Školní třídy zaplnili Husákovi vnuci

Silné populační ročníky takzvaných Husákových vnuků a budování satelitů v okolí velkých měst. To jsou dva hlavní problémy, které způsobily, že jsou české základní školy přeplněné. Pomoci má 1,1 miliardy korun na podporu regionů.

PRAHA Ve zhruba dvacetikilometrovém prstenci okolo Prahy v minulých letech vyrostla nová výstavba. Zvýšil se tak zde počet obyvatel, a tím i školáků. V místě jejich bydliště ovšem základní školy nejsou. Hlásí se proto do těch v okolí. Jenom v tomto regionu podle propočtů starostů chybělo v nejkritičtější etapě 150 tříd.

Jednou z obcí, která má s přetlakem žáků bohaté zkušenosti, jsou Dolní Břežany (Praha-západ). Zdejší škola měla dříve devět tříd. Díky provizorním opatřením vzniklo tříd 14, a ani to nestačilo. „V listopadu jsme otevřeli nový školní pavilon, a tím jsme dlouhodobý kapacitní problém snad definitivně vyřešili,“řekl LN starosta obce Věslav Michalik.

Podle odhadů se s nedostatečnou kapacitou škol v celém Česku potýká nejméně 350 obcí. Prostory, kam posadit žáky, hledají leckdy alternativně. Učí se ve sborovnách, ale třeba i v jídelnách.

Varovali jsme včas

Na situaci, kterou způsobuje nedostatečná občanská vybavenost v satelitních výstavbách, upozorňoval Michalik s ostatními starosty už před osmi lety. „Odezva státu na tento problém přichází ale až nyní,“řekl LN Michalik.

Se sociology a statistiky se shoduje, že se na silnou populační vlnu šlo připravit. Čísla Českého statistického úřadu mluví totiž jasně. Počet živě narozených dětí se začal výrazně zvyšovat od roku 2007, kdy na svět začali přicházet tzv. Husákovi vnuci. Narodilo se jich téměř 115 tisíc. O rok dříve statistika ukazuje až o 10 tisíc méně. Vrchol nastal v roce 2008, kdy přišlo na svět 119,5 tisíce dětí.

Ministerstvo financí vyhovělo v rámci třetí vlny dotačního programu 38 projektům v celkové hodnotě 1,1 miliardy korun na podporu regionálních škol. Resort projekty pro léta 2016 až 2018 podpoří částkou 770 milionů. Stát se totiž na financování projektů podílí ze 70 procent. „Enormní zájem vychází z přetrvávajícího nedostatku míst v základních školách v blízkosti velkých měst, kam se stěhují mladé rodiny,“vyjádřil se ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Pro letošní rok ministerstvo počítá se 440 miliony korun. Sumu navýšilo z původních 200 milionů a na navýšení využilo peníze z úspor na obsluze státního dluhu, které se podařilo získat díky nízkým úrokovým sazbám.

Peníze mají jít na výstavbu kmenových tříd a specializovaných učeben. „Celkem díky dosavadním třem výzvám pojmou pří- městské školy až 9500 nových žáků,“dodal Babiš.

Nestavět za každou cenu

Podle odborníků by se Česko mohlo poučit z toho, jaké důsledky mělo pro regiony špatné plánování, a více se zamyslet nad demografickou budoucností.

„Před čtyřmi lety se řešilo, že je málo míst ve školkách a současně zaznělo: Pozor, tato vlna logicky přejde do základních škol, avšak za čas odezní. Stavět proto teď za každou cenu nové školy nemá smysl,“říká Tomáš Feřtek ze vzdělávací společnosti EDUin. Plánovat by se dle něj mělo s výhledem na deset let.

V oblastech, kde vyrostla satelitní města, je to podle urbanisty Filipa Tittla zvlášť důležité: „Když se tam nastěhuje nová generace lidí s dětmi, jde o demografickou vlnu, která ale vzápětí pomine a hrozí, že rodinné domy jednou zůstanou prázdné.“

Například po vzoru Rakouska by objekty v rámci občanské vybavenosti měly být multifunkční, sloužit nejdříve pro školské účely, potom v nich vytvořit například služby pro seniory.

Na občanskou vybavenost se podle Tittla ale v současnosti při výstavbě satelitů většinou nemyslí. „Obce vymezí v územním plánu plochu, na té vyrostou rodinné domy a vše se začíná řešit až s prvními školáky. Nelze z toho ale šmahem vinit obce, problematika je komplexnější,“dodal. Například daň z nemovitosti je v tuzemsku podle něj mnohem nižší než v okolních státech. A právě z těchto peněz se financují služby pro obyvatele.