Britské konzervativce rozděluje brexit
Ať dopadne referendum o členství v Evropské unii jakkoli, premiéru Davidu Cameronovi se zřejmě těžko podaří sjednotit rozštěpené vládní konzervativce. Může to skončit až hlasováním o lídrovi strany.
LONDÝN/PRAHA Necelé tři měsíce před referendem, které rozhodne o setrvání Velké Británie v Evropské unii, houstne atmosféra v britské vládě.
Zatímco konzervativní premiér David Cameron, jenž v polovině února vyjednal nové podmínky britského členství, vede kampaň za setrvání v EU, oznámilo hned šest členů kabinetu, že budou hlasovat pro brexit.
Šéf vlády se předtím marně snažil prosadit, aby vláda před referendem vystupovala jednotně. Na- konec dal členům kabinetu volnou ruku a zároveň jim slíbil, že odlišný názor jejich pozici ve vládě neohrozí.
Tento systém ale zřejmě v posledních dnech přestává fungovat. V britském tisku se to hemží zprávami, že si prý stále víc euroskeptických ministrů stěžuje, že nemají přístup k některým strategickým dokumentům a premiér s nimi údajně téměř nekomunikuje.
Jak moc je nálada u konzervativců vyhrocená, ukazují dozvuky nedávné demise ministra práce a důchodů Iaina Duncana Smithe. Ten je známý svými euroskeptickými postoji a byl jedním z prvních členů kabinetu, kteří sdělili, že budou podporovat brexit.
Duncan Smith oficiálně opustil vládu na protest proti škrtům v sociální oblasti, s nimiž počítal návrh státního rozpočtu na příští rok. V dramatickém dopise obvinil svého stranického kolegu, ministra financí George Osborna, že plánovaný rozpočet je v rozporu se zájmy státu, protože podporuje bohaté na úkor znevýhodněných. Osborne kvůli tomu čelí výzvám, aby i on odešel z vlády a pomohl uklidnit zjitřenou náladu.
Útoky na šéfa státní pokladny se v rámci Konzervativní strany hromadí i z jiného důvodu. Ministr je totiž nejen nejbližším Came- ronovým spojencem, ale také vedl hlavní jednání s Bruselem o podmínkách pro setrvání Británie ve společenství.
Spory se navíc prohlubují i mezi zbývajícími členy kabinetu. Další euroskeptický ministr, šéf spravedlnosti Michael Gove, zase viní vládního kolegu Jeremyho Hunta, který má na starosti zdravotnictví, že „šíří paniku“v souvislosti s možnými dopady brexitu na systém státní zdravotnické péče.
Britové si totiž případná rizika zřejmě uvědomují stále silněji. Jak uvedl list The Times, každý den údajně okolo stovky britských důchodců opouští Španělsko z obav, co by se po brexitu stalo s jejich sociálním zabezpečením.
Obama varuje před důsledky brexitu
Značnou nervozitu mezi konzervativci vyvolává i dubnová návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy v Londýně.
Oficiálně se sice bude chtít šéf Bílého domu, jemuž na sklonku roku skončí mandát, s Brity rozloučit, ale z dřívějších vyjádření amerického prezidenta vyplývá, že je bude chtít přesvědčit, aby v referendu koncem června hlasovali pro setrvání v Evropské unii.
Obama v minulosti již několikrát varoval, že Británie ztratí vliv, pokud odejde z EU.
K útoku proti Obamovi už před několika týdny zavelel zejména konzervativní londýnský starosta Boris Johnson, jenž označil prezidentovy obavy za zcela klamné.
Johnson k tomu využil svého pravidelného sloupku v deníku Daily Telegraph. Zde nařkl prezidenta z „do očí bijícího a přemrštěného pokrytectví“.
„Dokázali byste si představit, že by Američané souhlasili s tím, aby se jejich demokratické uspořádání podvolilo takovému systému, jaký dnes máme v Evropské unii?“položil si starosta řečnickou otázku. Sám Johnson přitom dlouho váhal, jestli podpoří stoupence, nebo odpůrce členství.
Až poté, co Cameron představil závěry jednání s EU, se postavil na stranu brexitu. Johnsonovi letos v květnu končí mandát v čele londýnské radnice a v médiích se otevřeně spekuluje, že pokud by premiér Cameron referendum prohrál a rozhodl se odstoupit, přihlásil by se ambiciózní Johnson o jeho nástupnictví.