Éra Tošovského v čele ČEPS končí
Dnešní mimořádná dozorčí rada státní akciovky má podle informací LN odvolat šéfa představenstva a nahradit ho Janem Kalinou
PRAHA O tom, že někdejší ministr Fischerova úřednického kabinetu Vladimír Tošovský přijde omísto předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti ČEPS, se v kuloárech intenzivně mluví od začátku letošního roku. Dnes se zákulisní zprávy podle zdrojů LN naplní – sejde semimořádná dozorčí rada, aby šéfa státní energetické firmy vyměnila.
„Nevím, co se stane. Pokud mě odvolají, půjdu. Pokud ne, budu v práci pokračovat. Sám určitě neskončím, to se nestane. Nevidím pro to žádné důvody, firmamá výsledky, jaké nikdy neměla,“řekl LN Tošovský.
Správci přenosové soustavy, který se stará, aby v zemi nenastal blackout, loni díky zvyšující se spotřebě elektřiny meziročně povyrostl zisk před zdaněním na dvě miliardy. Důvody pro Tošovského konec jsou ale spíš v osobní rovině – o jeho výměnu se zasazoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). A nahrálo mu v tom podezření z netransparentního rozdělování zakázek v ČEPS.
Očistný manuál
Svůj podíl na výměně šéfa strategické státní firmy měla i prověrka protikorupčních pojistek, kterou se ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) rozhodl provést ve všech firmách v jeho působnosti. V polovině loňského prosince ministr „své“firmy obeslal dopisem, v němž je vyzval, ať si zkontrolují, že mají dobře nastavený systém zadávání veřejných zakázek. Tak, aby nikoho nezvýhodňoval a nezavdával příčiny k pochybnostem či podezřením. Tím, že nejen ČEPS adoptuje „transparentní manuál“, chtěl Mládek premiérovi dokázat, že personální výměna v energetické akciovce není zapotřebí. Prověrka uskutečněných výběrových řízení, jichž se chopila dozorčí rada, ale neskončila příliš uspokojivě.
Mnohé ze zakázek dlouhodobě získávají elektromontážní společnosti sdružené v byznysovém království Daniela Křetínského, což se nelíbí konkurenčním firmám a mají tendenci to ČEPS vyčítat.
To samo o sobě dobrému jménu společnosti, která má na přeno- sovou soustavu monopol, neprospívá, ale v mezičase se podle informací LN objevily pochybnosti i ze strany, kterou lze těžko podezřívat z konkurenčního boje. Na problematické tendry upozornily tajné služby ve svých hlášeních.
Zájem o spolupráci se správcem přenosové soustavy je velký, protože ročně utrácí miliardové částky za trafostanice a dráty vysokého napětí. „ČEPS investuje do nové infrastruktury přibližně pět miliard korun ročně. Celkem tedy do roku 2025 vydá kolem 60 miliard,“řekla již dříve mluvčí společnosti Barbora Peterová.
Mezi oficiálními důvody odvolání Tošovského ale nic ze zmíněných výhrad nezazní. Jednoduše se projeví „vůle akcionáře“a odcházející předseda představenstva si vyslechne poděkování.
Personální rošády
ČEPS musí v nadcházejících letech dát hodně peněz do modernizace a posílení elektrického vedení. Jedním z důvodů jsou nápory německé energie z větrných elek- tráren, české dráty musejí zvládat převádět přebytky do Polska a na Slovensko. Druhý motiv pro rozsáhlé investice spočívá v tom, že se změnil model, jak se v České republice elektřina vyrábí. Už se nepřenáší jen z velkovýroben do domácností, naopak do sítě dodávají i domácnosti, na jejichž střechách v posledních letech vyrostly fotovoltaické panely.
Tím, kdomá někdejšího ministra průmyslu z úřednické vlády Jana Fischera nahradit, je člen představenstva Jan Kalina, který do vedení přibyl loni na podzim. Složitě se ještě až do včerejší noci vyjednávalo, kdo přijde na uvolněné místo řadového člena představenstva. Výsledek nebyl do uzávěrky LN známý.
Nejde o jediného významného šéfa pod ministrem Mládkem, jehož kariéra byla v ohrožení. Omísto málem přišla i předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Ministerstvo vnitra se ji pokoušelo podřadit pod služební zákon, což by znamenalo konec ve funkci, protože se proti ní vede trestní řízení.
Mládkův resort od začátku sporu namítal, že předseda národního regulátora patří mezi funkce zařazené do výjimek a spravované podle speciálních zákonů. Místo Vitáskové zachránila na poslední chvíli legislativní rada vlády, která se přiklonila k právnímu výkladu ministerstva průmyslu.