Svěrák na Hrad
Smračnopozorem sleduje část národa servilní manévry, které pořádá domácí politická reprezentace u příležitosti návštěvy čínského prezidenta; takové nebyly, snad ani když do Prahy zavítal soudruh Brežněv. Jediný rozdíl snad byl v tom, že podél tehdejší Leninovy, dnes Evropské třídy byla povinně nahnána školní dítka s mávátky. A když se tak člověk dívá na to, jak berou za své humanistické ideály Václava Havla a jak se politici lámou v pase v předtuše úžasných čínských investic, a ještě se hádají, kdo se první a nejlépe plazil, je mu na nic. Že ani americký prezident a britský premiér se v zásadě nechovali jinak, moc nezahřeje.
Jedno je jisté, máme prezidenta, který na někdejší ideály zvysoka kašle, veřejně a s gustem pronáší libovolné nehoráznosti a vleče nás na Východ, ačkoliv jsme si mohli za čtyřicet let dobře ověřit, co to znamená. Jeho primitivní populismus mu ale pěkně vychází a dá se očekávat, že bude-li se o prezidentský úřad ucházet znovu, bude znovu favoritem bez konkurence (a ani kdyby se zhoršil jeho zdravotní stav, by se nic nezměnilo, to by mu snad ještě přihrálo body, jelikož by ho lid hned litoval).
Leda že by se našel protikandidát, kterého národ miluje. A to tak, že si zapisuje do deníčku, když se k němu mohl přiblížit a vyměnit s ním pár slov. Kandidát, na kterého nebude moci prezident Zeman nakydat hnůj, protože by mu to právě lidem nebylo odpuštěno. Kandidát, který bude umět reprezentovat, je vzdělaný, kreativní, laskavý a má smysl pro humor, není hulvát a jistě by se u korunovačních klenotů nepotácel. Je též zachovalým štramákem a jmenuje se Zdeněk Svěrák. Že mu právě bylo osmdesát? Italský prezident Napoletano byl v roce 2006 zvolen v 81 letech a v úřadu byl do loňského roku. Už padaly různé návrhy, jako Jaromír Jágr, dříve se také volávalo Hašek na Hrad, ale není to ono. Namístě je ovšem obava, že jako každý člověk, která má své „métier“a zjevně ho pořád baví, ani Zdeněk Svěrák nebude chtít vyměnit psaní a hraní za tak otravnou činnost jako prezidentování. Snad by měl ale zvážit, že někdy se musí člověk obětovat pro blaho celku. Anebo ať je prezidentem Jára da Cimrman. I to by bylo lepší, než jak je to teď.