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia