Každý by měl znát svůj cholesterol
Včas nerozpoznaná a neléčená vysoká hladina cholesterolu se může projevit až akutním infarktem, nebo dokonce náhlým úmrtím, upozorňuje docent Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu a kardiolog III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
LN Změnil se v průběhu let pohled medicíny na pacienty s vysokou hladinou cholesterolu?
První výsledky studií ukazující na přímý vztah mezi vysokou hladinou cholesterolu a srdečním infarktem byly publikovány před více než 40 lety. Jejich závěry jsou ale stále platné. Tedy i pozdější práce jednoznačně prokáza- ly, že vysoká hladina cholesterolu je rizikový faktor pro rozvoj onemocnění srdce a cév. Samozřejmě se ale spolu s rozvojem medicínského poznání vyvíjí i náš pohled na pacienty. Dnes jako „zdravé“prosazujeme nižší hladiny cholesterolu než před dvaceti lety. Výzkum totiž prokázal, že riziko cévních onemocnění klesne tím více, čím nižší hladiny LDL-cholesterolu dosáhneme.
LN Jak se změnila léčba pacientů?
Na přelomu 80. a 90. let přicházely na trh statiny, dnes jedny z nejrozšířenějších léků vůbec, které umí snižovat hladiny nebezpečného LDL-cholesterolu i o více než 50 procent. Poté následovaly další možnosti: léky specificky blokující absorpci cholesterolu ve střevě, v nedávné době byly pro použití schváleny i injekční formy léků k léčbě zvýšeného cholesterolu. Pro nejtěžší případy máme k dispozici i možnost přístrojového očištění krve od LDL-cholesterolu. Tzv. aferéza selektivně dokáže „vychytat“LDL-cholesterol v kapsli napojené na přístroj obdobný dialýze.
LNV čem se liší „injekce na cholesterol“od ostatních léků?
Nejběžnější a nejúčinnější léky, statiny, blokují zásadní enzym, který buňky využívají pro tvorbu cholesterolu. Tak dojde k poklesu koncentrace cholesterolu uvnitř buňky a ta začne cholesterol vychytávat z krve. Nejdůležitější je tento efekt v játrech, která mají zásadní postavení v metabolismu nejen cholesterolu. Jiné léky blokují vstřebávání cholesterolu ve střevě, což vede k poklesu jeho „přítoku“do jater. Jaterní buňky opět reagují podobně jako v předchozím případě, začnou více cholesterolu vychytávat z oběhu. Při kombinaci obou léčebných principů se výsledný efekt sčítá a dosahujeme poklesu hladin LDL-cholesterolu až o 70 procent. Starší a méně používané léky, tzv. pryskyřice, vážou ve střevě žlučové kyseliny, které mají vysoký obsah cholesterolu. Tak se zvýší vylučování cholesterolu z organismu, stoupne produkce žlučových kyselin v jaterní buňce a ta opět zvýší vychytávání cholesterolu z oběhu. „Injekce na cholesterol“pak blokují specifickou bílkovinu, čímž se zvýší počet receptorů pro LDL-cholesterol na jaterní buňce a ta opět „spotřebuje“více cholesterolu z krve.
LN Je nutné tyto léky užívat trvale?
Problémem je, že jsme schopni nesprávně fungující metabolismus pomocí léků zlepšit, ale nejsme schopni jej „opravit“. Proto při vysazení léků, v závislosti na tom, jaká léčba je použita, mizí efekt během několika dnů, v případě injekční léčby několika týdnů. V zásadě léky nefungují, nejsou-li v těle přítomny v dostatečné koncentraci. Je tedy nesprávné, pokud při úspěšném snížení hladiny cholesterolu léky je terapie ukončena.
LN Co se stane, když pacient léky vysadí?
Víme, že vysazení léků vede k opětovnému vzestupu rizika cévní komplikace aterosklerózy, které se snižuje tím více, čím déle hladinu cholesterolu snižujeme. Rozhodnutí o farmakologické léčbě je tedy ve velké většině případů rozhodnutím na celý život. Při správné indikaci je ale jisté, že to bude život delší a s menším rizikem cévních příhod.
LN V jakém věku by se měl člověk začít zajímat o svůj cholesterol?
Hladinu cholesterolu by měl znát každý dospělý. Měření její hladiny je součástí preventivní prohlídky, kterou všichni mohou absolvovat ve věku 18 let. Existují ale situace, kdy je třeba koncentraci cholesterolu znát i u dětí. Typickým příkladem jsou rodiny, v nichž se vyskytuje familiární hypercholesterolemie (dědičně podmíněné výrazné zvýšení cholesterolu). Takoví pacienti mají už od dětství až několikanásobně zvýšené hodnoty cholesterolu. Nejsou-li včas léčeni, cévní komplikace aterosklerózy (infarkt myokardu, mozková mrtvice, postižení tepen dolních končetin) se mohou dostavit třeba už po 20. roce věku. Proto v rámci periodických prohlídek dětí zjišťují dětští lékaři v 5 letech dítěte, zda se v rodině nevyskytuje vysoký cholesterol nebo předčasný výskyt cévních onemocnění. V případě pozitivního nálezu navrhují vyšetření krevního cholesterolu. Zvýšená hladina cholesterolu navozuje onemocnění nazývané ateroskleróza, které může probíhat zcela asymptomaticky. Nejhorší scénář představuje nerozpoznaná a neléčená vysoká hladina cholesterolu, která se projeví až akutním infarktem nebo dokonce náhlým úmrtím pacienta. Tomu lze zabránit právě včasnou diagnostikou.