Mistr Hašiš a jeho koptský učeň
Bída a sen – tak by se dala pojmenovat hlavní témata povídek a románů francouzsky píšícího egyptského spisovatele Alberta Cosseryho (1913–2008).
Autor, označovaný za stoupence filozofie lenosti, strávil většinu života v Paříži, obývaje přes padesát let stejný hotel, ale Egypt, kde se narodil v dobře situované rodině koptského, tedy křesťanského původu, zůstal úhelným kamenem všech jeho próz. V Káhiře navštěvoval francouzské školy a studoval literaturu. Jeho esprit i tvorba učarovaly Henrymu Millerovi, se kterým se seznámil v roce 1940 v USA, nebo Albertu Camusovi, ale do širšího čtenářského povědomí začal pronikat až koncem 80. let a k nám se dostává – nepočítáme-li český překlad románu Dům jisté smrti z konce 40. let – teprve nyní.
Sen a jiné drogy
Po Cosseryho prvotině – povídkovém souboru Bohem zapomenutí lidé (1940, čes. 2014) – se u nás letos dočkal vydání i jeho román Hrdí žebráci z roku 1955, označovaný mnohými za autorovo vrcholné dílo. Petra Januse vystřídala v roli překladatele Eva Balcarová a také ona si s náročným převodem textu autora pověstného cizelováním každé věty poradila na výbornou. S povděkem je třeba kvitovat přílohu knihy, zahrnující mimo jiné Cosseryho nekrolog, jejž pro francouzský deník Libération napsal Christophe Ayad a který v tuzemském kontextu představuje dosud nejzevrubnější pojednání o dotyčném spisovateli. Stejně jako v povídkovém debutu nachází autor i tentokrát své hrdiny v nejchudších čtvrtích Káhiry, mezi vyděděnci, žebráky a drobnými kriminálníky, aby na nich ilustroval své životní krédo, jež sdílel s antickými kyniky: „Být svobodný a hrdý a nemít co ztratit.“Kvarteto hlavních postav přitom reprezentuje různé stupně na cestě člověka k osvobození se od materiálního útlaku, tedy k dobrovolné, radostné a důstojné bídě. Vévo- dí jim respektovaný mistr, bývalý univerzitní pedagog Gauhar, který prostřednictvím chudoby a požívání hašiše nabyl kýženého poznání a míru („Jeho život se omezoval jen na to nejzákladnější, nijak nepodléhal vzruchům vášní a hladce plynul jako poklidný sen. Byla tady pouze droga.“).
Mistr ovšem potřebuje svého učedníka, proto zde nechybí Gauharův obdivovatel a současně dodavatel hašiše Jéghen. Scestné pojetí shodného ideálu zase ztělesňu- je al-Kurdí, znuděný ministerský úředník a salonní revolucionář. Nejzajímavější figurou je však představitel jimi opovrhované moci, vnitřně rozpolcený vyšetřovatel ad-Dín, jemuž se setkání s Gauharem a jeho životní filozofií stává osudným. Bída je sice hlavním, avšak nikoliv jediným leitmotivem Hrdých žebráků, stejně jako nad Bohem zapomenutými lidmi se nad nimi vznáší dvojice orientálně příznačných motivů – spánek a sen. Celý příběh ostatně začíná Gauharovým probuzením, kdy „skutečnost se zdála tak blízká jeho snu, že na chvíli znejistěl“. Obyvatele starého města pak nedokáže z podivné ospalosti vytrhnout ani vražda mladé nevěstky a následné pátrání po jejím vrahovi, které se bytostně dotýká i čtveřice hlavních hrdinů.
Šťastný existencialista
Neskrývaný filozofický podtext přitom Cosseryho próze nijak neubírá na čtivosti, její žánrovou blízkost románu a` la th`ese autor vyvažuje absurdním humorem a originalitou postav. Společenskokriticky laděný příběh, pojednávající v podstatě o dosti vážné problematice (byť nezatížené konkrétními historickými reáliemi), tak nadlehčují motivy, jako je hoteliér mající pro své hosty všehovšudy tři přikrývky nebo beznohý a bezruký žebrák, vystavený dennodenně manželčiným žárlivým scénám.
Albert Cossery je nadmíru zajímavým prozaikem, v jehož díle se šťastně propojilo silné téma s vypravěčským nadáním a smyslem pro humor i absurditu lidské existence. Na rozdíl od literárních plodů existencialismu či jeho předchůdců (např. Dostojevského), s nimiž Cosseryho tvorbu pojí reflexe lidského údělu, otázka naší (ne)svobody a morálky či revolta vůči společenským institucím a konvencím, však příběhy egyptských bídníků ze staré Káhiry nejsou prosty optimismu. „Život je krásný,“prohlašoval jejich autor ještě dlouho poté, co překročil práh devadesátky.
Albert Cossery: Hrdí žebráci.
Autor je bohemista