Březen – měsíc zdražení u pump
Uplynulý měsíc byl po roce první, ve kterém po většinu dnů ceny u pohonných hmot rostly.
PRAHA Pouhých šest dnů v březnu klesala u čerpacích stanic cena benzinu. Ve zbytku měsíce už pumpaři přepisovali cenovky do plusu a ukončili tím dlouhotrvající zlevňování.
Benzin za tu dobu podražil o 60 haléřů v průměru, a nafta dokonce o korunu. Podle analytiků by se v dubnu už ale situace nemusela opakovat.
Podobné vytrvalé zdražování zažilo Česko naposledy zhruba před rokem. Jenže tehdy se cena litru benzinu pohybovala kolem 30 korun a šplhala postupně až k červnovým 33 korunám.
Dnes je pro řidiče situace mnohem příznivější. I po měsíčním zdražování platí za Natural 95, podle republikového průměru kartové společnosti CCS, jen něco přes 27 korun a nafta stojí skoro šestadvacet korun.
Mohlo být i dráž
Ceny na stojanech benzinek reagovaly v březnu s jistým zpožděním na vývoj burzy s benzinem a naftou v Rotterdamu a tento trh zase bezprostředně následuje aktuální světové ceny ropy. Burzovní hodnota, ze které se u nás kalkulují velkoobchodní ceny, u benzinu za uplynulý měsíc vzrostla o 50 procent, nafty o deset procent.
Zdražení u českých pump postupovalo o poznání pomalejším tempem díky příznivějšímu kurzu koruny vůči dolaru a snižování marží, ke kterému pumpaři přistoupili po předchozích měsících vylepšování zisků.
Ceny u čerpacích stanic a ceny ropy Brent
„Průměrné marže distribučních sítí jsou nyní dokonce mírně pod dlouhodobým průměrem,“popisuje situaci ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Jen za minulý týden si benzin připsal na průměrné ceně 25 haléřů a nafta 20 haléřů.
V následujících dnech bude růst cen pokračovat, ale spíše jen u benzinu. Nafta – vzhledem k příznivějšímu vývoji ceny dieselu na rotterdamské burze – poroste jen v řádu jednotek haléřů.
Majitelé naftových vozů si tak při tankování udrží nebo možná ještě zvýší cenovou výhodu oproti řidičům vozů na benzin. Diesel totiž zůstává už celý rok, a to i přes zimu, levnější než Natural 95. To je poprvé za několik posledních let.
Dosud platilo, že cena nafty po dobu topné sezony v zimních mě- sících převýšila kvůli zvýšené poptávce po topných olejích cenu benzinu.
„V této zimě takový efekt nenastal. Jedním z důvodů je teplejší počasí, takže topné oleje, které jsou složením téměř totožné s naftou, nešly tolik na odbyt. A pak také naftě stále víc konkurují různá alternativní paliva, která sice stále tvoří jen malý podíl na celkové spotřebě pohonných hmot, ale jejich vliv je rostoucí,“připomíná Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, která sdružuje Benzinu, OMV, Shell, MOL a další velké prodejce a distributory pohonných hmot.
U českých pump nastala situace, ve které domácí vlivy jako kurz koruny, marže pumpařů nebo paradoxně i vysoká míra zdanění působí příznivě na peněženky řidičů. Fixně daná spotřební daň (u nafty skoro 11 korun a u benzinu téměř 13 korun) tvoří společně s DPH už dvě třetiny výsledné ceny litru paliva. Ropa, respektive burzovní cena, tak ovlivňuje jen třetinu částky, za jakou tankujeme u pump.
Někomu hůř, někomu líp
Cenový propad ropy, způsobený výrazným převisem nabídky nad poptávkou, sice způsobuje miliardové ekonomické ztráty zemí, ve kterých se surovina těží, ale na druhé straně díky prudkému poklesu cen pohonných hmot se oživuje jejich spotřeba a tím i zisky distributorů a prodejců. Levná surovina zase pomáhá výrobcům pohonných hmot, v Česku zejména holdingu Unipetrol.
V roce 2014 dosáhla cena ropy Brent maxima 120 dolarů za barel. Loňská maximální hodnota byla na úrovni 65 dolarů a letos zatím nejvýš dosáhl barel ropy k necelým 42 dolarům.
I přes ztráty, které extrémně levná ropa způsobuje zemím, jako je Rusko, Venezuela, ale i Saúdská Arábie nebo Spojené státy (u řady lokalit už ani nepokryje náklady na těžbu), se největší producenti nedokážou shodnout na společném postupu a významnějším omezení produkce. Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že celosvětový převis nabídky ropy zmizí až v příštím roce.